Deník The Sun otiskl tragický příběh britské učitelky, čtyřiadvacetileté Emmy Jones, jež neunesla tlak islámského světa a spáchala sebevraždu požitím leptavého čistícího prostředku.

K tak zoufalému činu beznaděje donutilo čtyřiadvacetiletou pedagožku Emmu zveřejnění jejích aktů na internetové sociální síti Facebook. Údajně je tam umístil expřítel, který je měl z jejího počítače zcizit. A ty objevil kolega George. Ema s ním neměla dobré vztahy a on tohle odhalení využil Obvinil ji z prostituce. Průšvih dostal rozměry tragédie.

Emma Jones
Autor: Reprofoto The Sun

Kvůli nahotě na Facebooku vypila žíravinu>>

Nejdřív iluze, poté bezmoc

Emma Jones byla mladá nádherná holka. Do Spojených arabských emirátů odjela ve dvaadvaceti. Nejspíš chtěla poznat svět, jinou kulturu. Byla v Abú Zabí. Na žádném primitivním venkově, ale v hlavním městě, které má vazbu na vyspělý svět. Respektuje západní kulturu. Ať je mír, sounáležitost národů. Všichni lidi bratry jsou... Asi tak nějak si to Emma naivně představovala.

Učila na základní škole a možná snila o tom, že v dívkách zaseje zrnko z oné západní kultury, kde se hlásá rovnoprávnost mužů a žen. Krásná představa... Tvrdá realita Emmu poučila.

Nahá učitelka na Facebooku by byla průšvihem všude, ale v Abú Zabí se Emma děsila tvrdé odvety. Možného uvěznění. Matce s pláčem vysvětlila, že se do Británie vrátit nemůže. Bála se, že ji na letišti zatknou. Emmu zkrátka islámský svět dostal. Stala se jeho další obětí. Koroner uvedl, že dívka možná vypila kyselinu omylem. Vyšetřování skončilo, zapomeňte...

Peklo kulturních rozdílů

Holka se zamiluje do fešného chlapa. Stane se panem Božským, kterého hledala. Co na tom, že je muslim? Chová se dvorně, civilizovaně, je úžasný. Proběhne svatba, ona s ním jede do jeho vlasti. Exotika láká, cítí se jako Šeherezáda.

Pohádka se promění v horor. Civilizovaný princ se ve své zemi chová jinak. Podle životního stylu země, rodinných zvyklostí. Psychicky zdevastovaná žena chce po čase utéct. Je bez prostředků, je otrokem. Únik téměř nemožný. Navíc jsou tu děti. Nikdy jí je nedají… Takových osudů jsou tisíce.

Memento

Nezletilou Turkyni Medine Memi otec s dědou zaživa pohřbili. Důvodem bylo, že chodila za kluky. Stalo se to pominulý rok. List Guardian uvedl, že takových vražd ze cti proběhne v této zemi asi dvě stě ročně...

Současná Miss Saúdské Arábie Ala Aji Mulla neodhalila při korunovaci ani tvář. Nikdo neví, jak vypadá. Soutěž se zabývala jen půvabem duševním.

Zdá se vám to absurdní? Jistě, že je to absurdní. Nicméně relativně, protože stejně tak se jeví islámskému světu ženy v minisukních, s výstřihy. O nahotě v magazínech, nuda plážích, alkoholu, přístupu k sexu nemluvě. Jsou pro něj stejným zvěrstvem jako pro nás pohřbení Medine zaživa.

A co dál?

Přijmout takové myšlení nelze. Ale je nutné jej respektovat, když se v islámských zemí rozhodnete žít. Možná to zavání rezignací, ale bojovnost Johanky z Arcu se nevyplácí. Naivita jakbysmet. Síla náboženství je velká. Kvůli ní zemřely milióny lidí ve válkách. A ještě zemřou.

Žena v islámských zemích bude šťastná jen tehdy, když přijme místní životní styl. Stane se dobrovolným vazalem. V ideálním případě otrokem, jenž ovládá svého pána. I takové případy existují. Ať se nám to líbí nebo ne. Vše je otázka volby. Se všemi možnými následky.