Tuto jistou nesvéprávnost pak navíc komplikují móresy hvězdy, vyžadující bezmezný obdiv a poslušnost. Navíc tu je diagnóza jménem bájná lhavost, tendence zaměňovat sny za skutečnost. Není tedy divu, že drtivá většina lidí, kteří s Bartošovou spolupracovali, prohlašuje, že s touto dámou se dělat nedá. Její vrtkavost je příliš mocná, panovačnost a pocity suverénní hvězdy nevypočitatelně střídají stavy plné mindráků a depresí.
Těžko bylo Bartošové uvěřit, když křepčila a do světa vykřikovala své osvobozující Heja, heja či pateticky děkovala andělům. Těžko jí vlastně dneska uvěřit cokoli. A je úplně jedno, o kolik proměn se ještě pokusí. Jaký další styling vystřídá momentální lady v šatech z elastanu, jenž obepíná břich. A je rovněž jedno, kolik zkrášlovacích či detoxikačních kúr ještě podstoupí, kolik kil na nich shodí, aby je posléze v depce zase nabrala.
Bartošové cesta s periodickými propady ke dnu příčetnosti se nijak nemění; jen doby mezi rigoly průšvihů se poněkud zkracují. A i ve chvílích těžkého optimismu, kdy je krásná a plná energie, blána smutku a deprese z jejích očí nemizí. Dřív jsem se ve svých komentářích ptala, kdo sakra Ivetu z jejího srabu konečně vytáhne. Někdo schopný a psychicky odolný by se jistě našel… Teď už nic takového vykřikovat do éteru nebudu. Už mně pomalu, ale jistě došlo, že téhle dámě nikdo pomoci nemůže. Alespoň, dokud nepochopí, kdo vlastně je, kam jde, nač stačí a kolik síly na post bulvární celebrity má.
