9°C
Charismatický Jiří Kodet neměl v dětství na růžích ustláno. Narodil se 6. prosince 1937 herečce Jiřině Steimarové (†91) a sochaři Janu Kodetovi (†64). Po rozvodu rodičů se jeho matka provdala za automobilového závodníka Jaroslava Juhana (†89). S ním si malý Jiří velice rozuměl, když ale nevlastní otec v roce 1951 emigroval, celé rodině to zkomplikovalo život. Kodetovu maminku vyhodili z Národního divadla a Jiří jako nejstarší ze tří dětí musel ve svých pouhých čtrnácti letech zastoupit roli otce v rodině. Kromě toho byl také vyloučen z gymnázia.
Nastoupil na jezdecké učiliště v Kladrubech, ale cítil, že jeho největší talent je herectví. Na druhý pokus se dostal na DAMU. Po vysoké v roce 1963 si jej vyhlédl Jan Kačer (85), jenž sestavoval soubor pro Městské divadlo Petra Bezruče v Ostravě. V té době se oženil se svou první ženou Renatou Cihelkovou, se kterou zplodil dceru Karolínu. Neměli skoro žádné peníze. „Když už měl konečně gáži, tak šel do potravin, tam koupil obrovský dárkový koš, utratil tak skoro všechny peníze a doma řekl, že přece musíme reprezentovat,“ vzpomínala na jeho rozhazovačnost první žena Renata. Podobně to měl i na zájezdech s divadlem.
VIDEO: Pelíšky. Ze zatracovaného projektu vznikla vděčná komedie s nesmrtelnými hláškami
I když měl Kodet hluboko do kapsy, vždy se choval jako grand. Jednou pozval kolegy na srnčí na smetaně s domácím knedlíkem. Všichni se těšili na výborný oběd, ale najednou přišla jeho žena s tím, že nestihla udělat knedlíky, ale že může udělat rýži nebo halušky. Kodet vstal a zařval: „Halušky k srnčímu na víně? To nebude jíst nikdo.“ Potom vyhodil pekáč s masem z okna a společně s kolegy odešli do hospody na buřty s cibulí. Tato historka nápadně připomíná legendární Pelíšky, ostatně postava vznětlivého despoty a válečného veterána Jindřicha Krause z populární hořké komedie mu byla psaná přímo na tělo.
Podle jeho dcery Barbory Kodetové (51), která po něm podědila umělecký talent a je také herečkou, byl však podobný jinému hrdinovi: šarmantnímu záletníkovi kapitánovi Exnerovi. „Přes všechno jeho fanfarónství a choleričnost byl táta laskavý člověk a skaut,“ svěřila se pro Blesk. „Byl svůj, byl přísný, byl cholerik. Ale… měl velké srdce plné umělecké a lidské moudrosti. Život se s ním nemazlil, ani on se nemazlil s ním. Miloval svou rodinu! Miloval knihy, obrazy a hudbu,“ napsala na sociální síť v den jeho skonu.
