Novým francouzským prezidentem byl zvolen kandidát dosavadní vládní pravice Nicolas Sarkozy. Podle odhadů, které oznámila francouzská televize, získal 53 procent hlasů. Odhady jsou založeny na odpovědích voličů při odchodu z volebních místností. Jeho socialistická protikandidátka Ségolene Royalová vzápětí porážku uznala a popřála Sarkozymu, aby plnil své prezidentské povinnosti ve službách všech Francouzů. Sarkozy, jehož vítězství nad socialistkou Royalovou věštily skoro všechny průzkumy posledních měsíců, se ujme funkce nejpozději 16. května. V Elysejském paláci vystřídá Jacquesa Chiraka, který byl prezidentem dvanáct let. Druhé kolo voleb se vyznačovalo velmi vysokou účastí voličů. Krátce před uzavřením volebních místností ve 20:00 hodin odhadovaly specializované agentury celkovou účast na 85 až 86 procent, což by byl rekord od roku 1974. Z této účasti také vyplývá větší legitimita vítěze. Pro Royalovou, její Socialistickou stranu a vůbec celou levici je dnešní výsledek velkým zklamáním. Je to třetí porážka levicového prezidentského kandidáta za sebou. Zároveň to znamená i oddálení chvíle, kdy do francouzského prezidentského křesla dosedne žena. Royalová byla první, která měla reálnou šanci toho dosáhnout. Rozsah její porážky může věštit vyřizování účtů v Socialistické straně, kde neměla jednoznačnou podporu. Prezident Václav Klaus míní, že v Nicolasu Sarkozym přichází do úřadu francouzského prezidenta člověk, který si uvědomuje nutnost změn ve francouzské domácí i evropské politice. Českou republiku bude podle Klause nejvíce zajímat postoj Francie k aktuálním evropským otázkám. "Byl bych rád, kdyby šlo o příklon k racionálnímu a realistickému stanovisku, které by bylo blízké naší současné zahraniční politice," dodal. Francouzský politolog Michel Perottino, který působí v Praze, hovořil v souvislosti se Sarkozym o reformách. Od zvolení tohoto kandidáta rovněž očekává, že Francie schválí euroústavu, protože Sarkozy slíbil, že ji nechá ratifikovat parlamentem. "Co se týče Spojených států, tak zřejmě ty vztahy (Francie a USA) budou asi lepší než dosud," řekl Perrottino.
První hodiny po zvolení konzervativce Nicolase Sarkozyho novým francouzským prezidentem poznamenaly incidenty vyvolané vesměs jeho levicovými odpůrci a skupinami mladých výtržníků z některých předměstí. Bylo při nich zapáleno asi sto aut, lehce zraněno několik policistů a zadrženo několik desítek demonstrantů. Dějištěm incidentů byla Paříž a její předměstí a řada provinčních měst. V Paříži demonstrovali Sarkozyho odpůrci na náměstí Bastily. Někteří zaútočili na policisty dlažebními kostkami a vytrhanými dopravními značkami, policie odpovídala slzným plynem. Náměstí bylo vyklizeno kolem půlnoci, oznámila televize LCI. Napjatou situaci hlásila policie z některých pařížských předměstí, která byla předloni kolébkou bouří, jež se pak rozlily po celé Francii. Kromě desítek aut bylo zapáleno také sídlo jedné asociace v Asnieres. Policie zaznamenala také přesuny skupin mladých lidí vyzbrojených baseballovými pálkami, nebyly ale zaznamenány žádné střety s nimi. Šarvátky mezi policií a demonstranty vypukly také v Lille, Štrasburku, Lyonu, Marseille, Nantes, Bordeaux nebo Orléansu. Místy, jako třeba v Toulouse, také hořela auta. Demonstrací se všude zúčastnilo několik set lidí, jen v Bordeaux a v Toulouse odhadli svědci počet účastníků na asi dva tisíce. Demonstranti vykřikovali hesla jako "Sarko, fašoune, dostaneme tě". Sarkozy podráždil levici a krajní levici, když jako ministr vnitra bez servítků označil pachatele násilností během předloňských nepokojů za sebranku. Vyneslo mu to obvinění, že tím přilil oleje do ohně. Už předtím byl obviňován z autoritářství.
