Práce načerno je zjednodušeně řečeno práce vykonávaná bez uzavření pracovní smlouvy, případně dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. Žádné oficiální statistky počtu zaměstnanců, kteří pracují načerno, ale neexistují. Odhady však mluví o stovkách tisíc lidí.
„V Česku je tento způsob zaměstnání poměrně rozšířený, i když přesná čísla neznáme – taková práce totiž není nikde oficiálně zaznamenána,“ vysvětluje advokát Jakub Šotník, specialista na daňové právo ze společnosti Rödl & Partner.
Podle něj sice může nelegální zaměstnávání vypadat různě, ale cíl je jen jeden – vyhnout se placení daní a odvodů. Jenže kromě problémů, které můžou zkomplikovat život konkrétnímu zaměstnanci, chudne i stát. „Odhalování a potírání nelegálního zaměstnávání patří mezi jednu z hlavní kontrolních priorit Státní úřadu inspekce práce,“ potvrzuje Richard Kolibač, mluvčí Státního úřadu inspekce práce. Jen vloni proto provedly oblastní inspektoráty více než 6000 kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání.
Hrozí obří pokuty
Nelegální zaměstnanci si často neuvědomují, že jim kromě problémů s dovolenou či nemocenskou hrozí i pokuta. Zatímco zaměstnavatel může schytat pokutu až do výše 10 milionů korun, finanční ránu až do výše 100 000 korun ale může dostat i »černý« zaměstnanec.
Nejčastější způsoby práce načerno
Je několik způsobů, jak pracovat načerno. Doplatí na ně ale vždy zaměstnanec. Šéfům se »černý« pracant fi nančně vyplatí. „Nelegální zaměstnávání představuje pro zaměstnavatele nižší náklady, a tím také možné konkurenční výhody oproti řádným zaměstnavatelům,“ vysvětluje mluvčí Kolibač. Zaměstnavatelé totiž povinně odvádějí za své zaměstnance 24,8 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění, celkem tedy necelých 34 %. Z každé tisícovky, vyplacené na ruku, tak šéf na povinném pojistném ušetří necelých 340 korun.
Takhle může vypadat »černota«:
● práce bez smlouvy s výplatou peněz na ruku
● práce za minimální mzdu a zbytek »na ruku«
● pracovní smlouva na pár hodin týdně, ale ve skutečnosti jde o práci na plný úvazek
● nezaměstnaný je nahlášený na úřadu práce, bere podporu v nezaměstnanosti a »přivydělává« si načerno s výplatou v hotovosti apod.
8 největších pastí
Úspory na odvodech na zdravotním a sociálním pojištění i na dani z příjmů považují někteří nelegální zaměstnanci za přiměřené riziko. Jenže si neuvědomují, že šidí hlavně sebe. Připraví se o nemocenskou, ošetřovné nebo důchod. Navíc se vzdávají ochrany, kterou jim poskytuje zákoník práce.
„Nemají nárok na čerpání dovolené, na stanovení pracovní doby a doby odpočinku, na zákonem stanovené příplatky a také se na ně nevztahují podmínky při ukončení pracovního poměru, který de facto neexistuje. Nevztahují se na ně také ustanovení upravující minimální mzdu,“ vypočítává mluvčí Kolibač.
Na sliby můžete zapomenout
Nalákal vás šéf na vysoký výdělek, který bude vyšší kvůli tomu, že »zbytečně« neplatíte státu? Bez pracovní smlouvy se jen těžko domůžete slíbených peněz. Sice se i bez smlouvy můžete domáhat existence pracovního poměru, budete se ale muset obrátit na soud a důkazní břemeno bude na vás.
Marodíte zadarmo
Noční můrou je pro nelegální pracanty nemoc. Při oficiálním minimálním výdělku je i nemocenská minimální. Pokud někdo pracuje načerno a už je při tom registrovaný na úřadu práce, nemá na nemocenskou nárok (nemocenská nahrazuje výpadek příjmu ze zaměstnání).
OSVČ má na ni nárok jen v případě, že si sám za sebe odvádí nemocenské pojištění. A ten, kdo pracuje úplně bez smlouvy, nemá na nemocenskou nárok vůbec. Problém je samozřejmě i s případným čerpáním ošetřovného v případě nemoci třeba dítěte.
Problémy s pracovním úrazem
Dokázat, že šlo o pracovní úraz, není v případě práce načerno snadné. Pracovní úraz je totiž nutné zapsat do knihy úrazů, a to je v případě pracovníka bez smlouvy problém. Získání odškodnění se tak komplikuje. Úplně nemožné to sice není, ale »nelegála« čekají problémy a soudní tahanice.
Nulová podpora v nezaměstnanosti
V případě standardní výpovědi má většinou zaměstnanec nárok na odstupné a podporu v nezaměstnanosti. Při práci načerno na to může zapomenout. Maximálně, pokud pracuje za minimum a zbytek má »na ruku«, dostane podporu vypočítanou z minima.
Snadný vyhazov
V případě nelegální práce není problém se s pracovníkem rozloučit z hodiny na hodinu a klidně i bez slíbeného výdělku. Na zákonnou ochranu, nebo dokonce odstupné zapomeňte. Neplatnosti výpovědi se sice můžete bránit, opět ale budete muset prokázat, že nějaký pracovní poměr vůbec existoval.
Pokuty a problémy se zákonem
Kromě pokuty, kterou za práci načerno může zaměstnanec dostat (a nezáleží na tom, jak dlouho načerno pracoval), hrozí i další problémy. Pokud totiž inspekce nachytá při nelegální práci uchazeče o zaměstnání evidovaného na úřadu práce, informuje o tom příslušné pracoviště. „V krajním případě hrozí uchazeči o zaměstnání vyřazení z jeho evidence,“ říká mluvčí Kolibač.
Žádná dovolená
Problémy můžou být i s čerpáním dovolené. Bez pracovní smlouvy nemáte na zákonné volno nárok (stejně jako na placené volno v případě návštěvy lékaře, svatby atd.).
Mizivý důchod
Vážné problémy můžou být i s důchodem. A nejen se starobním, ale i invalidním. Pro nárok na většinu důchodů je totiž zásadní odpracovaná doba. A ta se při práci načerno dává dohromady jen těžko. Navíc, i když máte »odpracováno«, ale za minimální mzdu a zbytek na ruku, bude velmi nízký i váš důchod.
Stěžujte si!
Nutí vás zaměstnavatel k porušování zákona? Tlačí na vás, abyste dřeli načerno? Obraťte se na oblastní inspektorát práce, případně přímo na Státní úřad inspekce práce a podejte podnět k provedení kontroly u zaměstnavatele.
● Podnět je možné podat osobně, písemně a také elektronickou cestou prostřednictvím internetových stránek Státního úřadu inspekce práce (www.suip.cz).
● Bát šéfovy pomsty se nemusíte. Orgány inspekce práce jsou ze zákona povinny zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podnět podal, stejně jako chránit jeho osobní údaje.
Šéf odborářů Středula o flexinovele pro zaměstnance: Kdo je vítěz a kdo poražený? Bára Holá
