Po úspěšném seriálu Iveta o předčasně zesnulé zpěvačce Ivetě Bartošové uvedla tuzemská streamovací služba VOYO novou minisérii KRÁL ŠUMAVY: FANTOM TEMNÉHO KRAJE. Oba seriály navíc sází nejenom na známou látku, ale i na jméno režisérské a (spolu)scenáristické osobnosti. Za Ivetu je zodpovědný Michal Samir, za Krále Šumavy David Ondříček, který se po krimi Ve stínu, televizní dvoudílné Dukle 61 a sportovně-biografickém Zátopkovi navrací do komunistické minulosti, aby kriticky vyhodnotil její odkaz.

Video
Video se připravuje ...

Kulový Blesk: Režisér Ondříček sáhl na českou klasiku. Jeho Král Šumavy napravuje Kachyňu pdc, klb, Jiří Marek

“Ačkoliv je původní filmová verze z 50. let vizuálně poutavá, nemůžu se přenést přes její ideologickou poplatnost době a černobílé vykreslení postav kladných a záškodnických. Nové zpracování v Ondříčkově minisérii se vůči tomu svou snahou o realistické vylíčení příběhu pohraniční stráže vymezuje,” myslí si Jana Bébarová. “Cením si obsazení mladých herců v čele s Oskarem Hesem a Vojtou Vodochodským, vnášejícím do příběhu mladickou nerozvážnost, ale tempo je nevyrovnané, dodává. Jana zpřesňuje, že zatímco “druhý díl ztrácí na tempu, třetí se pokles snaží až příliš dohnat. Končí navíc zbytečně okatým cliffhangerem,” hodnotí Jana třídílnou minisérii jako celek.

Marek se domnívá, že tvůrci doufají, nebo rovnou počítají, s další řadou, když je zakončení otevřené. Zvlášť když životní osudy Josefa Hasila jsou více zajímavé i po jeho šumavských-převaděčských dobrodružství. “Pokud by ale Král Šumavy skončil s první řadou, jednalo by se o nejodvážnější Ondříčkův počin, a to svou diváckou neuspokojivostí a podvracením klasického vyprávění” zamýšlí se. “První dva díly se především snažily revidovat komunistickou propagandu a přikláněly se k větší autenticitě prostřednictvím hovorového výraziva a explicitnějších sexuálních scén. Závěrečná epizoda naopak skutečné historické pozadí a reálné postavy bere jako záminku pro žánrové vyprávění, které ovšem ústí do něčeho neuspokojivého.” 

Marek i Jana by se Králem Šumavy: Fantomem temného kraje nechali převést do druhé řady, a tak navzdory - anebo pro - nevyrovnanosti celku dávají 70 %.    

Skrytý klenot Netflixu

Marek i Jana se více méně shodovali i na BÍLÉM ŠUMU, který je pro ně jedním z nejlepších filmů minulého roku. Adaptace postmoderního románu Dona DeLilla v režii a podle scénáře Noaha Baumbacha (Meyerowitzovic historky (nový výběr), Manželská historie) je od konce minulého roku dostupná na streamovací službě Netfix, kde bude podobně jako Blonde patřit nepochybně mezi jedny z nejvypínanějších.

“Tvorbu amerického režiséra Noaha Baumbacha sleduji už od jeho prvotiny Kopanec a křik (1995). Tvůrce, který si vybudoval kariéru na dialogicky precizních rodinných melodramatech, se adaptací ,nezfilmovatelného´ románu Dona DeLilla posouvá o výrazný kus dál,” posuzuje Jana tvůrcovu novinku v kontextu jeho filmografie. “Do rodinného vyprávění přidává dobrodružnou akci ve stylu Stevena Spielberga. Virtuózní kamera Lola Crawleyho sedí k barvité scénografii, vrcholící závěrečnou taneční scénou v rytmu nové skladby LCD Soundsystem ,New Body Rhumba´,” popisuje Jana, v čem onen posun spočívá. “Jsem ráda, že jsem měla štěstí vidět Bílý šum na plátně, které si zaslouží,” chlubí se Jana.

Marek míní, že netflixovské publikum bude mít se snímkem problém už pro proměnlivou strukturu a střídání žánrů. “Film se proměňuje před očima. Začíná jako rodinné drama, potažmo trefná satira univerzitního prostředí se zbytečnými obory jako Hitlers studies, Elvis studies, film a media studies apod. Přechází ke spielbergovskému katastrofickému počinu o vlivu dezinformací, a tak je i navzdory stáří předlohy (1985) stále aktuální. Končí jako paranoidní thriller, kritický k farmaceutickému průmyslu, a epilog je vyloženě muzikál,” upřesňuje Marek provokativní a pozoruhodnou nestálost díla. Upozorňuje také na monology, potažmo dialogy: “Pro knihy Dona DeLilla, případně pro jejich adaptace, je příznačná velmi specifická práce s dialogy. Zatímco v Cosmopolis byly vyprázdněné, zbavené smyslu, a postavy na sebe ani náležitě nereagovaly, zde mají promluvy až rytmických kvalit, což se zúročí v závěrečném muzikálovém čísle.” 

Na to, co znamená název Bílý šum, si musíte přijít vy, ale Marek i Jana dávají snímku za 90, respektive 100 %.

Operace Ritchie a Statham

A jak dopadla pátá spolupráce britského režiséra a scenáristy Guye Ritchieho s hercem Jasonem Stathemem? Podle Marka komediální špionážní akčňák OPERACE FORTUNE: RUSE DE GUERREzaostává za předchozími dvěma snímky Gentlemani a Rozhněvaný muž, které patřily k tomu nejlepšímu, co v daných letech bylo v kinech k vidění, ale pořád se jedná o nadprůměrnou záležitosti”. “Oproti jiným špionážním snímkům se odlišuje důrazem na zvuk a hudbu, které jsou mnohdy určující. V úvodu vidíme, jak jedna postava jde, což je prostříháváno s akčním děním v minulosti, ke kterému ale slyšíme z roviny v současnosti ony kroky, které se pak stávají součástí hudební stopy,“ uvádí Marek jako příklad - a dodává, že podobně nápaditě inscenovaných pasáží je víc. Zamlouvalo se mu i, s jakou podvratností se přistupuje k odkazu špiónských podívaných: “Ritchie si utahuje z bondovského product placementu, ale nečiní tak okázalým způsobem jako třeba Kingsmeni,” přidává postřeh. 

“Přiznám se, že na filmy Guye Ritchieho jsem se doteď nenaladila. Skončila jsem u RocknRolly,” přiznává se Jana k jednom ze svých diváckých restů. “Operace Fortune: Ruse de guerre je pro mě průměrnou akční zábavou, na které mě bavila postava hackerky v podání Aubrey Plaza a vtípky na úkor hollywoodských ikon,” sděluje dojmy Jana, která by byla vhodnou představitelkou Lisbeth Salander v adaptaci Mužů, kteří nenávidí ženy.  

Operace Fortune: Ruse de guerre je pro Janu s 50 % opravdu pouze průměrná, zato pro Marka je mírně nadprůměrná, tj. za 70 %.

Proč je pro Marka OSM HOR uměleckým kýčem, zatímco Jana by nazula tretry a vydala se krotit hory? Jak moc se Lukas Dhont se svým BLÍZKO vzdaluje uměleckému filmu a přibližuje se melodramatu? Spolu s obsáhlejším zhodnocením výše uvedených snímků se doslechnete se v podcastu Kulový Blesk!

Fotogalerie
20 fotografií