9°C
Podle podkladů, které má k dispozici redakce slovenského deníku Nový Čas, se v dubnu přihlásil na úřad práce a podporu bral čtyři měsíce, přestože minimálně dva z nich pracoval na projektu televize Prima a Joj. Kromě toho jsou v jeho snaze »hledat si práci« i další nesrovnalosti…
Slávik se na úřad práce přihlásil koncem dubna poté, co skončil jeho pracovní poměr v televizi Markíza. Byl zařazen do evidence zájemců o zaměstnání a sociálka mu přiznala dávky v nezaměstnanosti. Vzhledem k nadprůměrnému příjmu v Markíze je pravděpodobné, že se Slávikova podpora blížila k maximální hranici 1105 eur měsíčně, tedy asi 28 000 korun…
Za květen, červen, červenec a srpen tak mohl získat víc než 4000 eur, tedy přes 100 000 korun! Přitom měl už minimálně v květnu jisté, že se stane porotcem soutěže Česko Slovensko má talent, neboť ho takto představili 18. května na úvodní tiskové konferenci v pražském hotelu Hilton. Osobně se výběrů soutěžících účastnil od 5. srpna, kdy se uskutečnil první casting v Praze. Kromě toho byl podle výpisu z obchodního rejstříku i společníkem ve firmě Tata, s. r. o., což je také v rozporu s nárokem na podporu v nezaměstnanosti.
Slávik: Proč bych žil ze svých peněz?
„Zaregistroval jsem se na úřadu práce v době, kdy jsem žádný jiný příjem neměl. Právní oddělení ministerstva mě upozornilo, že nemohu pobírat dávky, pokud jsem současně jednatelem firmy. Proto jsem se jednatelství vzdal a zůstal ve firmě Tata jen jako společník. Pak bylo rozhodnuto, že mi bude vyplácena podpora v nezaměstnanosti. To bylo do konce srpna, kdy jsem začal působit jako porotce soutěže Česko Slovensko má talent,“ vysvětluje Slávik.
To, od jakého data a jakou konkrétní částku si nechal Jaro Slávik vyplácet od TV Prima, televize neprozradila. „Konkrétní výši honorářů ani obsah smlouvy nemůžeme sdělovat,“ řekla Blesku tisková mluvčí TV Prima Jana Kocová.
Slávik nevidí problém: „Neudělal jsem nic nemorálního. Mohl jsem žít ze svých úspor, ale proč bych to dělal, když mám na podporu nárok? Jsem běžný občan, který respektuje zákony. I státní zaměstnanec může udělat chybu, která se v tomto případě někde stala,“ naznačuje, že pokud došlo k omylu, není to jeho vina.
