Slovenský Fellini byl v Hollywoodu první porevoluční režisér z Východu, strhla se tam díky němu úplná hysterie a bylo mu řečeno: „Vy jste jediný, kdo může natočit muzikál Cats. Znamená to ale, že tu budete muset zůstat tak dva roky. Když řeknete »ano«, koupíme na zfilmování práva...“ Juraj ale nechtěl.
Kočky nebo potkani
„My tenkrát nevěděli, že je to ten slavný muzikál, a já mu říkala – jestli to jsou kočky nebo potkani, to je jedno, budeš mít práci!“ vzpomínala pro Aha! Deana Jakubisková (64). „Nechtěl jsem, ale přistoupil jsem na kompromis. Tehdy zrovna odvolávali Mečiara, tak jsem říkal – když ho neodvolají, zůstaneme, když ano, vrátíme se... Oni ho odvolali, my se vrátili, ale Mečiar se za tři měsíce vrátil také,“ reagoval Jakubisko.
Zvonil u dveří
Byl šílený, a když se dozvěděl, že se má Československo rozdělit, jednal. Zazvonil u domu Magdaleny Dietlové (78), vdovy po seriálovém králi Jaroslavu Dietlovi (†56). „Magdalenko, prosím tě, můžeme se tu u tebe přihlásit na trvalý pobyt?“ Ona chvíli udiveně mlčela a potom řekla samozřejmě, ale zajímalo ji proč. „Protože se bude dělit Československo, a tím pádem nemůžeme zůstat doma,“ odpověděl Juraj. Dietlová neváhala. „Přihlásila k sobě celou naši rodinu a měli jsme tak trvalý pobyt v Čechách před rozdělením,“ netajil se Jakubisko. „Manželka chlapa, který napsal nejlepší scénář českého seriálu – Nemocnici na kraji města, nás zachránila od potupy,“ říkal Juraj.
Azyl mu poskytla Dietlová
Přestože získali azyl u Dietlové, hledali si Jakubiskovi v Praze okamžitě bydlení. Nakonec si koupili domek se zahrádkou v Hodkovičkách. „Byl v naprosto dezolátním stavu. Říkali, že to kdysi byla židovská školka. Když přišlo rozdělení, už jsme v něm dávno bydleli,“ radoval se Jakubisko. A zdůrazňoval: „Nebyli jsme žádní emigranti, slovenské občanství nám zůstalo!“
