10°C
Když právničku a političku 27. června 1950 popravili po zinscenovaném monstrprocesu za velezradu, bylo její dceři, která žije dnes v Americe, 16 let. „Na poslední návštěvě pár hodin před popravou nám maminka řekla, že nám napsala dopisy. Dostala jsem je až v 90. letech. Byla jsem tam tenkrát já, moje teta, tedy maminčina sestra Věra Tůmová, a její muž,“ vzpomínala před lety s tím, že jí nedovolili během 20 minut ani objetí. Premiéra filmu Milada a neskutečná podobnost izraelské herečky Ayelet Zurer (48) s Horákovou pro ni byly velkým připomenutím celé tragédie.
Když za vámi přišel pan režisér s tím, že by natočil film o mamince, váhala jste?
„To bylo už dávno. Přišel mě navštívit, byl strašně moc informován a já jsem věděla, že je to člověk, který to má dělat.“
Chodila jste i na natáčení?
„Ano. Byla jsem na natáčení na podzim a s celou rodinou na jaře. Nikdo si to nenechal ujít.“
Byla nějaká vzpomínka nebo emoce, které jste do filmu vnesla?
„To víte, že ano. A doufám, že zhlédnutí celého filmu citově zvládnu.“
Přemýšlela jste o tom, jestli na premiéru jít?
„Ještě abych tady dnes nebyla... Je to důležité. Ale už jsem viděla nějaké ukázky i části a byla jsem nadšená.“
Co říkáte na obsazení?
„Maskérky a garderobiérky byly opravdu umělkyně. Ayelet Zurer udělali neuvěřitelně. Podoba byla neskutečná.“
Existuje něco hmatatelného, co máte jako vzpomínku na maminku?
„Mám po ní strašnou spoustu věcí, které dělala za 2. světové války jako vězeňkyně v koncentračním táboře. Tenkrát tam ženy dělaly na památku domů malinký taštičky, vyšívaly šátečky. Tak to pořád mám.“
Přišlo vám to poštou už tenkrát, nebo jste na to čekala roky?
„Z tábora v Terezíně všechno přišlo. A některé věci po svém návratu přivezla. Ale dopisy, které psala z vězení v padesátých letech, ty byly zadržované roky.“
Byla jste někdy v koncentračním táboře v Terezíně?
„Nikdy jsem tam nebyla a nikdy tam nepůjdu.“
VIDEO: Závěrečná řeč Milady Horákové.
Závěrečná řeč Milady Horákové. archív
VIDEO: Poslední dopis Milady Horákové. Čte Libuše Šafránková.
Poslední dopis Milady Horákové. Čte Libuše Šafránková Facebook.com
