1°C
Jaká byla reakce, když jste viděla Vašíka po porodu? Co říkali lékaři?
Moje první otázka po porodu, kdy jako matka vytušíte, že se něco děje, byla: „Bude chodit?“ V hlavě to slyším dodnes. Doktoři mi nebyli vůbec schopni dát odpověď. Zřejmě se s takovou vadou asi nesetkali.
Jak reagovala rodina?
Samozřejmě že i pro nejbližší rodinu to byl šok. Když máte sdělit rodině, že miminko není v pořádku, upřímně není chuť ani na žádnou oslavu. Jak to bývá, všichni nás uklidňovali, že vše bude dobré.
Dávali vám lékaři šanci nebo aspoň naději, že se Vašek uzdraví?
Lékaři v Chrudimi si mysleli, že se jedná o pes equinovarus (pozn. red. – nejčastější řešitelná vývojová vada), a proto nás s týdenním miminkem poslali do FN na Bulovce, kde ho měli sádrovat kvůli deformitě. Tam se později zjistilo, že tomu tak není a že se časem uvidí…Takže s nejistotou, co bude dál, jsme se vrátili domů. Tamní lékaři nám navrhli operační „řešení“ – tedy sérii operací.
Po amputaci, která proběhla v jeho 16 měsících, jaké to bylo? Museli jste něco speciálního dodržovat?
Po amputaci jsme museli jezdit každý týden do Prahy na převazy, bylo to v pochmurných podzimních dnech, kdy cestování do Prahy a zpět bylo stresující. Vendu jsem musela denně koupat v heřmánku a každý večer jsme mu jizvu po amputaci masírovali a promazávali sádlem, aby se lépe zahojila a mohla se co nejdříve vyrábět protéza na chození.
Kdy si začal Vašek uvědomovat, že je v něčem „jiný“ než ostatní děti?
Zhruba v první třídě se začal ptát, kdy mu noha doroste. My jako rodiče jsme mu museli vysvětlit, že je to konečná, že už to takto bude napořád. On to tak přijal a více už se neptal. Dle svých slov si Venda vůbec nepřipadá „jiný“.
Setkali jste se někdy se šikanou?
Naštěstí zatím nikdy. Jediný problém nastal, když Venda nastoupil do první třídy. Tehdy se ho bálo několik děvčat jak v jeho třídě, tak i ve druhé paralelní třídě. Myslela si, že je robot. Já jako matka jsem na třídních schůzkách musela vystoupit a říci rodičům v obou prvních třídách, aby doma dětem vysvětlili, že Venda je v pohodě, jen má „jinou“ nohu. Významnou roli v tom sehrála i skvělá třídní učitelka. Po čase se to uklidnilo. Teď je Venda v šesté třídě, tedy prvním rokem na druhém stupni, a myslím, že už není problém, že si jak žáci, tak i učitelé zvykli.
Jmenuje se ta vrozená vada nějak?
Jméno nemá.
Vysvětlili lékaři, proč se takto narodil? Genetika? Nebo?
Byli jsme s manželem na genetickém vyšetření a tam také nic nezjistili. Řekli nám, že se jedná o vadu s pravděpodobností výskytu 1:1 000 000.
Kolik má Vašek sourozenců?
Máme 3 děti. Nejstarší Aleš, druhorozený Venda a třetí je Libuška.
Mají jeho sourozenci tendenci se o něj starat?
Nemají. Je mezi nimi normální vztah, berou ho jako zdravého. Takže pokud si Venda sám neřekne, a on si moc neřekne, nikoho ze sourozenců „nenapadne“ mu pomoci. Nicméně pomoc jako taková samozřejmě funguje. Hlavně v době, kdy Venda nemá protézu. Tak např. sestřička Libuška Vendovi každé ráno podává návlek na pahýl či nosí hole. A brácha Aleš? Ten ho na plovárně ochotně nosí na zádech do schodů k tobogánu.
Jak jste narazili na NF KlaPeto?
Zhruba před deseti lety jsme se s panem Jaroslavem Petroušem (hendikepovaný sportovec a spoluzakladatel nadačního fondu) seznámili v Pardubicích, kde trénoval, prostřednictvím Sdružení Rané péče Pardubice, kterého byl Venda klient. Tehdy nám prozradil, že zamýšlí založit nadaci.
Za 11 dní se znovu půjde na Sněžku. Tentokrát pro Vaška. Zúčastnili jste se dříve tohoto charitativního výstupu?
Již několikrát. Začali s námi jezdit i příbuzní. Lidé nám pomáhají, proto se snažíme pomáhat i my ostatním.
Vašek je velmi sportovně aktivní, má nějaký cíl? Sen?
Jeho sen by byl hrát fotbal, každý den se spolužáky „blbne“ na hřišti. Na YouTube sleduje sestřihy z fotbalových utkání. Teď už ví, že fotbalistou nikdy nemůže být. A sport, který zatím nezvládá, je bruslení, tedy lední hokej.
Peníze na sportovní protézu
Rodiče pro Vendu hledají pomoc pro pořízení protézy na běhání. A na ni mají putovat právě peníze z charitativního výstupu Na Sněžku.
„V současné době jednu používá, byť z ní již dávno ‚vyrostl‘. Novou si rodina dovolit nemůže. Venda ji používá převážně ve škole při tělocviku, na táborech a školních sportovních akcích. Je tak plně začleněn do kolektivu a nevnímá svůj handicap,“ informuje spoluzakladatelka KlaPeta Kateřina Klasnová s tím, že pokud by se podařilo mu zajistit novou protézu na sport, mohl by se minimálně po dobu docházky do ZŠ aktivně zapojovat do všech aktivit, jako tomu bylo doposud.
Cíl je tedy částka 250 tisíc korun na sportovní protézu, kterou neproplácí pojišťovna. Zbylé peníze se rozdělí mezi další nemocné a handicapované děti…
Chcete pomoci?
Na Sněžku se letos půjde za velkého bojovníka Vaška (11) už 27. května. Jako každý rok i letos přichystalo KlaPeto speciální benefiční trička spojená s charitativní akcí. Trička v různých velikostech si můžete pořídit na e-shopu www.klapeto.eu za 300 korun.
Pozor! Nově můžete také zakoupit trička pro své děti! Přispět můžete samozřejmě také přímo, a to jakoukoliv částkou na transparentní účet NF KlaPeto: 2001375049/2010.
O čem se mlčí: Jsem rodič zdravotně znevýhodněného dítěte. Videohub
