Jak se jako nastávající osmdesátnice cítíte?

„Cítím se tak normálně, jak jsem se cítila, když mi bylo šedesát nebo sedmdesát. Nic jsem nezaznamenala. Četla jsem teď ale zvláštní knihu od spisovatele Jeana Dutourda s názvem Hrůzy lásky. On tam píše, že člověk ani nestárne, jak si všichni myslíme. My stárneme ze dne na den, to znamená, že jsme furt čtyřicetiletí, přestože nám je už padesát. A najednou se jednoho dne probudíme a je nám padesát šest. A přesně tak to mám taky. Pořád mám šedesát osm. Až se jednoho krásného dne vyspím, tak se ráno probudím, bude mi osmdesát a polezu po čtyřech na záchod!“

Jak jste přežila pandemii?

„Díkybohu jsem zdravá, nechytla jsem nic. Dělala jsem to, co řekli v televizi nebo rádiu – že máme dodržovat odstupy a tak podobně. Myslím, že kdyby se tak choval každý, už by to takhle nebylo. Mám zdravotnické vzdělání, dělala jsem »zdrávku« a pak i v nemocnici, takže na roušky nedám dopustit. Myslím, že jsou dobrá ochrana. Všimla jsem si, že i lidi, co na to trpí, a nosili roušky nebo respirátory, tak ani chřipku neměli.“

 Vídala jste se během pandemie se synem?

„Jakuba jsem viděla pořád. Normálně chodí do práce, ten to neměl jako my, umělci. Pracuje totiž v supermarketu. O práci se bát nemusel, spíš naopak, měl toho víc.“

Měla jste o něho starost, když přicházel do kontaktu s tolika lidmi?

„Neměla. A taky se mu nic nestalo! Docela tam dbali na hygienu, nosili samozřejmě ochranu dýchacích cest a hodně se dezinfikovali. On navíc veškerá ta opatření dodržoval, takže nic nechytil.“

Máte stále psa a kočku?

„Zrovna tady jeden sedí. Mám stále jen kočku a psa, ale musím říct, že mi dávají čím dál víc práce, protože jsou asi, jak jsem zjistila, rozmazlení. Tady kočinka se jmenuje Beka a ta všechno škrábe, všechno očuchává. A pes Bobík zase všude lítá a všecko musí vidět. Taky hodně štěká, a dokonce mě i dvakrát kousl!“

Proč?

„Je to padouch, on třeba nesnáší, když musí v zimě nosit svetry. Je to čivava a musí, protože je zkrátka mrňavý a hubený. Moji psi jsou vždycky hubení. Nemám ráda tlusté psy – sama jsem tlustá, tak aspoň ta zvířata musí být hubená! On právě nesnáší to oblékání a teď i přestal snášet, když mu dávám obojek, takže se po mně vždycky ožene. Řeším to tak, že mu dám pochoutku na stůl, on se na ni upřeně dívá, já mu to rychle obléknu a pak mu to dám sežrat.“ 

Vím o vás, že jste vášnivá čtenářka. Co momentálně čtete?

„Vždycky se do něčeho zblázním. Jednu dobu jsem třeba hodně četla válečné romány. I tu faktografii o druhé světové válce, té první moc ne. To jsem znala snad všechno, i útoky jsem věděla! Jaké lodě a kde se potopily, dokonce jsem navštívila i letadlovou loď v Americe a ponorku. To byla taková moje touha – vidět, jak to tam všechno bylo a je. Už jsem to ale opustila. Nyní se hodně věnuju esoterice. Takový můj guru je teď Gregg Braden, toho teď čtu hodně. Mám od něho tak čtyři, pět knížek. A taky mám rozečtenou knihu o duši a životě Allatra od paní jménem Anastasia Novych.“

 Vás v tomhle oboru někdo učil?

„Ano, výklad karet třeba. Vykládám mariášky, znám to od paní Julie Malíkové. Je to dáma romského původu a docela dost to ovládá. Chodila jsem k ní a ona mě to všechno naučila. Už se tak nevídáme, ale kdysi jsme se hodně stýkaly a hodně jsme jezdily dělat ty výklady.“

V Broumově jste chtěla otevřít dámský salon, ve kterém byste je vykládala. Vyšlo to?

„Chtěla jsem si otevřít dámský klub, upravila jsem tam jednu místnost, která dřív za Němců bývala hospoda. Chvíli mi to trvalo, ale povedlo se. Jenže mně se to teď tak strašně líbí a mám tam takovou atmosféru, že už to nechci nikomu pronajímat. Takže to mám pro sebe a tak to zůstalo.“

 Kolikrát jste byla vdaná?

„Dvakrát. Jednou jsem měla báječného manžela, který teda už zemřel. A pak jsem měla druhého a ten byl taky báječný. Bohužel je teď momentálně v nemocnici a necítí se nejlíp.“

Jak spolu vycházíte? Stýkáte se třeba i s jeho ženou?

„Já vycházím s kdekým. S jeho manželkou běžně komunikuju, s dětmi se stýkám a všichni se kamarádíme. Ale to já považuju za normální věc. Myslím, že nemá cenu dělat si nepříjemnosti z věcí, které se dají vyřešit v pohodě. Měli jsme se rádi a máme se rádi furt, tak proč se rozčilovat?“

Kdy vás mohou vidět diváci opět na jevišti?

„V září začínám zkoušet a od října bychom měli opět hrát. U Ringa Čecha hraju v Dívčí válce a také u Pavla Trávníčka. A do toho jezdím se svým pořadem Uršuloviny.“

Jak vycházíte s oběma principály?

„Ale dobře. U Ringa hraju už snad pětadvacet let, byla jsem snad ve všech jeho hrách. Ringo mě vždycky vyhodil, když jsem byla drzá, a pak zase vzal zpátky. Teď tam jsem už zase asi tři roky.“

Za co vás vyhodil?

„To byla vždycky nějaká prkotina. Ale tak co, když vás vyhodí, tak jdete. Svět se nezboří a já si to nikdy nebrala osobně.“

VIDEO: Uršula Kluková na 80 Krampola: Jirka, jediný z mužů zůstal jako kamarád! 

Video
Video se připravuje ...

Uršula Kluková na 80 Krampola: Jirka, jediný z mužů zůstal jako kamarád! Hana Hoschlová, Aleš Brunclík

Fotogalerie
18 fotografií