Pondělí 23. listopad 2020
Svátek slaví Klement, zítra Emílie
Oblačno, déšť 5°C

Odborníci na Horké lince Blesku už v úterý! Pomohou s ošetřovným, důchody, nemocenskou i mateřskou!

/
  • Odpovídat budou odborníci z ČSSZ.
    9. listopadu 2020 ● 06:20

    Nemoc, nově narozené dítě nebo odchod do důchodu jsou situace, které zásadně ovlivní náš život. Když se ale do složité životní situace přimíchá covid, vznikne koktejl, ze kterého nám může být pořádně těžko.

    Řada lidí má v dnešních »nouzových« dnech pocit, že na všechno zůstali sami. Dříve narození jsou často uzavření doma a bez informací. Další se ze strachu před nákazou bojí vyrazit na úřad, jiní nemají internet nebo se »jen« neorientují na webových stránkách nejrůznějších institucí.

     

    Maminkám na ošetřovném, které musí řešit výuku svých dětí a zároveň zvládat domácnost, pak zase na hledání informací chybí čas a energie. Pomocnou ruku všem tápajícím nabízí Odborníci na telefonu Blesku.

    Už v úterý 10. listopadu budou na dotazy čtenářů odpovídat odborníci z České správy sociálního zabezpečení.

    Volejte v úterý 10. 11. od 10 do 12 hodin

     

    Fundovaní specialisté z České správy sociálního zabezpečení budou už ZÍTRA radit s problémy, se kterými si nevíte rady. Stačí od 10 do 12 hodin vytočit příslušné telefonní číslo a z pohodlí a bezpečí domova se na vše, co vás zajímá, jednoduše zeptat.

  • 1.

    Mateřská a otcovská: Jen miminko nestačí

    Odpoví: Mgr. Eva Hamplová z ČSSZ

     

    Tel.: 225 977 721

     

    První dny a měsíce života s miminkem usnadňuje rodičům stát pomocí peněžité pomoci v mateřství a otcovské. Ani pro jednu z těchto dávek ale nestačí jen mít v rodině čerstvé miminko.

    Mgr. Eva Hamplová
    Mgr. Eva Hamplová
    Autor: Tonda Tran

     

    Dvě podmínky peněžité pomoci v mateřství

     

    Aby maminka dostala »mateřskou«, vyžaduje po ní zákon dvě podmínky. Tou první je, že byla v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství zaměstnaná (nebo na ni odešla v době, kdy jí běžela ochranná lhůta z ukončeného pracovního poměru).

     

    Druhou podmínkou je 270 »odpracovaných« dní (během kterých za ni zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění) během dvou let před nástupem na »mateřskou« Potřebný počet dnů nemusí maminka získat jen u jednoho zaměstnavatele, sčítají se.

    Dvojčata dobu prodlouží

     

    Celkem se bere »mateřská« 28 týdnů. Delší - 37 týdnů - pobírají maminky dvojčat nebo vícerčat.

     

    Peníze závisí na výdělku

     

    Peníze pobírané během »mateřské« se správně jmenují peněžitá pomoc v mateřství. Částka se odvíjí od hrubého výdělku zpravidla za posledních 12 měsíců zaměstnání, popř. za počet dnů, po které trvalo poslední zaměstnání. Maximálně je ale možné brát 44 144 Kč (při hrubém měsíčním příjmu cca 106 000 Kč).

    »Dovolená« pro tatínky

     

    Strávit první dny s miminkem i novopečenou maminkou umožňuje »otcovská« (správně dávka otcovské poporodní péče). Podobně jako u mateřské je základní podmínkou účast na nemocenském pojištění, tedy být zaměstnanec (za kterého zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení) nebo osoba samostatně výdělečně činná, která si platí dobrovolné nemocenské pojištění.

     

    Zůstat doma s miminkem a maminkou dítěte je možné týden, ale nutné stihnout nastoupit v prvních 6 týdnech po porodu. Stát otcům zaplatí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu z příjmu za posledních 12 kalendářních měsíců.

  • 2.

    Mimořádné ošetřovné: Rodiče si polepší o tisíce

    Odpoví: Mgr. David Marek z ČSSZ

     

    Tel.: 225 977 722

     

    Nejsledovanější dávkou v Česku je letos bezesporu ošetřovné. Čerpají ho tisíce rodičů, kteří se svými dětmi museli zůstat doma kvůli zavřeným základním školám a často i školkám.

    Mgr. David Marek
    Mgr. David Marek
    Autor: Tonda Tran

     

    Dobrou zprávou pro rodiče je mimořádné zvýšení částky - 70 procent denního vyměřovacího základu. Namísto standardních devíti dnů pak bude možné dávku pobírat po celou dobu uzavření školy či sociálního zařízení. Mimořádné ošetřovné se vztahuje nejen na děti do deseti let.

     

    Bez věkového omezení je například pro rodiče dětí závislých na pomoci jiné osoby, které navštěvují zařízení sociální péče uzavřené na základě mimořádných opatření. Stejně jako při jarních mimořádných opatřeních se i nyní mohou rodiče v péči o dítě střídat.

    Minimum je 400 Kč na den

     

    Tato částka se ale váže jen k celého úvazku, při částečném úvazku se poměrně krátí (tzn. při úvazku 0,5 je minimální částka 200 korun na den).

     

    Stačí čestné prohlášení

     

    Rodiče již nemusejí k žádosti přikládat potvrzení školy o uzavření. Ošetřovné se nevyplácí po dobu prázdnin a ředitelského volna.

     

    Žádá se zpětně

     

    O ošetřovné se žádá za uplynulý kalendářní měsíc, tedy na začátku listopadu za měsíc říjen.

     

    Formulář najdete na webu

     

    Česká správa sociálního zabezpečení připravila nový komplexní formulář, který je k dispozici na ePortálu ČSSZ.

    Délku určuje uzavření škol

     

    Ošetřovné je možné čerpat po celou dobu uzavření škol. Nárok na něj však zaniká skončením zaměstnání.

     

    Na peníze se čeká nejdéle měsíc

     

    Peníze za ošetřovné vyplácí okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž byly na OSSZ doručeny správně vyplněné podklady zaměstnavatelem. POZOR! Peníze budou vyplacené jen na základě žádostí na nových tiskopisech.

     

    Peníze dostanou i »dohodáři«

     

    Mimořádné ošetřovné se bude vztahovat také na »dohodáře«, tedy ty, kteří pracují na některou z dohod (DPP nebo DPČ) a jsou účastni nemocenského pojištění (zaměstnavatel za ně odvádí pojistné).

     

    OSVČ žádají jinde

     

    Částku 400 Kč denně kvůli zavřeným školám budou v rámci dotačního programu ministerstva průmyslu dostávat osoby samostatně výdělečně činné, ty však o ošetřovné žádají prostřednictvím on-line formuláře dostupného na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

    Video
    délka: 05:53.00

    Ministr školství Robert Plaga k otázce návratu studentů do škol (30. říjen 2020) abl

    Komu usnadní život dlouhodobé ošetřovné?

     

    Možnost postarat se o příbuzného, který kvůli svému zdravotnímu stavu vyžaduje celodenní péči od jiné osoby, např. každodenní ošetřování či péče při každodenní činnosti (podávání jídla a pití, oblékání, tělesná hygiena), nabízí dlouhodobé ošetřovné. Pro jeho využití ale existují přesná pravidla.

     

    *Podmínkou  je, aby nemocný pobýval aspoň 7 kalendářní dní v nemocnici a jeho stav vyžadoval po propuštění další péči aspoň po dobu následujících 30 dní.

    *O potřebě celodenní péče rozhoduje lékař v nemocnici. Rozhodnutí o nutnosti této péče musí být vystaveno v den propuštění z nemocnice, zpětně to nejde.

     

    *Pečovat je možné nejen o příbuzné, ale i o ty, kteří s vámi žijí ve společné domácnosti.

     

    *O nemocného je možné pečovat po propuštění z nemocnice nejdéle 90 kalendářních dní.

     

    *Při pečování dostanete zaplaceno za každý den péče. Nárok máte na částku ve výši 60% denního vyměřovacího základu.

     

    *Dlouhodobě pečovat o nemocného příbuzného mohou jen nemocensky pojištěné osoby (zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné), které kvůli péči nemůžou pracovat.

  • 3.

    Na »nemocenskou« nemá nárok každý marod

    Odpoví: Mgr. Vít Hulec z ČSSZ

     

    Tel.: 225 977 723

    Mgr. Vít Hulec
    Mgr. Vít Hulec
    Autor: Tonda Tran

     

    Marodíte nebo jste v karanténě? Peníze k vám postupně míří ze dvou stran. Prvních 14 dní vaší nemoci dostáváte náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény už vám peníze (tzv. nemocenské, nebo lidově »nemocenskou«) začíná posílat stát protřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení.

     

    Zaplaceno dostanete za každý kalendářní den nemoci, tedy i za víkendy. Protože se ale dávka vyplácí z nemocenského pojištění, mají na ně nárok jen lidé, kterým se z výdělku strhává pojistné.

     

    Více peněz za dlouhou nemoc

     

    Částka, kterou nemocný bere, není stejná. Tomu, kdo je na »neschopence« déle než 30 dní, se vyplacená částka zvyšuje o 6 %. Pokud marodí déle než 60 dní, tak o 12 %.

     

    Nemoc, nebo karanténa?

     

    Zatímco potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti vám vystavuje pouze lékař, v případě nařízené karantény to může udělat i hygienik prostřednictvím e-neschopenky.

     

  • 4.

    Na čem závisí odchod do důchodu

    Odpoví: Ivana Potměšilová z ČSSZ

     

    Tel.: 225 977 724

    Ivana Potměšilová
    Ivana Potměšilová
    Autor: Tonda Tran

     

    Řada lidí netuší, že na starobní důchod nemá nárok každý, kdo je starý. K získání důchodu jsou nutné dvě podmínky. 

     

    První podmínka se řídí kalendářem – je nutné mít důchodový věk, který pro odchod do starobního důchodu stanoví zákon.

     

    Druhou podmínkou je nutnost získat potřebné doby pojištění. Jednoduše řečeno, mít »odpracováno« (v současnosti je potřebná doba pojištění většinou 35 let). Pokud vám budou nějaké roky pojištění chybět, může to mít vliv nejen na výši vašeho budoucího starobního důchodu. Chybějící roky mohou dokonce způsobit, že na starobní důchod nebudete mít nárok.

    Proto je nutné průběžně si hlídat, jestli ČSSZ eviduje všechny vaše »odpracované« měsíce a roky. Nejsnazší je požádat jednou ročně (je to zadarmo) o tzv. informativní osobní list důchodového pojištění. Pokud v něm zjistíte nějaké nesrovnalosti, můžete je řešit dřív, než dosáhnete důchodového věku.

  • 5.

    Jak stát pomáhá pozůstalým

    Odpoví: Bc. Eva Amchová z ČSSZ

     

    Tel.: 225 977 725

     

    Ztráta partnera obrátí člověku život vzhůru nohama. Ještě horší je situace, pokud se jedná o dítě, které ztratí rodiče. Stát pomáhá prostřednictvím vdovského (vdoveckého) nebo sirotčího důchodu.

    Bc. Eva Amchová
    Bc. Eva Amchová
    Autor: Tonda Tran

    Vdovský (vdovecký) důchod

     

    Nárok na něj mají vdovy i vdovci, jejichž zemřelý manžel(ka) má tzv. odpracováno. Pro přiznání pozůstalostního důchodu není podmínkou společné trvalé bydliště, ale je podstatné, aby k datu úmrtí manžela(ky) manželství trvalo. O důchod je nutné si požádat prostřednictvím okresní správy soc. zabezpečení.

     

    Nárok na výplatu důchodu je po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo manželky. Po uplynutí této doby »pokračuje« výplata pozůstalostního důchodu jen v přesně vymezených případech (např. péče o nezaopatřené dítě, invalidita třetího stupně, pobírání starobního důchodu).

    Video
    délka: 34:23.16

    Rektorka Nerudová: Na důchody bude vždycky. Co ale jiné věci? Krize musí být impulsem k reformě Markéta Volfová, Lukáš Červený

    Sirotčí důchod  

     

    I zde platí omezení. Pokud je nezaopatřený (nemá např. ještě dostudovanou školu nebo se nemůže připravovat na budoucí povolání kvůli nemoci), má na sirotčí důchod nárok maximálně do 26 let věku. Navíc je nutné, aby měl zesnulý rodič tzv. odpracováno.

     

    Nutný počet »odpracovaných« let se liší podle věku zesnulého, je však oproti potřebným odpracovaným letům pro nárok na vdovský nebo vdovecký důchod nižší. Počet těchto let nehraje roli jen v případě, že zesnulému rodiči byl vyplácen starobní či invalidní důchod, anebo zemřel následkem pracovního úrazu.

  • 6.

    Invalidní důchod: Přivydělat si můžete bez omezení

    Odpoví: JUDr. Simona Urbánková z ČSSZ

     

    Tel.: 225 977 726 

    JUDr. Simona Urbánková z ČSSZ
    JUDr. Simona Urbánková z ČSSZ
    Autor: Tonda Tran

     

    Úraz, nehoda nebo vážná nemoc můžou snížit schopnost pracovat a udělat z aktivního člověka invalidu. Jenže dlouhodobé zhoršení zdravotního stavu má vliv nejen na psychiku člověka, ale ovlivní i jeho pracovní výkon. Aby kvůli tomu nezůstal bez prostředků, může požádat stát o invalidní důchod.

     

    Jen zhoršené zdraví ale k »přiklepnutí« invalidního důchodu nestačí. Stát pro jeho přiznání stanovil přesná pravidla. Kromě toho, že lékař OSSZ nemocného uzná invalidním, je nutná i potřebná doba důchodového pojištění přede dnem vzniku invalidity (kromě invalidity vzniklé následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání). Zákon rozeznává celkem tři stupně invalidity. Pro přiznání konkrétního stupně invalidity nezáleží ani tak na závažnosti nemoci, jako na tom, v jaké míře kvůli zdravotnímu stavu poklesla schopnost pracovat.

     

    Řada lidí netuší, že invalidní důchod není přidělený navždy. Zdravotní stav člověka se může v průběhu doby měnit (zlepšit i zhoršit), a ovlivnit tak i invalidní důchod. Výhodou, proti době dávno minulé, je možnost při pobírání invalidního důchodu pracovat a vydělávat bez jakéhokoliv omezení.

     

    Invalidita I. stupně: pokles pracovní schopnosti o 35 až 49 procent

     

    Invalidita II. stupně: pokles pracovní schopnosti o 50 až 69 procent

     

    Invalidita III. stupně: pokles pracovní schopnosti o 70 a víc procent

Diskuse k článku Přidat názor
Počet komentářů: 0

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
ČLÁNKY ODJINUD

Dnešní horoskopy