Tenhle krok vítají hlavně rodiče, které netěší pohled na ratolesti přilepené k obrazovkám počítačů a herních konzolí či dlouhé hodiny svírající mobily či tablety.

Nintendo, věhlasný výrobce herních konzolí, se pustil do odvážného plánu. Jako by vlastně opustil své pole působnosti, nabízí videohru bez videa. Spojil se k tomu s další legendou světa zábavy, největším výrobcem hraček na světě: dánskou firmou Lego.

Z drtivé většiny jsou stavebnice Super Mario klasickým legem. Z kostiček podle vlastní fantazie sestavíte úroveň – jakousi opičí dráhu s řadou překážek, atrakcí, dekorací a nepřátel – kterou hrdina s červenou čepicí musí překonávat. To samozřejmě šlo s legem odjakživa. Novinkou je ale sám Mario: figurka obsahuje počítač a několik čidel, reproduktor plus malý displej.

Skenerem na nohách umí rozlišovat, jestli se pohybuje po trávě, tedy zelených kostičkách, po modré vodě nebo po červené lávě (to začne skučet bolestí). A jeho překážky, nepřátelé či poklady jsou označené nálepkou s čárovým kódem. Stejně jako v klasické videohře na ně musí hupsnout, aby je překonal a nasbíral body. Po dosažení cíle se skóre ukáže na Mariově bříšku, tedy displeji – a také je možné ho přes bluetooth spojit s mobilní aplikací, která výsledky zaznamenává.

Novinka přijde v srpnu do českých obchodů

Vývoj trval čtyři roky na začátku byla spousta nápadů, jak vůbec spojení Maria a lega realizovat, obě firmy hledaly, jak se k výzvě postavit. „Bylo to hodně hovorů po internetu,“ řekl Blesku Jonathan Bennink, šéfdesignér Maria ze společnosti Lego. „Hodně se na vývoji podílel i Takaši Tezuka, jeden z autorů Maria, a jsme rádi, že se mu výsledek líbí,“ dodává.

Řada stavebnic Lego Super Mario přijde i do českých obchodů 1. srpna, například na Mall.cz už je lze předobjednat. Základní sada s ústřední postavičkou Maria vyjde na 1499 korun, pak můžete ale dokupovat nejrůznější rozšíření herních úrovní, od malých sáčků po 99 korunách po impozantní hrad velkého bosse za 2499.

Aby toho nebylo málo, před pár dny unikly obrázky další části skládačky: televize a herní konzole z lega. Prostě model staré telebedny a videohry Nintendo NES z roku 1985 postavené z 2646 kostiček. Jedná se o výstavní, sběratelský retro kousek na vitrínu, nebo ještě lépe do televizní stěny vedle obří ploché televize a skutečné herní konzole. I tato videohra se dá ovšem hrát, a to velmi originálně – vlastně naopak. Kličkou rozhýbete pozadí, které roluje na nekonečné smyčce. Mario na špejli pak už sám poskakuje. Evoluce hraček a her je v plném proudu. 

Evoluce ve světě hraček a her

Počítačové hry přitom původně vycházely z her normálních. Možná vůbec první videohrou byl Bernie the Brain (Mozek Bertík). Na čtyřmetrové bedně, kterou roku 1950 sestrojil rakousko-kanadský inženýr Josef Kates (†97), se hrálo něco jako piškvorky.

Nešlo ale nutně jen o zábavu. Od 60. a 70. let inženýři a programátoři vyvíjeli šachové počítače a software prostě v rámci výzkumu informačních technologií. V roce 1997 speciální supervýkonný šachový počítač Deep Blue od IBM porazil v regulérním zápase velmistra Garyho Kasparova. Vývoj trval 12 let a stál tehdy odhadem přes sto milionů dolarů, což dnes odpovídá bezmála čtyřem miliardám korun.

To už se ale dávno prodávaly dostupné domácí počítače i videoherní konzole a hry pro ně se staly samostatným odvětvím. V něm už se několik let točí víc peněz než ve filmu a hudbě dohromady, pro letošek to specializovaný server Newzoo odhaduje na 3,7 bilionu korun.

Svým způsobem vrcholem jsou hry ve virtuální realitě: nasadíte brýle a naplno se ponoříte do fantastického, ale přece uvěřitelného světa, poletujete vesmírem nebo bojujete s draky. A nic jiného nevidíte, žádný monitor, žádná klávesnice.

 

Dostihy bez peněz?!

Samotné propojení digitálních technologií s klasickými hrami či hračkami však není ničím novým. Od autíček na ovládání došel vývoj k dronům i jezdícím robotům s nejrůznějšími funkcemi. Mikročipy ale pronikají i do oblastí, které by vás možná nenapadly.

Například obohatily tradiční deskové hry. Ke hře Scrabble, v níž hráči skládají slova z písmen, může pomáhat elektronický slovník pro ověřování, zda to které neobvyklé slovo skutečně existuje.

Monopoly (u nás je známější nekapitalistická předělávka Dostihy a sázky) zase pro rychlejší průběh hry zavedly bezhotovostní styk, tedy platební karty a čtečku (je to ovšem zlepšení? Šustění tisícovek je přece na hře to nejlepší!).

 

Deskovky s bonusem

Digitálními technologiemi si rád pomáhá světově úspěšný autor deskových her Vladimír (Vlaada) Chvátil. Už v roce 2008 zapojil do hry Space Alert audio CD (případně mp3), kde zvuková stopa odpočítává čas a také zajišťuje hlášení „palubního počítače“ rakety, která přidávají do hry další situace.

Díky tomu je výjimečná v tom, že se hráči nestříhají v tazích jako ve většině deskových či karetních her, nýbrž hrají naráz, v reálném čase – podobně jako ve videohrách. Space Alert získal zvláštní mezinárodní ocenění v rámci oborových cen Spiel des Jahres.

V posledních letech ani není nutné přibalovat extra přístroje: stejně se hodí chytré telefony či tablety. „Mobilní aplikace pomůže s přípravou hry, spočítá body, hlídá čas nebo i hru zcela ovládá a vyhodnocuje herní situace,“ uvedl pro Blesk.cz dnešní možnosti Karel Száko ze specializovaného obchodu Ráj deskovek.

Například ve vtipných Alchymistech od slovenského autora Matúše Kotryho aplikace generuje náhodné souvislosti (vlastnosti ingrediencí jako mandragora, škorpion a dalších chuťovek…), které musí hráči vybádat při míchání lektvarů. Díky aplikaci je to při každé hře jiné, lze tak objevovat opakovaně.

 

Technologie se hodí i hráčům-detektivům. „Ve hře Kronika zločinu se mobil využívá pro načítání QR kódů z karet lokací, předmětů nebo osob a díky tomu ve hře cestujeme z místa na místo, mluvíme s lidmi a zkoumáme předměty,“ popisuje Karel Száko z Ráje deskovek.

V deskovce Detektiv: Po stopách zločinu rovnou potřebujete připojení k internetu, neboť pracujete s „policejní databází“, v níž prohledáváte staré složky, porovnáváte otisky prstů a podobně.

Rozšířená realita

Další hry dokonce nemají jiné pomůcky než mobily, ale nelze je tak úplně označit za videohry: hovoří se o rozšířené realitě. Na obyčejné ulici díky mobilu najednou spatříte třeba příšerky Pokémon nebo magické tvory z čarodějného světa Harryho Pottera a při jejich hledání a chytání se hráči docela naběhají. Na první pohled obyčejné stavebnice Lego z hororové řady Hidden Side zase díky aplikaci ožívají strašidly.

Za rozšířenou realitu je asi možné považovat i speciální tablet Playtable určený pro deskové hry, který přijde na trh o Vánocích. Propojí možnosti technologií s klasickými deskovkami či kartami, u nichž se lidé fyzicky sejdou. Vedle čistě digitálního hraní umí vnímat i polohu figurek, hodnoty karet nebo hody kostkou a například radit, když zrovna nevíte, kam smí táhnout šachový kůň. Zatím slibuje padesátku her včetně třeba strategie Osadníci z Katanu nebo Krycí jména, další majstrštyk zmíněného Vlaadi Chvátila.

Fotogalerie
20 fotografií