9°C
Ještě než se začalo natáčet, byl schválený rozpočet 7,2 milionu Kčs. A ten byl dost vysoký jak na svou dobu, tak i po přepočtu na tu dnešní. 7,2 milionu byla částka v době, kdy byla průměrná hrubá mzda 2875 Kčs. A protože dnes je průměrná hrubá mzda 34 105 korun, rozpočet by odpovídal v dnešní době 85 680 000 korun.
Přesto to filmařům nestačilo. Alespoň to vyplývá z dochovaných dokumentů. „Žádáme Vás o povolení prodloužení průzkumu filmu Čertův švagr a zároveň o zvýšení limitu na průzkum o 20 000 Kčs na celkovou výši 50 000 Kčs,“ píše se v dochovaném dokumentu z archivu Filmového studia Barrandov. „V současné době je nutno dokončit obhlídky, jednání s majiteli realit a dokončit návrh hereckého obsazení (zkoušky). Tyto úkoly vyžadují zvýšení na výše uvedenou částku a prodloužení průzkumu realizace,“ je zachováno v archivu. Ani dnes by se nejednalo o malou částku. Požadovaným padesáti tisícům by dnes odpovídalo 595 tisíc korun!
A právě v této fázi se také hledaly vhodné prostory pro peklo. Nebylo to nic jednoduchého, protože v pekle musel být reálný oheň. „Tudíž padla možnost, že by se peklo dělalo v ateliéru. Věděli jsme, že ho musíme najít, a našli jsme ho. A na tom má lví podíl architekt Zbyněk Hloch,“ prozradil po letech režisér Hynek Bočan (81).
„Přišel za mnou, měl v ruce knížku o jeskyních a řekl – podívej se na tohle. A tam byla ruina pekla. A já jsem řekl – to snad není možný, to je ono, kde to je? Prý nedaleko Sloupu v severních Čechách a je to vlastně středověký lom na pískovec,“ popsal režisér. „Jeli jsme tam a zjistili, že to je ve vojenském objektu poblíž sovětských kasáren a že ti Rusové tam mají uskladněné brambory. Takže se všechny vyvezly a musely se zasypat pískem, protože strašně smrděly,“ vzpomínal režisér.
A tím jednání s armádou neskončilo. „Potřebovali jsme také spoustu pyrotechnických triků. Když jsem ale dal požadavek na Barrandov, tak mi řekli, že na to nemají čas, že by museli dát na ten film dva nebo tři lidi a že oni tam jsou tři na třicet filmů,“ připomněl si Bočan další komplikace, které byly opět spojené s dalšími částkami navíc. „Tak jsme se externě spojili s vojenskými pyrotechniky. Vymysleli tam plamenomety a aceton, aby to dobře hořelo, a všechny ty věci udělali naprosto dokonale,“ dodal režisér, který tak zajistil představiteli Lucifera Karlu Heřmánkovi nejlepší pohádkové peklo, jaké kdy u nás bylo natočeno.
Oheň se stal osudným i historickému mlýnu ve Střehomi, ve kterém v pohádce bydlel Petr Máchal v podání Vladimíra Dlouhého (†52). Jeho majitel tu po dlouhá desetiletí vítal turisty, ale protože mu památkáři nedovolili udělat moderní zateplení a topení, přitápěl si elektrickými přímotopy. A právě ty způsobily požár, který budovu zničil.
Zahrávat si s ohněm je životu nebezpečné! Po několika nehodách ve filmovém pekle proto musela být na place posílena požární bezpečnost a v pohotovosti byla i sanitka. Tři herci, kteří hráli čerty, se během natáčení popálili. Jinak filmové peklo z této pohádky se točilo na několika místech v Česku – ve skalním městě Sloupu, u zříceniny hradu Rotštejn, a hlavně v Pekelných dolech u Lindavy, jež dnes slouží jako motorkářský klub.
