18°C
Co pro nás změna času z letního na zimní znamená?
Naše tělo má vnitřní biologické, tzv. cirkadiánní hodiny, které jsou nastavovány podle světelných podmínek. V přírodě jsou ale změny světelných podmínek velmi pozvolné a naše vnitřní hodiny se musí přizpůsobovat každý den jen několika minutám posunu světelného cyklu. Hodinová změna času je ale zkrátka moc a naše hodiny trochu protestují, což může mít přechodný vliv na spánek, hormonální hladiny, náladu a výkonnost.
Jak se změna času může projevit na našem zdraví?
Někteří lidé mohou pociťovat stavy úzkosti, podráždění, nebo deprese v důsledku narušení svého cirkadiánního rytmu a spánkového režimu. Některé studie naznačují, že změna času může být spojena s krátkodobým zvýšením rizika srdečních onemocnění, zvýšením krevního tlaku a poruchami metabolismu.
Dá se říci, zda je snazší přechod z času zimního na letní, nebo naopak?
Při přechodu na letní čas se hodiny posunou vpřed, což znamená, že jedna hodina »zmizí«. Tento přechod může být náročný zejména pro lidi, kteří trpí spánkovou deprivací, protože se jim obvykle ještě prohloubí. Navíc naše cirkadiánní hodiny řídí dobu usínání a probouzení a pro řadu lidí je obtížné ze dne na den usnout o hodinu dřív, než jsou zvyklí.
A jak je to s aktuálním přechodem na zimní čas?
Při přechodu na zimní čas se hodiny posunou zpět o jednu hodinu, takže se nám hodina »vrátí«. Tento přechod může být obecně vnímán jako snazší, ale nemusí to platit pro každého. Pro člověka je totiž snadné jít o hodinu později spát, ale už není tak snadné se o hodinu později i probudit, protože probouzení je také řízeno mírně zmatenými vnitřními hodinami. Takže v důsledku i přechod na zimní čas může vést ke spánkové deprivaci.
Psychiatrička Večeřová: Depresivní děti vadnou před očima. Jak rozpoznat varovné signály od puberty?
Která skupina obyvatel střídání času snáší hůře? A proč?
Děti jsou často citlivější na změny v denní rutině. Přechod na letní čas nebo zimní čas může u dětí způsobit potíže se spánkem a náladou. Lidé s chronickými onemocněními, která jsou vázaná na poruchy cirkadiánního systému, jako jsou srdeční problémy, diabetes nebo deprese, mohou být citlivější na změnu času, a může to ovlivnit léčbu a celkový zdravotní stav.
Věří vědci na skřivany a sovy? Pro koho z nich je přechod složitější?
Ano, skřivani a sovy jsou takzvané cirkadiánní chronotypy. Jsou to lidé, kteří mohou mít problémy sladit se s běžným 24 hodinovým dnem. Obecně platí, že sovy mají dlouhodobější problémy, protože potřebují hodně ranního světla a pokud možno tmu nebo slabé oranžové světlo zvečera, aby se udržely v sociálním čase, což jde přesně proti jejich přirozenosti. Pokud nemají dostatek vnitřní kázně a trpělivost, tak se jim toto doporučení špatně dodržuje a procházejí spánkovou deprivací, pokud musí dodržovat nějakou pracovní dobu.
Skřivani jsou na tom obecně lépe, ale zato se hůře přizpůsobují jakýmkoliv změnám a právě změna času je pro ně horší, podobně jako např. přelety přes časová pásma nebo práce na směny.
Je možné se na tento přechod nějak prakticky připravit?
Takové tradiční doporučení je přizpůsobovat se změně času několik dní předem a chodit podle druhu změny spát o trochu dřív či později. Osobně bych doporučovala věnovat ten přechodový víkend nějakému fyzicky náročnějšímu výletu v přírodě. Fyzická únava napomůže posunout spánkový režim a celodenní pobyt na přirozeném denním světle podpoří naši adaptaci na změnu času.
Podzimní horoskop zdraví: Martina Blažena Boháčová Videoredakce ženských titulů
