7°C
Radosti a strasti malých i velkých obyvatel maloměsta přibližuje Poláček očima kupeckého synka. Vybavil ho neobyčejným pozorovacím talentem a osobitým vyjadřováním.
Televizní režie se ujal Karel Smyczek: „Seriál je můj nejmilovanější ze všeho, co jsem točil. Dodnes mě fascinuje, jak dokonale se povedlo propojit scénář s románovou předlohou. Obávali jsme se, jak dětští herci zvládnou tu zvláštní mluvu. Ale přišla jim přirozená, bavila je, a dokonce se jazykem scénáře mezi sebou škorpili i v pauzách natáčení,“ vzpomíná režisér.
Tlouštík pro režiséra
Na rozdíl od většiny režisérů nemá Smyczek z dětských herců obavy, naopak práce s dětmi mu dělá radost a ta ze seriálu přímo čiší. „Nejšikovnější byl asi Adam Novák v roli Petra Bajzy a taky jeho sestra Sandra, která hrála Evičku Svobodovou. Všichni byli dobří, každé dítě bylo z nějakého důvodu obsazené. Tak třeba tlustý chlapeček Otakárek měl být podle předlohy hubený a dostával rybí tuk pro povzbuzení apetitu. Ale já jsem přesvědčen, že v každém dětském filmu musí být nějaký tlouštík, proto jsem si vybral Jakuba Hladíka. Podobá se své korpulentní seriálové mamince Naděnce Konvalinkové. Honzovi Brynychovi, hraje Edu Kemlinka, jsem vybral za tatínka podobně hubeného Vladimíra Javorského. Úžasná byla Bára Srncová, později hrála ještě mockrát, ale Rampepurda rampepurďácká byla jenom jedna,“ popisuje Smyczek složení seriálových rodin.
Herečka dává svému oblíbenému režisérovi za pravdu: „Netušila jsem, že mě každý pozná, hned po prvním vysílání mě lidé zastavovali, chtěli se fotit, žádali o podpisy. Šla jsem s kamarádem po Karlově mostě a ze všech stran k nám doléhalo: Hele, Rampepurda,“ směje se představitelka copaté služtičky Kristýny.
Maminka Veškrnová
Větší starosti než s dětskými protagonisty měl Karel Smyczek s těmi dospělými. „Tak třeba do role Zilvara jsem chtěl Petra Čepka, jenže on byl příliš démonický. Nakonec jsem ho svěřil Jiřímu Pechovi a dobře jsem udělal. Dagmar Havlová, tehdy ještě Veškrnová, starostlivou maminku předtím nehrála, ani jsem na ni nepomyslel. Až jsem seděl na Gazdině robě v Divadle na Vinohradech a najednou mi svitlo, vždyť tohle přesně hledám! Na otce Bajzu jsem měl víc adeptů, ale o Oldřichu Navrátilovi rozhodl ten obchod, přesně se do něj hodil. Když jsme se poprvé setkali, byl jsem ohromen, protože Poláček je Oldův oblíbený autor, uměl ho vesměs nazpaměť,“ glosuje svůj výběr Smyczek.
Lékárník pro štěstí
Sám režisér se v seriálu také objevil. „Mihl jsem se jako lékárník, střihl jsem si maličkou roli pro štěstí. Můj tatínek byl totiž lékárník. Vždycky mě fascinovalo, jak pobíhá kolem pultu. Jeho běh jsem předvedl Oldovi Navrátilovi, a tak se otec Bajza pohybuje přesně jako můj táta,“ směje se Karel Smyczek. Seriál má rád i proto, že se s ním vrátil do dětství, vzdal hold generaci svých prarodičů a rodičů, nostalgii první republiky. Marně v obýváku Bajzových nevisí ani portrét Františka Filipovského coby dědečka. Před šedesáti lety herec nenapodobitelně četl román v rozhlase, a zasloužil se tak o jeho slávu. Televizní zpracování k věhlasu Poláčkových příběhů jen přispělo
Dětství před koncentrákem
Karel Poláček román psal, když čekal na transport do koncentračního tábora. Z Osvětimi se už nevrátil.
Oproti knize je v seriálu leccos jinak. Dramatizace se odehrává v jiném čase: ne za Rakouska-Uherska, ale za první republiky. Skutečným dějištěm není Rychnov nad Kněžnou, ale točilo se v Kouřimi. Větší prostor dostala Rampepurda a pan Fajst u Poláčka neměl sestru, natož aby jako Jiřina Jirásková rázovala ve skautském kroji.
Co teď dělají
Adam Novák (Petr Bajza) hrál v divadlech, ale je především divadelním výtvarníkem a scénografem. Jeho mladší sestra Sandra Nováková (Evička Svobodová) je známou herečkou. Jaroslav Pauer (Čeněk Jirsák) je režisérem a scenáristou, Štěpán Benyovszký (Tonda Bejval), Jan Brynych (Eda Kemlink) a Jan Müller (Zilvar z chudobince) se herectví nevěnují, stejně jako Jakub Hladík (Otakárek).
