Čeští odborníci se zaštiťují jak vlastními letitými zkušenostmi, tak nejnovější francouzskou studií The Paris Prospective Study III (PPS3). „Studie jasně prokázala, co už léta tušíme. Ti, kdo spí dobře, dostatečně dlouho a ideálně před půlnocí, mají výrazně nižší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a mozkové mrtvice,“ říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
Studie zkoumala po dobu 10 let 7 200 zdravých lidí ve věku od 50 do 75 let. Účastníci studie nejdříve podstoupili prohlídku a vyplnili dotazníky o životním stylu, osobní a rodinné anamnéze, zdravotním stavu a poskytli informace o pěti klíčových spánkových návycích. Vědci analyzovali souvislost mezi kvalitou spánku a srdečními příhodami s ohledem na další faktory, jako byl například věk, pohlaví, zaměstnání, kouření, hmotnost nebo výskyt infarktu, mrtvice či náhlého srdečního úmrtí v rodině.
Lépe jsou na tom „ranní ptáčata“
Lidé ve studii procházeli kontrolou každé 2 roky po dobu 10 let. „Francouzští kolegové hned zpočátku zjistili, že optimálně spí pouze 10 % lidí. V prvních osmi letech se u 274 účastníků rozvinulo ischemické onemocnění srdce nebo cévní mozková příhoda,“ seznamuje s výsledky prof. Linhart. „Dobří spáči měli o 75 % nižší riziko infarktu a dalších chorob srdce a mrtvice než ti, kdo spali opravdu velmi špatně.“ Studie také ukázala, že lépe jsou na tom „ranní ptáčata“.
Ke kvalitnímu spánku by se podle českých kardiologů měly vést už malé děti, tak aby si zvyk odnesly do dospělosti. „Spánek je nejdůležitějším mechanismem pro regeneraci těla, nastavení a udržení optimálního režimu nejen kardiovaskulárního systému, ale i klíčových metabolických pochodů v těle. Kvalita spánku má zásadní vliv na dlouhověkost a zdraví,“ vysvětluje kardiolog doc. MUDr. Tomáš Kára, Ph.D.
Stoupá tlak, vyplavuje se adrenalin
„Pokud nemá spánek dostatečnou délku a hloubku, zrychluje srdeční frekvence, stoupá krevní tlak, vyplavuje se adrenalin, a může tak dojít k rozvoji nejrůznějších srdečních nemocí, včetně např. hypertenze či arytmií, a to už od raného dětství. Rovněž se významně zvyšuje riziko vzniku cukrovky či rozvoje aterosklerózy, což dále potencuje riziko vzniku vážných onemocnění, jako je infarkt myokardu či mozková mrtvice.“
Život ohrožuje spánková apnoe
Lékař také upozorňuje na často nerozpoznanou poruchu spánku – tzv. spánkovou apnoe, kdy dochází k občasným zástavám dechu při spaní. Krev se tak méně okysličuje, což srdci a cévám škodí. „Podle našich zkušeností trpí nerozpoznanou, a tedy neléčenou spánkovou apnoe polovina našich pacientů, třetina z nich klinicky významnou formou,“ dodává doc. Kára.
Dbejte na pravidelný režim
Kardiologové apelují na veřejnost, aby spánkovou hygienu nepodceňovala. Podle doc. Káry je dobré usínat a vstávat v přibližně stejnou dobu, minimálně hodinu před usnutím nesledovat televizi, nepoužívat počítač nebo mobil, snížit hladinu denního stresu a nočního hluku. Spánku také prospívá pohyb, ale ne těsně před spaním. Je dobré se celkově zklidnit, například četbou, hovorem se svými blízkými, poslechem klidné hudby či meditací.
