K neštěstí došlo před čtyřmi lety a chlapečkova maminka o něm neváhá vyprávět. Vždyť může svým varováním pomoci ostatním rodičům, aby v prázdninovém čase nezapomínali na bezpečí poblíž vody. A také ukázat, že doslova s nadlidským úsilím je možné dělat velké pokroky.
Když k tragickému okamžiku došlo, byl zrovna Honzík na organizovaném pobytu maminek s dětmi. Všichni se chystali na odpolední procházku a paní Kamila nechala Honzíka na chvilku pohlídat další maminky, aby mohla jít vyzvednout svačiny. „Všechno, co se tehdy stalo, mám stále v sobě jako film. Pamatuji si poslední pohled na zdravého Honzíka, který sedí na odrážedle metr od jedné ze dvou maminek, které mi slíbily, že ho pohlídají,“ vzpomíná pro Blesk.cz Kamila Šiplová.
Pád do jezírka
Jenže stačila minuta nepozornosti, kdy chlapeček nešťastnou náhodou sjel na odrážedle do nedalekého přírodního jezírka. Voda se nad ním zavřela a nikdo si toho nevšiml…
Hned, jak se paní Kamila vrátila se svačinkami, začala syna hledat. Okamžiky hrůzy byly nekonečné. „Pamatuji si tu zvláštní atmosféru, když jsme ho hledali, a následně i pocity, když jsem ho celého modrého resuscitovala. Soustředila jsem se spolu s dalšími maminkami na resuscitaci, pokyny záchranky, strašně dlouho nás nemohli najít,“ vypráví maminka. Záchranná služba přijela až za dvacet minut, dalších šest trvalo, než se záchranářům podařilo obnovit srdeční činnost.
V mysli jí přitom vířily další neodbytné myšlenky. „V hlavě běželo, že tohle se mi přece nemohlo stát, že je to jen zlý sen. Cítila jsem se strašně moc vinná za to, že jsem ty dvě maminky neodhadla, že to nezvládnou,“ pokračuje paní Kamila ve vyprávění.
Panika a výčitky
Honzík poté spolu s lékaři bojoval v Brně na ARO o svůj další život. „V nemocnici jsem cítila, že nejbližší hodiny rozhodnou. První noc jsem nemohla ani zavřít oči, protože se mi vracely pohledy na modrého Honzíka. Měla jsem záchvaty paniky a pocit bezmoci mě dusil,“ vzpomíná paní Kamila, která se tehdy rozhodla, že pro záchranu svého dítěte udělá vše, co bude možné.
„Věděla jsem, že pohnu třeba i zeměkoulí, ale že léčbu najdeme. Nevadilo mi obětovat jeho péči svůj život, protože naše děti jsou smyslem našeho života,“ říká maminka, která s manželem vychovává i starší dceru Evičku (9).
Lékaři nakonec kloučkův stav označili jako vigilní kóma a zoufalým rodičům nedávali vůbec žádnou šanci na zlepšení. Na otázku, co bude dál, lékaři sdělili, že pravděpodobně v tomto stavu bude žít cca deset let a pak na celkové vyčerpání organismu zemře.
Hyperbarická komora, kmenové buňky i laser
Nic takového se ale nestalo! Honzík díky péči rodičů i své vlastní snaze ušel obrovský kus cesty. Za sebou má léčbu v hyperbarické komoře v Kladně, terapie kmenovými buňkami ve slovenských Malackách a dokonce i laserovou terapii až v Texasu. V březnu také vyzkoušel měsíční intenzivní neurorehabilitaci v Klimkovicích.
„Doufali jsme, že jeho tělo bude nabuzené a připravené se významně posunout. A stalo se! V Klimkovicích na 2,5 hodinových fyzioterapiích trénoval a výsledkem bylo, že se v prostoru postavil a vydržel stát deset vteřin. Podle fyzioterapeutů i doktorů je to zcela jasný milník,“ vysvětluje maminka, která je přesvědčena, že jednou bude její syn chodit.
Rodiče také s Honzíkem navštěvují logopedii. „Pomalu se mu začíná rozvazovat jazyk a zvládne říct pár slov. Jinak na něj my normálně mluvíme a on své potřeby znakuje,“ popisuje paní Kamila.
Příští rok škola
Příští rok by klučina měl dokonce nastoupit do školy. Mentálně se Honzík stále posouvá. „Miluje hraní s autíčky, s magnetickou stavebnicí, rád si čmárá pastelkami nebo štětcem a miluje tvarovací hmotu. Každý den si s tatínkem prohlížejí obrázkové knížky a vymýšlejí příběhy, zachraňují s plyšáky kreslené postavičky a také se často perou. Často si hraje i se sestřičkou Evičkou,“ vypráví maminka.
V srpnu chlapečka čeká další cesta na laserovou terapii do Texasu. „Pevně věříme, že to dotáhneme na naše vysněné úplné uzdravení a Honzíček bude moci mít šťastné dětství i život,“ uzavírá paní Kamila.
Celá chlapcova léčba je ale finančně velmi náročná. Pokud byste chtěli Honzíka podpořit, je možné mu zaslat finanční dar. Více informací zde.
Víte, že většina lidí se topí úplně potichu? Videohub