Dospěli jsme snad do stádia, kdy bude propagace umělého přerušení těhotenství stejnou samozřejmostí jako reklama na auťák či lak na vlasy?

Někdo spot nazývá trailerem na smrt neviňátek, jiný jej vnímá jako potřebnou informaci k tématu, jenž existuje. A trápí řadu těhotenstvím zaskočených, bezradných žen. Žen, jež si neví rady o to víc, že se o problému nechtěného početí příliš veřejně nemluví. Je stále tabuizovanou, vysoce citlivou záležitostí.

Je to vražda?

Odpůrci interrupcí vnímají umělé ukončení těhotenství, likvidaci vyvíjejícího se plodu, za vraždu. Jenže od jakého okamžiku je vlastně definován lidský život? Jedni za jeho začátek označují vědomý stav dítěte. Druzí vyživování embrya sliznicí dělohy, jiní zase okamžik početí. Je opravdu počátkem lidského života pouhé spojení dvou buněk?

A co například otázka umělého oplodnění a vajíčka, která nebyla matce vpravena do dělohy? Měly by snad matky donosit všechna oplodněná vajíčka a rodit osm nebo devět dětí? Z nových vědeckých poznatků navíc vyplývá: nejen novorozenec, ale i nenarozené dítě v děloze už vnímá, pozoruje, komunikuje a má paměť! Jak se tedy žena podstupující interrupci s takovými informacemi vyrovná?

Hrajeme si na Boha

Potrat je starý jako lidstvo samo. Zmínky o něm jsou už z dob antiky. Také středověk měl oblíbené způsoby, jak těhotenství ukončit. Pití sírové vody, odvary z bylin, skákání z výšky, rány do břicha... A ještě v minulém století, kdy u nás nebyla interrupce uzákoněna, riskovaly gravidní ženy život, aby se plodu zbavily. Stačí připomenout nechvalně proslulé pletací jehlice babek potratářek. Praktiky pokoutních gynekologů.

Dnes je u nás umělé přerušení těhotenství od roku 1958 legální záležitostí stejně jako v mnoha jiných zemích na světě. Nového života se zbavujeme ve sterilním prostředí. Matka není na životě ohrožena a zárodek dítěte v jejím těle je bezpečně zlikvidovaný. To ale neznamená, že se dokážeme s tímto banálním zákrokem stejně tak jednoduše psychicky vyrovnat. Vyšší princip mravní na tomhle poli naštěstí stále funguje.

Proklínaná i hájená Marie Stopes

Za vzpomínaným třiceti sekundovým spotem propagujícím interrupci stojí organizace Marie Stopes, jež se problémem nechtěného těhotenství zaobírá. Kampaň je velmi decentní – několik žen v různém věku plodnosti v různých situacích a lakonická otázka: Zpozdila jste se? Řešení je jednoduché a nasnadě. Netrapte se víc, než musíte. Umělý potrat je v tíživé situaci východiskem. Jak jednoduché, chtělo by se říct.

Organizace Marie Stopes dělala před touto kampaní ve prospěch interrupce průzkum veřejného mínění, v němž 76% respondentů uvedlo, že jim podobná reklama vadit nebude. A Centrum Marie Stopes za minulý rok také mělo obdržet 350 000 dotazů nechtěně gravidních žen, které se naléhavě ptaly na radu. „Proto jsme se rozhodli s tím vyjít veřejně. Proč se všichni tváří v pohodě a mlčí, když každá třetí Britka šla na potrat,“ vysvětlují autoři projektu.

Obávám se, že řešení Organizace Marie Stopes zavání povrchní pohodlností. Možná i alibismem velkého byznysu – potratová turistika ze zemí, kde je umělé přerušení těhotenství zakázané, přece plní pokladny.

A hlavně, tato kampaň na můj vkus příliš devastuje zázrak zrodu života - i s přihlédnutím, že jeho zárodek je nechtěný a zkomplikuje existenci těch, kteří jej počali. Především rodičky.  A teď nemluvím o extrémech; o případech, kdy je život matky těhotenstvím ohrožen nebo je prokázáno genetické poškození plodu. Bigotně zakázat interrupce, by byl jistě krok zpátky ověnčený lidskými tragédiemi. Ale propagovat umělý potrat se stejnou samozřejmostí jako dámské vložky je neméně šílené.

Věčné dilema

Společnost by se už konečně měla shodnout na sjednocujícím mravním imperativu. I když umělé přerušení těhotenství vždy zůstane vysoce intimním problémem jedince. Každopádně tu je právo ženy na svobodnou volbu (pro-choice) a právo na život (pro-life) v jejich nejryzejších podobách.

Deklarace práv počatého dítěte sice hlásá, že nenarozený život musíme chránit všemi prostředky a na druhou stranu dodává: „Každé dítě má právo přijít na svět jako chtěné“. Najde se shoda? Myslím, že ne. Odpůrci i příznivci interrupcí budou stále vytahovat své pravdy a nejvíc smutné na tom všem je, že nenarozené dítě do sporu zasáhnout nemůže.

Mimochodem, zpozdila jste se?...