Opona se zatahuje, malá rakev se vzdaluje a sálem zní Novosvětská Antonína Dvořáka. Pan prezident pevně svírá ruce, šeptem říká: "Sbohem, maminko!" a nejdražšímu člověku svého života se několikrát za sebou uklání. Prezidentova sestra Alena se modlí a křižuje. Maminka Marie Klausová byla členkou Československé církve husitské a svoje děti celý život vedla svědomitě k Bohu. Když se opona ve Velké obřadní síni strašnického krematoria definitivně zatáhla, začíná se kondolovat. Pódiu s rakví vévodí velký věnec se stuhou: "Syn Václav s manželkou Livií". Je uvázán z bílých kal a růžových růží, a když sálem zní jedna z nejoblíbenějších písniček prezidentovy maminky "Letěla bělounká holubička, potkala božího andělíčka", je jasně vidět, že Václav Klaus přemáhá slzy. Drží se ale výborně. To choť Livie pláče a před objektivy fotoaparátů její uslzenou tvář nedokáže uchránit ani slušivý klobouk překrývající čelo. Proslovu se ujímá prezidentův syn Václav a velice sugestivně vypráví životní příběh babičky, která vždycky říkávala: "Pamatuj si dobře, všechno, co se ti v životě stane, je správné. Nikdy ničeho nelituj. Ani toho zlého". Když vnuk Václav domluvil, ke slovu se dostává "vrabčák" jménem Edith Piaf a její nehynoucí "Je ne regrette rien", tedy Ničeho nelituji. Síň je narvaná k prasknutí a i venku stojí "obyčejní" lidé s kytičkou, kteří chtějí mamince našeho prezidenta dát sbohem. Jsou tu přátelé, kamarádi, známí Klausovic rodiny a samozřejmě i šéf ODS Mirek Topolánek. Přítomni jsou i Milan Uhde, Karel Dyba a hereckou obec reprezentuje Jiřina Jirásková. Coby rodinná známá líbá pana prezidenta i paní Livii na tváře a její kondolence patří rozhodně k těm nejvřelejším. Přestože byla před pohřbem avizována přísná bezpečnostní opatření, prezidentova ochranka je milá a nikomu z ulice vstup nezakazuje. "To by se mamince nelíbilo," nechal se slyšet také prezident, který se po pohřbu vydal poobědvat v úzkém kruhu rodinném do nejoblíbenější restaurace Marie Klausové Pepino. Přesně do té, vedle které na Vinohradech celý život žila, kam tak ráda chodívala, a když už ji začala zmáhat chůze, odkud jí nosili obědy přímo domů. A tak vlastně to opravdové "poslední sbohem" daly Marii Klausové nakonec ty celý život tak milované Vinohrady.
Kdo přišel? Topolánek, Benešová, Uhde Poslední rozloučení s maminkou prezidenta. Dvě stovky lidí dorazily do Strašnic "Sbohem, paní Marie!" Na dvě stovky lidí se včera přišly do pražského krematoria rozloučit se zesnulou maminkou prezidenta Václava Klause Marií (+91). Nechyběl ani šéf ODS Mirek Topolánek či Klausovi dlouholetí přátelé a političtí kolegové Milan Uhde, Karel Dyba, Libuše Benešová či herečka Jiřina Jirásková. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) nedorazil. K rakvi však poslal smuteční věnec z oranžových růží.
Václav Klaus ml.: Babičko, budeš nám chybět... "Život mé babičky Marie Klausové se před pár dny naplnil. Byl dlouhý a krásný," začal dojemnou smuteční řeč syn prezidenta Václav. Ve svém desetiminutovém projevu plném vzpomínek nezapomněl snad na žádnou etapu bohatého života své babičky, která zemřela v sobotu. Paní Marie se narodila 12. října 1914 v rodině Karla Kaila. "...zemi vedl císař a většinu dopravních prostředků poháněli koně," připomněl Klaus mladší babiččino dětství. To Marie Klausová prožila v pražských Strašnicích, které však tehdy ještě nebyly součástí Prahy. Se svým manželem Václavem, který byl účetním, se přestěhovala do centra Prahy. "Svůj život babička věnovala výchově svých dětí Václava a Aleny, radost jí dělala také vnoučata. Ráda malovala a psala básničky," říkal posmutněle Klaus ml. Zavzpomínal, jak si s babičkou hrál v jejím bytě. "Ten byl plný květin a dobré nálady," dodal a se slzami v očích se s babičkou naposledy rozloučil... Paní Marie byla jemná a ohleduplná žena, byla vzdálenou příbuznou Mikoláše Alše.
