Hrůzné okamžiky Kubišová zažívala už v době, kdy spolu chodili. „Když se v mém bytě ozvala střelba, myslela jsem si, že někdo sedí na lampě a pokouší se mě zabít. Ale policie zjistila, že to z auta udělal můj přítel Němec. Byl opilej,“ vzpomíná zpěvačka na čin, který vzbudil nenávist k Němcovi v její babičce.
Lítaly kolem mne kulky. Ale slíbil mi, že s těma vylomeninama přestane, když si ho vezmu. Že jen chtěl vystřílet můj monogram do stropu. Babička pak vždycky říkala: Ona jde na rande se svým vrahem!,“ popisuje. Místo toho, aby ho Marta zavrhla, tak mu odpustila a vzala si ho. Ale ani po svatbě se nic nezměnilo. Ba naopak!
Režisér, pod jehož taktovkou vznikly například filmy Démanty noci nebo O slavnosti a hostech, se začal utápět v alkoholu. „Nezřízeně pil. Dopoledne začal dvojkou v kuchyni, odpoledne přidal nějakého toho panáčka a ve čtyři odpoledne už byl pod stolem. Jednou mi dal klíče od komory a zapřísahal mě: Kdybych na tebe vzal třeba sekeru, mi nic nedávej! Jenže nakonec za mnou opravdu se sekerou přišel, tak jsem mu klíče dala. Říkala jsem si, že přece nejsem blázen, abych se nechala zabít,“ popsala zpěvačka ve svých pamětech Láska za časů bezčasí.
Marta Kubišová: Proč nedopadlo její první manželství? David Turek, Petr Macek
Všechny tyto okolnosti přispěly k tomu, že v roce 1971 v osmém měsíci těhotenství potratila. Celý týden nosila mrtvou holčičku v sobě. Teprve pak jí lékaři mrtvé tělíčko z těla vyoperovali, po komplikované operaci prožila klinickou smrt. Ale ani po této tragédii neměla sílu ho opustit. Rozvedla se s ním až o rok později, když mu přišla na nevěru. V roce 1974 režisér emigroval do Ameriky. Do vlasti se vrátil v roce 1989.
Režisér byl vzdáleným bratrancem Václava Havla (†75). „Naši rodiče byli bratranci a rodiny si byly dost blízké, často se navštěvovaly. Václav byl vždycky ten hodný, slušný, pěkně oblečený, každého zdravil a nosil bílé punčošky. Já byl vždycky ten špatnej, nevychovanej. Václav mi říkal: Honzo, ty nemáš úctu k ženě, cpeš se do dveří jako první, nepomůžeš jí do kabátu... Jenže já to nebral. Proč někdo nepomůže do kabátu mně, smál jsem se mu,“ vyprávěl Němec v jednom z rozhovorů.
Režiséru se říkalo nebroušený diamant české nové vlny. Tvořil po boku Věry Chytilové (†85) nebo Miloše Formana (84). Démanty noci mu přinesly i mezinárodní ocenění. Díky snímku O slavnosti a hostech ho v roce 1969 anglický časopis Film and Filming označil za nejlepšího světového režiséra roku. Žil 15 let v Německu a USA, kde byl poradcem při natáčení Nesnesitelné lehkosti bytí a koncem 80. let získal nominaci na cenu Emmy za dokument o polském exilovém spisovateli Czeslawu Miloszovi. Jedním z posledních počinů byl snímek, kde natočil vlastní operaci srdce. V roce 2002 dostal od prezidenta Václava Klause Medaili Za zásluhy, v roce 2014 ji vrátil na protest výběru osobností oceněných Milošem Zemanem.