14°C
Dominika pro Blesk.cz popsala, že chlapeček měl těžké vrozené vady, jako rozštěp páteře, sjednocené ledviny, jedna z aort u srdce nefungovala. Když se rozhodla pro potrat, musela postižený plod porodit.
„Když jsem chtěla jít na císařský řez, že by se to dalo rychleji ukončit, řekli, že vzhledem k tomu, že jsem mladá a prvorodička, by to nebylo vhodné. A taky kvůli tomu, aby tělo bylo dřív připravené na další možné otěhotnění,“ popsala Dominika, proč musela po už tak složitém rozhodnutí podstoupit ještě pětidenní porod.
Vyvolání potratu je šetrnější
Jak odborníci v takových případech obecně postupují a proč nevolí císařský řez? „Pokud máme potratit menší plod, tak je ze zdravotního hlediska, neříkám z psychologického hlediska, jednoznačně zdravotně šetrnější vyvolat potrat. Vypudit plod přirozenými porodními cestami,“ popisuje přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka Michal Zikán, kterého Blesk.cz pro komentář oslovil.
Lékaři při indukci vyvolají potrat plodu. Žena dostane léky, po kterých vzniknou kontrakce, a děloha plod vypudí. „Cílem je, aby žena potratila co nejrychleji za co nejmenších bolestí a dalších obtíží. Ne vždycky to tak jde. Ne vždy se to podaří, ale císařský řez v této situaci není správné ani prospěšné řešení,“ vysvětluje dále profesor Zikán.
Dominika přiznala, že jí chyběla jakákoliv psychická pomoc a stěžovala si na dlouhý porod. „Rodila jsem pět dní. Pět dní, které bych nejradši vymazala. Pět dní, kdy jsem chtěla, aby už tohle skončilo a já začala žít svůj nový život.“
Podle Michala Zikána je v takových případech důležité pracovat jednak s psychikou, ale také medicínsky vést potrat tak, aby byl co nejrychlejší. „Často se dělá to, že ještě před zahájením podávání léků, které mají způsobit kontrakce, se ženě nabídne a zavede epidurální katetr. Potrat vedeme jinak než porod, protože si můžeme dovolit být proaktivnější, ať už v podávání látek na vyvolání silnějších kontrakcí, či v tom, že můžeme podávat víc analgetik,“ vysvětluje porodník.
Rizikem je jizva
Císařský řez je podle odborníka nástroj, který by měl být používán s rozmyslem. „Je to břišní operace a zásah do dělohy, který s sebou nese řadu komplikací. Těch je více než při indukci,“ vysvětluje.
Profesor Zikán pro Blesk.cz také popsal, jak lékaři ohledně císařského řezu, po kterém zůstává na děloze jizva, postupují.
„Běžně u dítěte, které chceme porodit, děláme řez obloučkem dole na děloze, v místě, kde je méně svalových vláken, kde je velká pravděpodobnost, že jizva bude dobře držet. Kdybychom ale dělali císařský řez na malý plod, například ve 20. týdnu těhotenství, tak ta děloha je poměrně malá a my to na ní neuděláme. Takže musíme volit řez podélný,“ vysvětluje postup. Podélný řez se ale podle odborníka dělá jen ve výjimečných případech, kdy je ohrožen život matky a je potřeba jednat rychle.
Každý řez na děloze znamená riziko pro další těhotenství. „Ve smyslu, že se špatně uhnízdí vlastní těhotenství, třeba právě na jizvě na děloze. Dále může dojít k poruše placentace. V místě, kde je na děloze jizva, placenta vrůstá hlouběji, než by měla. Což znamená, že může způsobit závažné krvácení při porodu. Třetí vážnou komplikací pak je, že v místě jizvy děloha při porodu praskne,“ dodává ke komplikacím po císařském řezu Michal Zikán.
Fakta o ukončení těhotenství
* Klasická interrupce je ukončení těhotenství na přání matky, což lze legislativně bez jakéhokoli zdravotního důvodu jen proto, že si žena nepřeje být těhotná, do konce 12. týdne (12+0).
* U těhotenství až do 14. či 15. týdne lze udělat revizi dutiny děložní, tedy vyprázdnit dělohu v krátké celkové anestezii přístupem přes pochvu.
* Ukončení těhotenství na základě vývojových vad plodu, ať už to jsou vady chromozomální (např. Downův syndrom) nebo strukturální (např. vrozená srdeční vada a různé závažné vady orgánů, které jsou vidět ultrazvukem) lze do 24. týdne těhotenství. Vše probíhá na základě indikace genetika.
Podcast Maminka: Operativní porod
Podcast Maminka: Operativní porod Videohub
