Simona Stašová zavzpomínala nejen na dětství, popsala, jak svoji Jiři vidí ona a proč ji neoslovuje maminko. Pro Blesk otevřela i rodinný archiv, a tak světlo světa spatřily dosud nikdy nepublikované snímky.

Jaká je vaše první vzpomínka na maminku?

„Mnohokrát jsem o ní přemýšlela a vždy se mi vybavuje řeka Berounka, kam jsme jezdily s mámou k její kamarádce do Mokropes na chatu. A ta úplně první je, že jsme myly nádobí na břehu Berounky a uplavaly nám dvě mísy. Máma je chtěla zachránit, ale řeka byla rychlejší.“

Kolik vám tenkrát bylo?

„Mohly mi být tak tři čtyři roky. Nevím, proč zrovna tahle vzpomínka je ta nejstarší, asi to pro mě bylo tenkrát veliký drama, že se mi to tak vrylo do paměti.“

Kdy jste pochopila, že je vaše máma odlišná od jiných maminek?

„Já jsem to nebrala, že je odlišná. Naopak jsem si dlouho myslela, že všechny maminky jsou slavné a lidi je na ulici poznávají.“

Jako malá jste žila u prarodičů, poznamenalo to nějak váš vztah? Třeba že jste spíš kamarádky?

„Nejspíše to