Petr měl už delší dobu táhlé zdravotní problémy, kdy si ani lékaři nevěděli rady. Zdraví bylo už v takovém stavu, že nepomáhala ani stále předepisovaná antibiotika či injekce na imunitu. „Jeho nemoci docházela trpělivost a Petrovi čas. Jednou v noci ho převezla sanitka na plicní kvůli dušnosti a vykašlávání krve. Rentgen odhalil nález na pravé plíci a další vyšetření a operace odhalily, že se jedná o zhoubný nádor - Non-Hodgkinův lymfom,“ vypráví Simona.

Lékaři už nedokázali pomoci

S Petrem pravidelně docházela na chemoterapie a snažila se mu být co největší oporou.  „Po další sérii léčby v podobě ozařování nám ale došlo, že mu již lékaři nepomohou a dávali mu jen 10% šanci na život do konce roku. Nechtěli jsme tomu nikdo z nás uvěřit,“ popisuje těžké chvíle Simona.

S přítelem hledali další možná řešení léčby nemoci. Petr dokonce odjel za šamany do Peru. Ačkoliv ani tato cesta nepomohla, nikdy toho nelitoval. „Ta bezmoc, kdy nemůžete udělat vůbec nic a ještě si to vyčítáte, je asi jedna z nejvíce sebedestruktivních věcí, kterými si ubíráme síly,“ vzpomíná na své pocity mladá žena.

Po návratu z Peru žil Petr ještě tři měsíce, během kterých se partneři k sobě sestěhovali. „Věřili jsme, že to zvládneme. Věřila jsem, že spolu budeme už napořád…až do smrti. A my byli,“ vypráví Simona. V den, kdy Petr odcházel, s ním byla celá jeho rodina. „Držela jsem ho za ruku. Nikdy jsem nebyla takhle blízko smrti,“ uvědomuje si.

Prožité hraniční události si ale vybraly svou daň. Trvalo dlouho, než Simona celou zkušenost vstřebala. Po čase začala chodit na psychoterapie a dnes už ví, že to bylo to nejlepší rozhodnutí, ke kterému dospěla. Zpětně si také uvědomuje, že v průběhu přítelovy léčby udělala spoustu chyb.

„Jedna z těch největší, kterých jsem se dopustila, byla ta, že jsem Petra nenechala téměř nikdy samotného. Nedala jsem mu prostor si utřídit myšlenky… Ve chvíli, kdy opravdu člověk řekne: „Potřebuji být sám“, dejme mu ten prostor. Dejme mu čas,“ radí Simona. V současnosti mladá žena vystupuje jako tvář projektu FUCK CANCER a snaží se šířit osvětu o tématu rakovina i z pohledu člověka, který je zdravý, ale je tím, kdo je nemoci blízko a prožívá ji zase jiným způsobem.

Více o projektu FUCK CANCER

Každý rok v České republice onemocní 450 náctiletých a mladých dospělých zhoubným nádorovým onemocněním. Zatímco jejich vrstevníci sportují, chodí do školy a plánují život na vlastních nohou, mladí onkologičtí pacienti tráví svůj čas v nemocnici s nejistou budoucností.

Spolek FUCK CANCER primárně vzniká jako podpora pro tuto opomíjenou skupinu onkologických pacientů. Cílem kampaně je zvyšování povědomí o problematice nádorových onemocnění u mladých lidí, zvyšování povědomí o možnostech prevence, nutnosti včasné diagnózy a důležitosti psychické vyrovnanosti a podpory.

„Výskyt nádorů vzrůstá s věkem. Tudíž adolescenti a postpubertální pacienti mají větší riziko výskytu nádorových onemocnění než malé děti. Stále to jsou však mladí lidé, kteří když se vyléčí, mají před sebou celý život. Druhou věcí je to, jakou budou mít kvalitu života po tomto onemocnění a léčbě,” popsala MUDr. Viera Bajčiová, CSc., onkoložka a garantka projektu Fuck Cancer.

„Je třeba si uvědomit, že před nimi se život teprve otevírá a najednou před vás někdo přijde a zabouchne před vámi dveře a řekne: “Moment, tebe se to netýká, ty tady teď budeš bojovat o svůj vlastní život.” To je totální šok a ztráta všech jistot, odtrhnutí od kamarádů, od přátel, od rodiny,” dodává onkoložka.

 

Video
Video se připravuje ...

Desatero snížení rizika vzniku rakoviny Videohub

Fotogalerie
4 fotografie