Může totiž zabránit vážným zdravotním následkům, nebo dokonce smrti, i díky současným pokrokům v léčbě, které v budoucnu pomohou tisícům lidí, kteří trpí závažnými formami této nemoci. Pokud se chorobu podaří odhalit včas, nemusí být díky inovacím v léčbě překážkou například ani těhotenství.
O diagnóze pacient často neví
S plicní hypertenzí se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich přibližně 150–200 přibude. Podle odhadů lékařů další tisíce lidí o své diagnóze vůbec neví.
Včasná diagnóza podle expertů pacientům s plicní hypertenzí přináší delší a kvalitnější život. V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.
Experti na nemoc poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze, který 5. května tradičně připomenou modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci. Modrou barvu pro nasvícení volí proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty.
Jaké jsou příznaky?
Právě modré zbarvení rtů je důsledkem nedostatečného okysličení krve, kterým pacienti s plicní hypertenzí trpí, spolu s otoky kotníků a nohou. „Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká prof. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.
Diagnóza plicní hypertenze se podle studií týká až jednoho procenta populace, specifickou léčbu přitom vyžaduje jenom část z nich. Protože je onemocnění relativně vzácné, lékaři tuto možnost podle prof. Jansy zvažují až mezi posledními.
„Může se tak stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy později, když už je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje prof. Jansa. Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.
Moderní léčba
Nejčastěji plicní hypertenzi lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Má ovšem také celou řadu jiných příčin, za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie.
„V posledních několika letech odstartovala řada slibných studií s moderními léčivými přípravky, které pomáhají snižovat krevní tlak v plicích. Pokroky děláme také v oblasti léčby plicní hypertenze po plicní embolii, kde se vedle chirurgické léčby nově významně uplatňuje také miniinvazivní léčba katetrizační a farmakoterapie. Díky tomu jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na tuto nemoc,“ uzavírá prof. Jansa.
