22°C
Jak pomoci synovi (10) ve 4. třídě lépe zvládat požadavky distanční výuky? Objevují se u něho úzkostné, depresivní nálady. Byl citlivý vždy, ale až takto nic neprožíval. Říká občas, že ho bolí na hrudi, nebo ho najdu pod psacím stolem, jak brečí, že školu nenávidí a že už je těch úkolů k vypracování moc.
Má stavy, kdy je naštvaný a opakuje, že to nemá smysl a proč se má učit to a ono, když je to blbost, nebo to nepotřebuje, to už každý dávno ví apod. Nevím, zda se mám s ním hádat, že to potřeba je, nebo ho nechat. Úkoly nakonec vždy udělá po mém nátlaku, ale těch řečí!
Třídní nemá rád...
Paní učitelku třídní, která má většinu hodin, nemá rád, protože je velmi kritická, a řekla bych, i sama psychicky nevyrovnaná. Stále se jí něco nezdá, přestože syna vedu k zodpovědnosti a včasnému odevzdávání všech úkolů, vždy si něco najde. Já se synovi věnuji, denně kontroluji a pomáhám s úkoly a odesíláním ofocené práce. Což je mi a nejen mně, ale i jiným rodičům vyčítáno, že by měly být děti samostatnější. Dosud ale informatiku nemají a ač umí hrát hry na počítači, s programy používanými k internetovému testování a výuce nemají zkušenosti.
Zavaleni úkoly?
Upřímně, oproti začátkům učitelé ve svých požadavcích na úkoly a samostudium zvolnili, ale někdy se sejde více předmětů najednou a asi má syn pocit, že je tím zavalen. Celé dopoledne sedí u distanční výuky, někdy mají i 5 hodin a pak je ještě třeba udělat zápisy např. z vlastivědy, přírodovědy i např. na A4 a další úkoly z AJ, Čj, M.
Sama jsem dopoledne zaměstnána u počítače na home office nebo chodím do školy do družiny hlídat děti lékařů. Pokud na syna nedohlížím, sám si úkoly většinou nedělá a mastí po vyučování celé odpoledne s kamarády hry na internetu. Což se mi sice moc nelíbí, ale chápu, že alespoň tento kontakt a popovídání ve hře potřebuje. Pokud byste mi dali nějaký tip, jaká opatření udělat, budu vám moc vděčná.
Na vztekání příliš nereagujte
Odpovídá: PhDr. Václav Mertin, psycholog
Někdy se může stát, že učitelé dobře nezkoordinují své požadavky, takže děti toho mají hodně. Na prvním stupni bývá učitelů méně, takže by to neměl být takový problém. Když se sejde víc úkolů, je na vás, abyste dbala na psychohygienu syna a napsala příslušné paní učitelce, že některý úkol odevzdáte o den později.
Samostatnost nespadne z nebe, musíme k ní děti systematicky vést a trénovat ji. Jestli učitel chce pro práci využívat tuto dovednost, musí ji děti nejprve naučit nebo zjistit, že už ji všichni zvláda jí. Je pravda, že u dětí na konci prvního stupně určitou samostatnost předpokládáme, ovšem učitel musí vždy vycházet z reality. A ta se u některých dětí může výrazně odlišovat.
Je tedy normální, že část desetiletých dětí bez dozoru učitele či doma rodičů příliš nepracuje. Nebylo by od věci zeptat se paní učitelky, jak tuto dovednost trénovala, když děti před tím chodily do školy.
Se synem nedoporučuji příliš diskutovat, když je naštvaný, otrávený, stejně vás moc neposlouchá nebo jen tak, aby mohl dál polemizovat a hájit svůj názor. Když je klid, vraťte se k tématům znovu – ani dospělý nedělá jen práci, která ho baví, a za druhé, nikdo nevíme, co budeme v dospělém životě potřebovat. Na vztekání příliš nereagujte a trvejte na tom, že práci udělá.
Počítač aktuálně úplně omezovat nemůžete, sama uvádíte relevantní důvody pro jeho hojné použití, ale až se děti vrátí do školy (i týden prezenční výuky je lepší než plná distanční), musíte opět vehementně prosazovat dříve stanovenou dobu, kterou má syn trávit hraním na počítači.
Zeptejte se odborníků!
Své dotazy pište na psycholog@blesk.cz. Nebo na adresu redakce: Blesk, Komunardů 42, 170 00 Praha 7, na obálku, prosíme, uveďte heslo PSYCHOLOG. Vaše otázky a odpovědi odborníků postupně zveřejňujeme na stránkách Nedělního Blesku.
Pokud máte potíže vyžadující okamžitou pomoc, volejte, prosím, krizová centra (kontakty otiskujeme na straně 30), v krajním případě pak Záchrannou zdravotnickou službu – tel. 155.
Roman Prymula o zkrácených letních prázdninách.
Roman Prymula o zkrácených letních prázdninách Blesk
