Bez vody se žít nedá. Jenže problém s ní je, když je jí málo, stejně tak, když je jí příliš. A léto je obdobím, kdy nám voda nebo její nedostatek často způsobuje bolest hlavy. Třeba když soused vypouští bazén tím, že ho prostě »vylije« a přitom zatopí i část vaší zahrádky včetně dozrávajících rajčat.
„K létu patří koupání a ke koupání vypouštění bazénů. Pokud vás takto soused pravidelně v létě „vytápí“, máte možnost jednak požadovat náhradu škody, kterou vám vytopením způsobil, a jednak se domáhat u soudu zákazu vypouštění bazénu tímto způsobem,“ radí advokát Roman Moussawi.
Je rozdíl mezi tím, jestli k vám soused úmyslně svádí vodu, nebo zda k vám stéká voda z hořejšího pozemku.
„Svádění vody sousedem je třeba odlišit od přirozeného stékání vody na níže položený pozemek. Takto postižení se často obracejí na advokáty, aby sjednali nápravu, ale zde vás »sousedské právo« nechrání. Soused za gravitaci prostě nemůže,“ vysvětluje Moussawi. Podle něj by muselo dojít ke změně přirozeného odtoku, v jehož důsledku by k »obtěžování« došlo, aby bylo možno se nápravy domáhat úspěšně u soudu.
Kdyby k vám tedy najednou v důsledku stavebních úprav souseda začala stékat voda, bylo by podání žaloby namístě a soud by vám vyhověl.
Co potřebujete vědět:
Pokud k vám stéká voda z výše položeného pozemku, protože na ni působí gravitace, tak máte smůlu a věc si musíte vyřešit sami na svém pozemku. V těchto případech totiž nemůžete požadovat, aby vlastník pozemku nad vámi svůj pozemek upravil. Platí totiž pravidlo, že kde vodu řídí příroda, tam člověk nezasahuje.
Co se týče svádění dešťové vody, tak obecně máte velkou šanci uspět proti zásahům, kdy vám voda podmáčí nemovitost. „Zde je totiž zásah do vašich práv opravdu velký a soudy vám téměř vždy vyhoví,“ potvrzuje advokát Moussawi.
Využívá váš soused svou studnu naplno a v té vaší kvůli tomu zbývá jen malá louže vody? Bohužel, nic s tím neuděláte.
„Pokud soused moc zalévá, aby mu jeho na vodu náročné květinky pěkně rostly, a vám pak nezbývá, než zalévat hadicí připojenou k vodovodu, tak máte smůlu. V tom vám nový občanský zákoník nepomůže. Soused může spotřebovat tolik vody, kolik potřebuje, a co si na zahradě pěstuje, je jeho věc,“ vysvětluje advokát Moussawi. Neplatilo by to jedině tehdy, pokud by vodu spotřebovával například na pěstování plodů, které by prodával. Pak by na něj zákon již nepohlížel jako na někoho, kdo vodu spotřebovává pro sebe, a takovému chování by bylo možno se bránit.
Příklad: Pan Suchý zalévá zahradu vodu z malého potůčku, který protéká jeho pozemkem. Zahradu má ale v půli svahu a nad ním je ještě jeho soused, pan Zahradník. Nikdy spolu žádné problémy neměli, až do doby, kdy se pan Zahradník rozhodl pěstovat melouny. Ty potřebují velké množství vody. Na melouny pana Zahradníka ještě voda z potůčku stačí, k panu Suchému už ale přitéká jen tak malé množství vody, že s ní zahrádku nezalije. Přestože se to může zdát nespravedlivé, v právu je pan Zahradník. Pokud se místo jahod rozhodl pěstovat melouny, je to jeho právo a pan Suchý s tím nemůže nic dělat.
Nemáte vodu? Braňte se!
Pokud soused nepotřebuje vodu pro svou nemovitost (na vaření, na koupání, na zalévání melounů apod.), můžete po něm požadovat, aby zbylé vodě nebránil se k vám dostat. Na tuto vodu máte nárok a soused vám v něm nesmí bránit, ale pouze za předpokladu, že vodu zase vy potřebujete pro svou nemovitost! Takže pokud máte vlastní studnu, kde máte vody dostatek, tak se raději do sporu nepouštějte, protože by vám soud pravděpodobně nevyhověl. Chyběla by vám totiž ona potřeba vody.
Příklad: Na pozemku pana Mokrého pramení potůček, který dál stéká k ostatním sousedům. Podle názoru pana Mokrého by ale vodu spíš potřeboval jeho kamarád pan Šíma, a tak ji svede k němu. Ostatní sousedi ale kvůli tomu zůstali »na suchu«. Na tenhle postup ale pan Mokrý nemá nárok a sousedé se proto můžou obrátit na soud.
Jezdíte už roky na svou chatu a nikdy jste neměli problémy s tím, že přístupová cesta vede přes sousedův pozemek? Pokud vám teď soused třeba po hádce začal dělat problémy, moc možností nemáte:
Protože bez přístupové cesty nemůžete svou nemovitost užívat, tak můžete na sousedovi požadovat, aby vám za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Tedy vstup na cizí pozemek si budete muset zaplatit.
Pokud by s tím soused nesouhlasil, můžete se obrátit na soud. Ten pak tzv. nezbytnou cestu může povolit v rozsahu, který odpovídá vašim potřebám.
Soud ale zároveň zohlední i to, aby majitel pozemku, přes který povede cesta, byl jejím zřízením nebo užíváním co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen.
Rada: Rozhodli jste se koupit krásnou chatičku a soused vám slibuje, že přes jeho pozemek můžete bez problémů chodit nebo jezdit? Nespoléhejte jen na ústní slib. Sepište písemnou smlouvu, ve které bude určeno, za jakých podmínek můžete cestu přes jeho pozemek používat.
O náklady na provoz cesty se rozdělíte
Používáte sousedovu cestu? Pak byste se měli podílet na zvýšených nákladech na její údržbu.
Když ale přes sousedův pozemek jen chodíte a žádnou škodu nebo náklady navíc tím nemůžete způsobit, nic platit nemusíte.
Zřídil soused cestu jen kvůli tomu, abyste se vy dostali na svůj pozemek? Pak mu za to musíte zaplatit. A nejen zaplatit cenu za vybudování cesty, ale i za to, že tím využíváte jeho pozemek a narušujete jeho práva.
Pokud máte povolení zřídit si přes sousedův pozemek cestu, za její zřízení platíte vy (stavební práce, dlažba apod.). Kromě nákladu na zřízení cesty pak máte povinnosti i cestu na své náklady udržovat.
Když používáte už existující cestu, kterou zároveň využívá i její majitel, dělíte se o náklady s ním.
