Topolánkova vláda se dala slyšet, že se zasadí o zrušení populárních stravenek. V parlamentu její návrh nejspíš projde. Blesk se proto zeptal českých firem, zda "levné jídlo" svým zaměstnancům zachovají...
Přijdou lidé o straveky? Zvoní stravenkám hrana, nebo ne? Premiér Mirek Topolánek hodlá během pár dní předložit zrušení daňových výhod "lístečkům na obědy" a sněmovnou to asi projde. Blesk tedy u 30 firem zjišťoval, jestli pak stravenky zruší. Přijdou tak zaměstnanci o dvacet i víc korun denně? Premiér hodlá spláchnout aféru, v níž figuruje firma blízká jeho příteli Marku Dalíkovi. Právě ta vzala za prosazení výhod na stravenky téměř tři miliony. Nyní si mohou podniky z daňového základu odpočítat 55 procent z nominální hodnoty stravenky. Po zrušení této výhody by museli doplácet. I přesto ale mnohé chtějí stravenky zachovat. "Nebudou je rušit. Při nízké nezaměstnanosti si potřebují pracovníky předcházet. Raději ušetří třeba na vánočních večírcích," vysvětluje Vladimír Pikora z Next Finance. Jeho slova potvrzuje i Martin Klofanda z Kofoly: "Stravenky patří ke standardu slušné firmy." Zklamání zaměstnanců se bojí i jiní. "Když už těm lidem něco dáte, nemůžete jim to jen tak vzít," tvrdí Radim Jančura ze Student Agency. Zvláště menší firmy si ale nebudou moci další náklady dovolit. "Ročně by nás to odhadem stálo asi 250 až 350 000 Kč navíc," vysvětluje Milan Hoferik ze Santé, proč by museli stravenky zrušit. Někteří šéfové pak uvažují, že by lidem ztrátu stravenek nahradili závodním stravováním, vyšším platem či třeba poukázkami do fitnesscenter. Zvláště velké podniky se ale chtějí domluvit s odbory. Ty celostátní hodlají za stravenky bojovat. "Žijeme ve 21. století. Lidé přece nemohou chodit do práce s kastrůlky a někde v rohu jíst oběd. A hladový zaměstnanec neodvede dobrou práci," tvrdí mluvčí odborové centrály Jana Kašparová.
Šéfové restaurací se bojí Je s nimi práce, ale bez nich by byly menší tržby. Tak se většinou staví ke stravenkám vedoucí restaurací. Mnozí totiž právě na míru stravenkám »šijí« cenu poledního menu. Někteří se snaží, aby stravenkou či dvěma pokryla většina lidí svou útratu, protože je administrativně složitější kombinovat lístečky s hotovými penězi. Jiní však přistoupili na taktiku - oběd za stravenku a ještě pár korun navíc, aby strávníci cítili potřebu dát něco na spropitné. Pokud lidé stravenky přestanou dostávat, většinou se šéfové zvláště těch dražších restaurací bojí, že si oběd v restauraci raději rozmluví. Rychlé občerstvení Lenka Vujtěchová, vedoucí "Zrušení stravenek by nás nijak neohrozilo. Většina lidí stejně platí penězi. Navíc je to pro nás víc práce. Stravenky se musí roztřídit a rozepsat na speciální papíry. Pokud někdo platí stravenkou a doplácí penězi, tak je to účetně zbytečná práce navíc." Pohostinství Domovina Jaroslav Havel, vedoucí "Jestli zruší stravenky, tak to určitě na tržbách poznáme. Lidé budou chodit méně na oběd. Už teď se většina chodí najíst, jen dokud mají stravenky. Ve druhé polovině měsíce už takový zájem není. Práce s rozúčtováním stravenek a peněz nás nezatěžuje." Restaurant Molo 22 Petr Jaroš, manažer "Zrušení stravenek se nás určitě dotkne. Dělají nám tak dvacet procent obratu. Lidé už nebudou chodit pravidelně na obědy. Nebude to pro ně výhodné jako teď, kdy za stravenku v hodnotě 70 korun zaplatí třicet. Raději si budou nosit jídlo z domova."
