O její smrti informovala agentura AFP s odvoláním na rodinu známé filmařky, která se ve svých dílech často zabývala sociální a ženskou tematikou. Podle deníku Le Figaro podlehla rakovině.

Vardaová, která dostala v roce 2017 čestného Oscara za celoživotní dílo, patřila v 60. letech ke klíčovým postavám takzvané nové vlny francouzského filmu. Byla jedinou ženou mezi režiséry, kteří byli k tomuto hnutí řazeni.

Tehdy ji proslavil snímek Cléo od pěti do sedmi zachycující prakticky v přímém přenosu dvě hodiny života mladé pařížské zpěvačky, která čeká na výsledky rozhodujícího lékařského vyšetření.

Již její první celovečerní film La pointe courte z roku 1954 s Philippem Noiretem, na kterém pracoval jako střihač další později slavný režisér Alain Resnais, je považován za předchůdce nové vlny.

Z pozdějších snímků na sebe upozornil zejména Bez střechy a bez zákona, za který dostala v roce 1985 Zlatého lva na festivalu v Benátkách a představitelka hlavní role Sandrine Bonnaireová francouzskou filmovou cenu Césara. Snímek sleduje ve zpětném pohledu posledních několik dní v životě dívky na okraji společnosti, která byla nalezena umrzlá v příkopě.

Vardaová byla také uznávanou dokumentaristkou. K vrcholům její filmografie patřil snímek Všichni možní sběrači (Les glaneurs et la glaneuse) z roku 2000 o chudých, kteří sbírají na polích nebo na trzích zapomenutou nebo neprodanou zeleninu. Za film Les Plages d´Agnes (Agnesiny pláže) dostala v roce 2009 Césara. V roce 2015 získala také čestnou Zlatou palmu.

Její poslední snímek Varda par Agnes (Vardaová očima Agnes) se promítal v únoru na festivalu v Berlíně, kde režisérka dostala čestnou cenu. Podle ní byl tento film "způsobem, jak říci sbohem".

Vardaová byla ženou známého režiséra Jacquesa Demyho, který zemřel v roce 1990.