Potýkáte se také s pověstnou jarní únavou a máte nějaký recept, jak se s ní poprat?
Dá se říct, že se potýkám s celoroční únavou. (smích) Většinou to ale souvisí s tím, jak hodně pracuji. Na jaře je ta únava ale asi opravdu větší. A recept? Necítím se hodna radit, kdo má co dělat. Každý je totální individualita, každý si to své musí najít sám. Myslím si ale, že je důležité vědět, že má člověk hledat cestu ke své harmonii, což spousta lidí ani netuší.
Když se cítíte vyčerpaná, dokážete všechno pustit z hlavy a úplně vypnout?
Daří se mi to, když mám dovolenou. Celá se tak nějak zpomaluji. Naposledy jsem to pozorovala o vánočních svátcích, které jsem prožila na Taiwanu. Vyčerpaná z hraní jsem měla pocit, že se mi zpomaluje srdce, krev a hlavně myšlení. Říkala jsem si, jak je to blahodárné vstávat bez budíku, nemít naplánovanou každou hodinu a jak je navíc úžasné, že se o vás někdo stará.
Dá se tedy říct, že energii dobíjíte cestováním a zážitky?
Když můžu, ráda cestuji. Mám ráda Asii a teď se chystám na hory. Mám po premiéře asi měsíc a půl volno. Hrát budu jen po večerech, a tak si pojedu užít lyžování. Lyžuji moc ráda, naučila jsem se to díky mým dvěma synům a moc se na hory těším!
Pro zdraví a silnou imunitu je důležitý životní styl. Žijete zdravě?
Záleží na tom, co momentálně dělám. Někdy se mi stane, že mě práce tak pohltí, že na pár týdnů, upřímně řečeno, na zdravý životní styl úplně zapomenu. Následky na sebe ale nedají dlouho čekat, začnou mě bolet záda, zkrátka vždycky mě to nějak dožene!
Přikláníte se k tvrzení, že za kdejakou nemoc může stres?
Psychickou vyrovnanost považuji za nejdůležitější předpoklad pro zdraví. Pokud člověk není v klidu, je úplně jedno, zda užívá nějaké doplňky, pije mátu, heřmánek nebo šalvěj. Mně fantasticky pomáhá terapie Aura–Soma, na kterou chodím ke své kamarádce Elce Chmelové. Je to technika s barevnými lahvičkami, která pomáhá najít vnitřní harmonii, zbaví vás psychických i fyzických potíží. Dopřávám si ji podle potřeby, preventivně nebo když pociťuji únavu.
Zmíněné lahvičky jsou jedinou terapií, s níž ničíte stres a vyčerpanost?
Občas se snažím meditovat a dívat se na svět pozitivně. Naštěstí jsem od přírody pozitivně naladěna.
Mít odolný organizmus, to chce i pohyb a nejlépe celoroční. Jste i v tomto směru aktivní?
Chodím cvičit, protože když cvičím, cítím se výrazně líp. Mám permanentku do posilovny, občas si zajdu na jógu, která není jen o fyzickém těle, ale i o myšlení, nebo na power plate. Myslím si, že je úplně jedno, co děláte, jestli běháte, posilujete nebo plavete. Hlavně, že se hýbete! Důležitý je i ten pocit, že se člověk o sebe stará, že pro sebe něco dělá.
Říká se, že jarní únavu dokáží odplavit očistné kúry. Dopřáváte si nějakou?
Žádné detoxy jsem zatím nedělala. Letos o tom ale začínám uvažovat. Dostala se mi totiž do ruky kniha nazvaná Detox za sedm dní, která mě zaujala. Takže mi tam leží na nočním stolku a možná se do toho pustím. Protože je tam skloubená nejen strava, ale i cvičení a jiné věci, což se mi líbí, tak to možná vyzkouším.
Dáte v případě prevence, zvýšení obranyschopnosti nebo léčení nějakých bolístek na osvědčené babské rady?
Co se nemocí týká, tak na devadesát devět procent ano. Antibiotika jsem neužívala ani nepamatuji, mí kluci jsou na tom podobně. Často používám například cibuli s medem, což je prostředek, který na bacily spolehlivě zabírá.
Umělce často nabíjí i práce a pozitivní ohlasy na role. Kde všude účinkujete a jaké reakce vám v poslední době udělaly radost?
Tuhle sezónu mám ve znamení divadla. V listopadu jsem měla premiéru hry Žena, která uvařila svého manžela. V pražském Divadle U Hasičů ji hrajeme ve třech lidech. S Ilonou Svobodovou s chutí a bez výčitek vaříme svého kolegu Otmara Brancuzského. Jde o klasický milostný trojúhelník – manžel, manželka a milenka. A musím říct, že s tak silnou reakcí žen na divadelní představení, ve kterém jsem hrála, jsem se nikdy nesetkala. Těší mě, že na to ženy rády chodí. Muži už tak rádi nejsou, je vidět, že v hledišti tak trošku tuhnou. Pak jsem hned začala zkoušet v Činoherním klubu hru Svatba pozdního léta, kterou napsal Jan Kačer, a premiéra byla v polovině února. Až se vrátím z hor, začnu zkoušet Večer tříkrálový, který se bude hrát na Shakespearovských slavnostech.
Prozradíte i něco z vašich dobročinných aktivit?
Zapojila jsem se do kampaně proti domácímu násilí nazvané Mlčení bolí. Projekt se mi líbí. Kampaň má za cíl bourat mýty a tabu o domácím násilí a rozpoutat diskuzi. Snažíme se o problematice domácího násilí informovat širokou veřejnost, aby se vědělo, jak závažný ten problém je. Byla bych ráda, kdyby se projekt rozšířil nejen na týrané ženy, ale třeba i na staré lidi a děti. Ze svého okolí znám holčičku, která v podstatě nemůže říct to, co chce, žije v sociálně špatných podmínkách a nic se s tím nedělá. A já vidím, že ji to mlčení skutečně bolí!