18°C
Ne zrovna vysněnou roli si Tatiana Dyková vytyčila jako výzvu a úkol. I přes svou ošklivou vizáž své postavy dívky ona kraji společnosti se pokusila do role ponořit. Diváky filmu Grand Prix svým výkonem zaujala, ale pocity z toho měla rozporuplné.
„Mně tohle nedělá vůbec dobře. Já jezdím MHD dost často a chtěla bych, aby ten náš svět byl krásný a čisťounký. Aby nikdo nepospával v tramvaji a neležel na lavičce, aby naše děti viděly jenom hezké a čisté lidi. A pak jsem si řekla, proč ti to tak vadí. Protože nikdo v mém okolí o tom nemluví. Když jdu po té ulici a vidím je, tak ve mně to furt šrotuje. Ale není to jakože fuj, já naopak reaguju buď přílišným odstupem, nebo přílišným soucitem. Chtěla jsem přijít na to, proč mi tyhle lidi nejsou jedno. A pak přišla tahle role. Musela jsem v sobě najít taky toho svýho bídáka a tak se s ním nějak pomazlit. Protože v tomhle životě ho trochu odmítám. Tenhle život jsem si připravila, že bude bohatý a úspěšný a hezký a čistý,“ svěřila se bez nadsázky Dyková v pořadu Blízká setkání na ČRO Dvojka.
Nakonec v sobě svého bídáka našla, strávila s ním měsíc, roli nastudovala a svěřila se do rukou maskérů. „Příprava trvala dvě a půl hodiny. Dělalo se různé tetování, špína za nehtama, fleky a modřiny po těle. Taky boláky na tváři a další ošklivosti na pleti. Měla jsem umělé zuby, nesměla jsem si mýt vlasy, abych je měla mastné,“ prozradila Táňa, kterou by v takové masce jen těžko někdo poznal.
Celá průprava tak byla velmi náročná po všech stránkách. „Od té doby jsem na ně změnila pohled. Mám je ráda, tyhle lidi mi vlastně vynesli nominaci,“ smála se herečka, které cenu Českého lva za nejlepší ženskou vedlejší roli nakonec vyfoukla Martha Issová.
Vilhelmová ztvární Medu Mládkovou a její život: Je to ode mě troufalost hrát někoho, kdo ještě žije! Tereza Kühnelová, Jan Jedlička
