Kauza Gross očima Františky: Ochrnutí jako důkaz boží spravedlnosti?

O zdravotních potížích expremiéra Grosse média informovala už koncem ledna. Parlamentním listům je potvrdila i jeho manželka. Tenkrát se hovořilo o oslabené až nehybné ruce. Deník Blesk přidal fotku postiženého Grosse jako důkaz a zeptal se odborníků, co mohlo jeho stav přivodit. Licitovalo se o případném následku zhoubného či nezhoubného nádoru mozku. Další verzí byla příhoda lidově zvaná mrtvice. A poslední verze zněla, že může jít amyotrofickou laterální sklerózu (ALS), způsobující degeneraci a ztrátu buněk centrální nervové soustavy ovládajících svalové pohyby. Prognóza ALS je krutá: Mozek nakonec není schopen ovládat většinu svalů a pacient zůstává paralyzován.

Soucit versus zloba

Nyní na počátku dubna, kdy Stanislav Gross s chotí vyrazili do Divadla Hybernia, aby se pokochali dcerami Denisou a Natálií, jež v jednom z tamních muzikálů hrají, vše nasvědčuje, že se stav muže, jež v letech 2004-2005 zastával funkci premiéra vlády ČR, horší. Zdá se, že problém hybnosti postihl obě ruce, byť Gross deník Blesk ujišťoval, že se cítí skvěle. Bohužel jeho zjev, pohublost tomu neodpovídaly.

Každá nemoc, vše co člověka odepisuje z aktivního života, činí jej závislého na pomoci jiných, právem vzbuzuje soucit, je jistě k politování. Zejména, když jde o mladého čtyřiačtyřicetiletého chlapa s rodinou, nedospělými dcerami.

Jenže Stanislav Gross ke standardu zdravotně handicapovaných, tudíž existenční problémy řešících chlapíků nepatří. Jej značná část veřejnosti vnímá jako gaunera - mašinfíru, který se stal kariérním politikem, jenž zneklidňujícím způsobem přišel k třetinovému podílu ve společnosti Moravia Energo  a ten pak za 110 miliónů korun prodal. A tomu odpovídá i řada anonymních diskuzních příspěvků pod články k tématu. Za všechny dosti charakteristické konstatování pod nickem janair: „Tak toto je osud. Může se na penězích válet jak prase, nic mu nepomůže. Zlodějna se mu nevyplatila a tím se potvrzuje, že boží mlýny melou pomalu ale jistě“.

A pořekadlo o božích mlýnech kontruje vzkaz nicku marie60: „Nechci se Grosse zastávat, ale je zde daleko víc větších gaunerů než byl on a chrochtají si vesele na svobodě, místo aby chrochtali za mřížemi. Daří se jim i po zdravotní stránce.“

Pokud možno bez emocí!

Neodvolávejme se ve své zlobě, bezmocnosti, frustrací nad nekalými praktikami mocných, jímž kdeco prochází, na boží mlýny. Satisfakce z neštěstí jedinců, jež považujeme za gaunery, není povznášející. I když chápu, že lidským pudům dost vlastní je.

Nejmenovaný kamarád Grosse prohlásil, že Standa má problém s páteří a je srab, který se bojí operace. „Já na ni, na rozdíl od něho šel, on je podělanej.“  Mimochodem, i já ji podstoupila. Odstranili mi čtyři ploténky, nahradily je destičkami jištěnými šrouby. Chodím. Jasně, bylo to riziko. Je ale zbytečné se bát, trpět víc než musíte a stejně tak je zbytečné prožívat negativní satisfakci nad postiženými lidí, kteří nás vyváděli z míry tím, co dělali. Bez ohledu na to, zda ujištění chráněného zdroje ohledně pana Grosse platí, či ne a realita odpovídá jiným teoretickým, již zmíněným verzím lékařů.