Ačkoli velikost studie byla malá, každý účastník výzkumu vykazoval na konci léčby takový pokrok, že téměř všichni projevili v testech zcela normální úroveň paměti a rozpoznávacích schopností. Tedy něco, co lze označit za uzdravení.

Terapie bez léků

Závěry však nejsou výsledkem neuvěřitelného nového léku nebo lékařského průlomu, píše magazín Aeon. Výzkumníci  z UCLA namísto léků „jen“ vystavili zkoumané pacienty různým změnám životního stylu orientovaným na zlepšení metabolických parametrů jako zánět a inzulínová rezistence, které jsou spojovány s demencí a Alzheimerovou chorobou.

Pacienti dostávali mimo jiné stravu se spoustou zeleniny, pravidelně cvičili, snažili se rozvíjet techniky na zvládání stresu a pozvednout kvalitu svého spánku. Nejčastějším „vedlejším účinkem“ této kůry byla ztráta nadváhy.

Co na to čeští odborníci?

S léčebnými účinky změny životosprávy u nemocných souhlasí i přední odbornice na tuto problematiku docentka Iva Holmerová, vedoucí Gerontologického centra v Praze 8.

„Opravdu nejde o příliš překvapivé zjištění. Je všeobecně známo, že preventivní opatření, která článek uvádí, mají opravdu efekt. To prokazují vcelku spolehlivě i jiné studie. Zdravou životosprávou je možné oddálit rozvoj demence,“ řekla k článku pro Blesk.cz docentka Iva Holmerová.

Ke studii kalifornských výzkumníků má ale odbornice na Alzheimerovu chorobu a demenci své výhrady. „V téhle studii se jedná o deset kasuistik lidí, kteří se nějakym způsobem zlepšili, ale neznáme u nich celou historii všech nemocí a podobně. Nebrala bych to v potaz, je potřeba to zařadit do většího přehledového kontextu," dodala Holmerová, která si myslí, že v Česku zatím centrum zaměřené na podobnou léčbu, která se popisuje ve studii, neexistuje.

Terapie s léky

Všechny dostupné možnosti léčby léky nabízejí minimální zlepšení stavu, píše dále magazín Aeon. Velké klinické zkoušky loni zjistily „minimální účinnost“ nejpoužívanějšího léku LMTX a dva měsíce poté v klinických zkouškách zklamal i lék verubecestat společnosti Merck. Jeho účinky byly označeny k nerozeznání od placeba.

Studie kalifornských vědců je zajímavá nejen svými pozoruhodnými výsledky, ale také coby modelový příklad odlišného přístupu k léčbě komplexních, chronických chorob. „Dáváme miliardy dolarů do snahy porozumět molekulární bázi Alzheimera v naději, že nás to přivede k léčbě nebo aspoň k udržovací terapii. Ale i když naše vědomosti o chorobě velmi vzrostly, k objevu úspěšné léčby to zatím nevedlo,“ soudí Aeon.

Svitla nová naděje

Podle docentky Ivy Holmerové se ale i v tomto směru blýská na lepší časy. „V tomto týdnu svitla přece jen trocha naděje. Analýza dat již zastavené studie s aducanumabem prokázala přece jen určitý efekt. Jednalo by se tak o první lék, který může mít tzv. disese modifying effect - může modifikovat, zpomalit průběh onemocnění,“ vysvětlila pro Blesk.cz Holmerová.

„Je to lék vycházející z tzv. amyloidové hypotézy (že odstraněním beta amyloidu v mozku se zlepší kognitivní funkce lidí s Alzheimerovou nemocí), které již nikdo příliš nevěřil,“ dodala.

Magazín Aeon dále píše, že vědci už ví, že celková proměna životního stylu funguje u řady chronických onemocnění často tak dobře jako medikace sama. Tento objev si zaslouží víc než běžnou krátkou zmínku v každoročních zdravotnických shrnutích - je nejvyšší čas udělat z něho úhelný kámen léčby nejen alzheimera, ale všech chronických chorob, soudí Aeon.

Do roku 2030 až 90 tisíc pacientů s alzheimerem

Podle aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) se léčí v ČR asi 102 tisíc lidí s demencí. Odhaduje se, že nemocných včetně těch, kteří o nemoci zatím nevědí, je až 150 tisíc. 

Asi 62 tisíc má diagnostikovanou přímo Alzheimerovu nemoc. Většině pacientů je 75 až 89 let. Mezi lety 2015 a 2017 se výskyt onemocnění v ČR zvýšil o sedm procent a kvalifikované odhady uvádějí, že v roce 2030 bude v ČR až 90 tisíc nemocných, včetně dalších demencí  pak téměř 300 tisíc.

VIDEO: Jiří Horecký vysvětluje, co je virturální realita, která simuluje vnímání člověka s demencí

Video
délka: 02:30.17

Jiří Horecký vysvětluje, co je virturální realita, která simuluje vnímání člověka s demencí Andrea Ulagová, Blesk