Afghánská metropole Kábul včera zažila dosud nejintenzivnější bombardování. Americké letouny na ni v několika vlnách svrhly přes 20 pum. Terčem útoků byly i pozice Talibanu severně od Kábulu, kde vládní hnutí bojuje s opozicí Severní aliance. Přesto se vládnoucímu Talibanu podařilo Americe zasadit tvrdou ránu! Popravil totiž jednoho z nejdůležitějších spojenců USA v Afghánistánu, Abdula Haka (42), jednoho z nejvýznamnějších vůdců opoziční Severní aliance. Ten padl při útoku do jižního Afghánistánu do pasti talibanské armády. Hak byl na cestě do oblastí Afghánistánu ovládaných Talibanem, aby zde vyvolal vzpouru vlivných Paštúnských kmenů proti talibanské vládě. V čele svých padesáti bojovníků se Haquovi podařilo dostat jižně od Kábulu, kde se dostal do palby s válečníky Talibanu. Ačkoliv Abdul Hak okamžitě volal na pomoc americké vrtulníky, bojovníci Talibanu jeho jednotku rozprášili a jeho samotného zajali. Následně byl na rozkaz vůdce Talibanu muly Muhammada Umara (43) popraven jako zrádce. "Pro Ameriku je to velmi zlá zpráva," vysvětluje islamista Peter Scholl-Latour a zároveň varuje před přílišným optimismem: "Severní aliance byla poražena v rovném terénu u Kábulu. Hak byl přitom nejvyšším velitelem proamerické Severní aliance." před islámským soudem stane i francouzský novinář Michel Peyrard, který byl zatčen 9. října při pokusu dostat se v přestrojení do Afghánistánu. Taliban ho obvinil ze špionáže a hrozí mu trest smrti. USA byly nuceny přiznat, že opět došlo k omylu a při leteckém úderu byly zasaženy sklady Mezinárodního výboru Červeného kříže v Kábulu. Z pěti skladů tak už čtyři byly zničeny. Červený kříž kvůli tomu není schopen rozdílet potraviny potřebným obyvatelům Kábulu. Intenzívní údery ovšem tragicky postihují civilní obyvatelstvo. Kromě nedostatku potravin hrozí epidemie nemocí. Ve městě Dželálábád propukla malárie. Z Afghánistánu proto prchají tisíce lidí do sousedního Pákistánu, kde roste napětí. Před zahájením odvetných útoků USA na Afghánistán uprchlo před vládnoucím Talibanem kolem miliónu lidí. Po zahájení leteckých úderů se jejich počet zvýšil na dva a půl až tři milióny lidí. Před hranicemi jich čekají další desetitisíce. Pokud Pákistán otevře své hranice s Afghánistánem, jak to požaduje OSN, může čekat příchod dalších dvou miliónů uprchlíků. Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf se ovšem obává velkých sociálních a hospodářských problémů. OSN a nevládní humanitární organizace se snaží zlepšit životní podmínky uprchlíků na hraničním přechodu, kde rozdávají stany, pokrývky a potraviny.