Ornella Koktová byla v posledním díle Výměny manželek od svého muže a tří dětí přesunuta z vilky v obci Velké Přílepy u Prahy do nedaleké vesnice Štětkovice ve Středočeském kraji, kde se starala nejenom o dočasného partnera a jeho pubertálního syna, ale i o chod hospodské kuchyně. Pro všechnu práci ani Verča (39), ani její muž Michal (43) nemají čas sledovat, o kom se v novinách právě píše, a tak vůbec netušili, jak slavné protějšky jim byly v rámci reality show vybrány.
Verču zaskočil jak věk Josefa Kokty, tak i tři nadmíru živé dětičky. „Byl to šok, protože mi bylo slíbíno, že se budu mít jako v bavlnce. Ale zvládli jsme to, Pepa je hodnej chlap, neměli jsme žádný konflikty,“ uvedla s odstupem času po skončení natáčení Verča. Celebritní pár podle nich ukázal, že jsou normální. „Nejsou povrchní, jsou v pohodě, dá se s nima posedět, pokecat. Každej ať si zamete před svým vlastním prahem,“ tvrdil i Michal.
Ornella s Pepou jsou s Verčou a Michalem dodnes ve styku. „Bydlí kousek od nás, takže občas přijdou i k nám do hospody na jídlo,“ smála se Verča. Vídají se tedy častěji než s Ornellinými rodiči - trojnásobná maminka před kamerami v emotivní zpovědi odhalila, že pro Michala a Moniku byly vždy důležitější peníze nežli čas strávený s dětmi. A vnoučaty.
Tatínek Michal si nejmladší Lilien (v době natáčení 1) ani nepochoval a matka Monika, dnes Binias, se od rodiny odstřihla docela. Ta měla prý velmi drsný styl výchovy - Ornella prozradila, že ji v dětství často „třískala“ a zavírala na záchodě.
Nebyla by to samozřejmě „mamma Štika“, aby se k tomu nevyjádřila. „Je pohádkářka,“ uvedla na adresu své dcery pro server ŽivotvČesku. „My jsme pro naše děti s bývalým manželem chtěli, aby měly dobrou životní úroveň, dobré školy, aby mohly chodit na koníčky, měly hezké oblečení, mohly jezdit na dovolené a podobně. To ale něco stojí, a ne málo. Ornella toho mimochodem využívala. Pak dojde k závěru, že jsem měla prioritu peníze...“
Rovněž vyvrátila i Ornellino tvrzení o zavírání na toaletě. „A pak v televizi řekne, že měla trauma v dětství, že jsem ji zavřela na záchodě. Tak to se stalo asi dvakrát, a to jen proto, že už jí bylo plno, a tak jsem to raději udělala, než abych ji ‚zmydlila'. Záchod byl růžovobílý s oknem a měl u umyvadla zlaté baterie. To tedy byl trest jako noha,“ vrtěla hlavou Monika, která tak přitom nevědomky potvrzovala dceřina slova - důležitější pro ni byl majetek, jako právě zlaté doplňky toalety, nežli citová újma, kterou Ornelle způsobila.
Ta byla podle Moniky během dospívání velice rozmazlená. „Je škoda, že už neřekla, že v patnácti letech mi s ničím nepomáhala doma a všechno nechávala na mně. Tak takhle moje dcera trpěla, to si zdravě smýšlející člověk musí klepat na hlavu,“ uzavřela rozzlobeně s tím, že není pravda, že by dceři nechtěla pomáhat s dětmi. „Po tom všem, co udělala v médiích, po všech těch lžích, jsem jí nabídla, že bych děti hlídala, ale neměla o to zájem.“ Pravda se tedy patrně nachází někde uprostřed...
