Mánie kolem využívání AI se přiřítila v roce 2022 s uvedením jazykového modelu ChatGPT, který otočil vnímání pokroku o 180 stupňů. Najednou se studenti nemuseli trápit s psaním slohových prací, podrobný plán dovolené se sestavil prakticky sám a model se ukázal také jako poměrně šikovný programátor. Tisíce lidí se začaly bát o práci zbytek se nadšeně oddával nekonečným možnostem ulehčení života. Vždyť proč se namáhat, proč usilovně přemýšlet, když to někdo může udělat za nás?
A právě v tom je kámen úrazu a základní obava, kterou se rozhodli zkoumat vědci na americkém Massachusetts Institute of Technology (MIT). Jaký vliv má tato lenost na naši nervovou soustavu? Co na ni říká náš mozek? Ze zjištění studie jde mráz po zádech.
Jak výzkum probíhal?
Vědci z MIT zkoumali 54 osob v průběhu čtyř měsíců. Pomocí EEG zkoumali hned několik zásadních ukazatelů. Alfa vlny (kreativní myšlení), beta vlny (aktivní myšlení) a vzorce neuronových spojení. Data ukázala pokles činnosti všech zmíněných mozkových aktivit ve spojení s využíváním AI.
Na co přišli?
1. Kolaps paměti
Neskutečných 83,3 % uživatelů ChatGPT si nebylo schopno vybavit věty z eseje, kterou pro ně robot napsal před několika minutami. Vytvořili práci, odevzdali ji jako svoji… A za pár desítek vteřin už nevěděli, pod co se vlastně podepsali!
2. Měknutí mozku
Pomocí neurozobrazování mozku vědci spočítali, že lidem, kteří využívají umělou inteligenci pro tvoření textů, klesl počet neuronových spojení o neskutečných 47 %. Kdyby váš počítač či telefon ztratil polovinu výkonu procesoru, vyhodili byste ho jako rozbitý...
3. Učitelé vidí rozdíl
Pro studenty jakéhokoliv věku šlo původně o dar z nebe. Úkoly, písemky, slohy, to vše se na ně každý den valí jako lavina. A najednou se zjevil pomocník, který udělá většinu práce za ně. Faktem ale zůstává, že se jedná o podvod. A ať jsou schopnosti robota jakkoliv pokročilé, učitelé rozdíl zkrátka poznají. „Tyto práce jsou perfektní, postrádají ale duši, nějakou osobní zkušenost…“ shodují se. Své žáky navíc velmi dobře znají a technicky dokonalé texty je neoklamou.
4. Past závislosti
Výzkumníci také porovnali schopnosti uživatelů ChatGPT psát své vlastní texty, bez pomoci robota. Jejich výkon byl mnohem horší než výkon lidí, kteří AI k tvorbě textů nikdy nepoužili. Mozek si zvykl, že tuto činnost za něj vykonává počítač, a prostě se přestal snažit.
5. Paradox produktivity
Podle dat pomáhá umělá inteligence dokončit úkony až o 60 % rychleji. Zároveň ale upozaďuje kognitivní proces hlubokého učení až o 32 %. Tedy ve zkratce – získáte větší rychlost, ale přijdete o vlastní myšlenkovou kapacitu.
6. Korporátní zombie
Velké i malé firmy, které se snaží využití AI maximálně posilovat, se mohou krátkodobě setkat s vyšší produktivitou, dlouhodobě však vychovávají týmy, které nejsou schopny samostatně uvažovat. Proto už většina světových gigantů začala od využívání umělé inteligence pomalu ustupovat.
7. Ztráta kritického myšlení
Jednou z nejdůležitějších vlastností lidského jedince by mělo být kritické myšlení. V opačném případě vzniká osobnost lehce manipulovatelná falešnými zprávami či různými podvodníky. Užívání AI spojili vědci s radikálním omezením tohoto myšlení.
Našli pozitiva?
Mohlo by se zdát, že lidstvo je nadobro ztraceno a odsouzeno k pohodlnému životu s postupně měknoucím mozkem. Není to ale nutně pravda. Odborníkům z MIT se totiž povedlo najít také pozitiva. Jedinci, kteří si uvědomovali nebezpečí umělé inteligence a využívali ji tak strategicky a kriticky, svou mozkovou aktivitu naopak zvýšili! Řešením tak není AI zapudit, ale myslet při jejím používání na rizika a nenechat se ukolébat její zdánlivou genialitou.
Jak vlastně funguje ChatGPT?
Při použití modelu ChatGPT se může skoro zdát jako byste si povídali s velmi chytrým kamarádem. Jenže to je iluze. Program funguje tak, že předpovídá, jaké slovo má největší pravděpodobnost přijít po předchozích slovech — podobně jako velmi pokročilá verze automatického doplňování textu v telefonu.
Neuvažuje jako člověk, nemá vědomí ani emoce, ale používá obrovské množství textů, na kterých se naučil, jak lidé obvykle píší a mluví. Díky tomu dokáže vytvářet odpovědi, které působí přirozeně a chytře, i když ve skutečnosti jen statisticky skládá slova do smysluplných vět.
Chyba za šest milionů!
Dalším velkým problémem je fakt, že si AI ráda vymýšlí. Doplatila na to také australská pobočka společnosti Deloitte, která musí australské vládě vrátit část z celkových 6,1 milionu Kč zaplacených za odbornou zprávu, která obsahovala chyby způsobené halucinacemi umělé inteligence. Šlo mimo jiné o vymyšlené citace z rozsudku federálního soudu a odkazy na neexistující vědecké práce.
AI pomohla chlapci k sebevraždě
Obrovská tragédie potkala rodinu šestnáctiletého Adama Raineho. Chlapec mnoho měsíců trpěl psychickými potížemi, s nimiž se svěřoval právě umělé inteligenci ChatGPT. Kamarád z masa a kostí, učitel či rodič by Adamovi nabídl lásku a zařídil pomoc odborníka. AI pomohla chlapci vymyslet ideální způsob sebevraždy a ještě za něj napsala dopis na rozloučenou. „Chtěl bych tu oprátku nechat na viditelném místě, aby si jí někdo všiml a zastavil mě,“ napsal Adam do ChatGPT. „To nedělej, nech to jako překvapení,“ odpověděl mu stroj...
Podcast: Útočí na ni umělá inteligence? Řekneme i proč by neměla být kultura chudou Popelkou Blesk TV – Ivan D. Hladík, Lukáš Červený, Radek Železný
