Odpoví: Mgr. Eva Hamplová z ČSSZ

Tel.: 225 977 721

První dny a měsíce života s miminkem usnadňuje rodičům stát pomocí peněžité pomoci v mateřství a otcovské. Ani pro jednu z těchto dávek ale nestačí jen mít v rodině čerstvé miminko.

Mgr. Eva Hamplová

Autor: Tonda Tran

Dvě podmínky peněžité pomoci v mateřství

Aby maminka dostala »mateřskou«, vyžaduje po ní zákon dvě podmínky. Tou první je, že byla v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství zaměstnaná (nebo na ni odešla v době, kdy jí běžela ochranná lhůta z ukončeného pracovního poměru).

Druhou podmínkou je 270 »odpracovaných« dní (během kterých za ni zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění) během dvou let před nástupem na »mateřskou« Potřebný počet dnů nemusí maminka získat jen u jednoho zaměstnavatele, sčítají se.

Mohu covidem onemocnět znovu? Jaká dieta je nejúčinnější?…

Dvojčata dobu prodlouží

Celkem se bere »mateřská« 28 týdnů. Delší - 37 týdnů - pobírají maminky dvojčat nebo vícerčat.

Peníze závisí na výdělku

Peníze pobírané během »mateřské« se správně jmenují peněžitá pomoc v mateřství. Částka se odvíjí od hrubého výdělku zpravidla za posledních 12 měsíců zaměstnání, popř. za počet dnů, po které trvalo poslední zaměstnání. Maximálně je ale možné brát 44 144 Kč (při hrubém měsíčním příjmu cca 106 000 Kč).

Vdova Olga Menzelová exkluzivně o třetím dítěti: Domácí…

»Dovolená« pro tatínky

Strávit první dny s miminkem i novopečenou maminkou umožňuje »otcovská« (správně dávka otcovské poporodní péče). Podobně jako u mateřské je základní podmínkou účast na nemocenském pojištění, tedy být zaměstnanec (za kterého zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení) nebo osoba samostatně výdělečně činná, která si platí dobrovolné nemocenské pojištění.

Zůstat doma s miminkem a maminkou dítěte je možné týden, ale nutné stihnout nastoupit v prvních 6 týdnech po porodu. Stát otcům zaplatí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu z příjmu za posledních 12 kalendářních měsíců.

Odpoví: Mgr. David Marek z ČSSZ

Tel.: 225 977 722

Nejsledovanější dávkou v Česku je letos bezesporu ošetřovné. Čerpají ho tisíce rodičů, kteří se svými dětmi museli zůstat doma kvůli zavřeným základním školám a často i školkám.

Mgr. David Marek

Autor: Tonda Tran

Dobrou zprávou pro rodiče je mimořádné zvýšení částky - 70 procent denního vyměřovacího základu. Namísto standardních devíti dnů pak bude možné dávku pobírat po celou dobu uzavření školy či sociálního zařízení. Mimořádné ošetřovné se vztahuje nejen na děti do deseti let.

Bez věkového omezení je například pro rodiče dětí závislých na pomoci jiné osoby, které navštěvují zařízení sociální péče uzavřené na základě mimořádných opatření. Stejně jako při jarních mimořádných opatřeních se i nyní mohou rodiče v péči o dítě střídat.

Úleva pro rodiče: Ošetřovné 70 procent příjmu dostanou po celou dobu uzavření škol

Minimum je 400 Kč na den

Tato částka se ale váže jen k celého úvazku, při částečném úvazku se poměrně krátí (tzn. při úvazku 0,5 je minimální částka 200 korun na den).

Stačí čestné prohlášení

Rodiče již nemusejí k žádosti přikládat potvrzení školy o uzavření. Ošetřovné se nevyplácí po dobu prázdnin a ředitelského volna.

Žádá se zpětně

O ošetřovné se žádá za uplynulý kalendářní měsíc, tedy na začátku listopadu za měsíc říjen.

Formulář najdete na webu

Česká správa sociálního zabezpečení připravila nový komplexní formulář, který je k dispozici na ePortálu ČSSZ.

Kdy se otevřou školy? „Dlouhodobá výuka na dálku ovlivní vzdělání i zdraví žáků,“ říkají experti. Co navrhují?

Délku určuje uzavření škol

Ošetřovné je možné čerpat po celou dobu uzavření škol. Nárok na něj však zaniká skončením zaměstnání.

Na peníze se čeká nejdéle měsíc

Peníze za ošetřovné vyplácí okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž byly na OSSZ doručeny správně vyplněné podklady zaměstnavatelem. POZOR! Peníze budou vyplacené jen na základě žádostí na nových tiskopisech.

Peníze dostanou i »dohodáři«

Mimořádné ošetřovné se bude vztahovat také na »dohodáře«, tedy ty, kteří pracují na některou z dohod (DPP nebo DPČ) a jsou účastni nemocenského pojištění (zaměstnavatel za ně odvádí pojistné).

OSVČ žádají jinde

Částku 400 Kč denně kvůli zavřeným školám budou v rámci dotačního programu ministerstva průmyslu dostávat osoby samostatně výdělečně činné, ty však o ošetřovné žádají prostřednictvím on-line formuláře dostupného na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Komu usnadní život dlouhodobé ošetřovné?

Možnost postarat se o příbuzného, který kvůli svému zdravotnímu stavu vyžaduje celodenní péči od jiné osoby, např. každodenní ošetřování či péče při každodenní činnosti (podávání jídla a pití, oblékání, tělesná hygiena), nabízí dlouhodobé ošetřovné. Pro jeho využití ale existují přesná pravidla.

*Podmínkou  je, aby nemocný pobýval aspoň 7 kalendářní dní v nemocnici a jeho stav vyžadoval po propuštění další péči aspoň po dobu následujících 30 dní.

Nenosíte v práci roušku? Hrozí výpověď „na hodinu“!…

*O potřebě celodenní péče rozhoduje lékař v nemocnici. Rozhodnutí o nutnosti této péče musí být vystaveno v den propuštění z nemocnice, zpětně to nejde.

*Pečovat je možné nejen o příbuzné, ale i o ty, kteří s vámi žijí ve společné domácnosti.

*O nemocného je možné pečovat po propuštění z nemocnice nejdéle 90 kalendářních dní.

*Při pečování dostanete zaplaceno za každý den péče. Nárok máte na částku ve výši 60% denního vyměřovacího základu.

*Dlouhodobě pečovat o nemocného příbuzného mohou jen nemocensky pojištěné osoby (zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné), které kvůli péči nemůžou pracovat.

Přibývá rakovin plic i kůže, varují odborníci a ženou…

Odpoví: Mgr. Vít Hulec z ČSSZ

Tel.: 225 977 723

Mgr. Vít Hulec

Autor: Tonda Tran

Marodíte nebo jste v karanténě? Peníze k vám postupně míří ze dvou stran. Prvních 14 dní vaší nemoci dostáváte náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény už vám peníze (tzv. nemocenské, nebo lidově »nemocenskou«) začíná posílat stát protřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení.

Zaplaceno dostanete za každý kalendářní den nemoci, tedy i za víkendy. Protože se ale dávka vyplácí z nemocenského pojištění, mají na ně nárok jen lidé, kterým se z výdělku strhává pojistné.

Více peněz za dlouhou nemoc

Částka, kterou nemocný bere, není stejná. Tomu, kdo je na »neschopence« déle než 30 dní, se vyplacená částka zvyšuje o 6 %. Pokud marodí déle než 60 dní, tak o 12 %.

Nemoc, nebo karanténa?

Zatímco potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti vám vystavuje pouze lékař, v případě nařízené karantény to může udělat i hygienik prostřednictvím e-neschopenky.

Lucie nekoupí dceři ani koláč. Schillerová ji rozbrečela a výživné od muže páčila roky

Odpoví: Ivana Potměšilová z ČSSZ

Tel.: 225 977 724

Ivana Potměšilová

Autor: Tonda Tran

Řada lidí netuší, že na starobní důchod nemá nárok každý, kdo je starý. K získání důchodu jsou nutné dvě podmínky. 

První podmínka se řídí kalendářem – je nutné mít důchodový věk, který pro odchod do starobního důchodu stanoví zákon.

Druhou podmínkou je nutnost získat potřebné doby pojištění. Jednoduše řečeno, mít »odpracováno« (v současnosti je potřebná doba pojištění většinou 35 let). Pokud vám budou nějaké roky pojištění chybět, může to mít vliv nejen na výši vašeho budoucího starobního důchodu. Chybějící roky mohou dokonce způsobit, že na starobní důchod nebudete mít nárok.

Šéf statistiků prozradil, jak dlouho budou Češi „pod zámkem“. Problém jsou nakažení senioři

Proto je nutné průběžně si hlídat, jestli ČSSZ eviduje všechny vaše »odpracované« měsíce a roky. Nejsnazší je požádat jednou ročně (je to zadarmo) o tzv. informativní osobní list důchodového pojištění. Pokud v něm zjistíte nějaké nesrovnalosti, můžete je řešit dřív, než dosáhnete důchodového věku.

Odpoví: Bc. Eva Amchová z ČSSZ

Tel.: 225 977 725

Ztráta partnera obrátí člověku život vzhůru nohama. Ještě horší je situace, pokud se jedná o dítě, které ztratí rodiče. Stát pomáhá prostřednictvím vdovského (vdoveckého) nebo sirotčího důchodu.

Bc. Eva Amchová

Autor: Tonda Tran

Vdovský (vdovecký) důchod

Nárok na něj mají vdovy i vdovci, jejichž zemřelý manžel(ka) má tzv. odpracováno. Pro přiznání pozůstalostního důchodu není podmínkou společné trvalé bydliště, ale je podstatné, aby k datu úmrtí manžela(ky) manželství trvalo. O důchod je nutné si požádat prostřednictvím okresní správy soc. zabezpečení.

Nárok na výplatu důchodu je po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo manželky. Po uplynutí této doby »pokračuje« výplata pozůstalostního důchodu jen v přesně vymezených případech (např. péče o nezaopatřené dítě, invalidita třetího stupně, pobírání starobního důchodu).

Sirotčí důchod  

I zde platí omezení. Pokud je nezaopatřený (nemá např. ještě dostudovanou školu nebo se nemůže připravovat na budoucí povolání kvůli nemoci), má na sirotčí důchod nárok maximálně do 26 let věku. Navíc je nutné, aby měl zesnulý rodič tzv. odpracováno.

Nutný počet »odpracovaných« let se liší podle věku zesnulého, je však oproti potřebným odpracovaným letům pro nárok na vdovský nebo vdovecký důchod nižší. Počet těchto let nehraje roli jen v případě, že zesnulému rodiči byl vyplácen starobní či invalidní důchod, anebo zemřel následkem pracovního úrazu.

Klausovo „totální sobectví“. Epidemiolog o exprezidentovi bez roušky, čipování a nedůvěře lidí

Odpoví: JUDr. Simona Urbánková z ČSSZ

Tel.: 225 977 726 

JUDr. Simona Urbánková z ČSSZ

Autor: Tonda Tran

Úraz, nehoda nebo vážná nemoc můžou snížit schopnost pracovat a udělat z aktivního člověka invalidu. Jenže dlouhodobé zhoršení zdravotního stavu má vliv nejen na psychiku člověka, ale ovlivní i jeho pracovní výkon. Aby kvůli tomu nezůstal bez prostředků, může požádat stát o invalidní důchod.

Jen zhoršené zdraví ale k »přiklepnutí« invalidního důchodu nestačí. Stát pro jeho přiznání stanovil přesná pravidla. Kromě toho, že lékař OSSZ nemocného uzná invalidním, je nutná i potřebná doba důchodového pojištění přede dnem vzniku invalidity (kromě invalidity vzniklé následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání). Zákon rozeznává celkem tři stupně invalidity. Pro přiznání konkrétního stupně invalidity nezáleží ani tak na závažnosti nemoci, jako na tom, v jaké míře kvůli zdravotnímu stavu poklesla schopnost pracovat.

Řada lidí netuší, že invalidní důchod není přidělený navždy. Zdravotní stav člověka se může v průběhu doby měnit (zlepšit i zhoršit), a ovlivnit tak i invalidní důchod. Výhodou, proti době dávno minulé, je možnost při pobírání invalidního důchodu pracovat a vydělávat bez jakéhokoliv omezení.

Invalidita I. stupně: pokles pracovní schopnosti o 35 až 49 procent

Invalidita II. stupně: pokles pracovní schopnosti o 50 až 69 procent

Invalidita III. stupně: pokles pracovní schopnosti o 70 a víc procent

Rakovina prostaty zabije ročně 1400 Čechů: Jan (51) popsal, jak probíhá obávaná prohlídka