Dominiko, kdy padlo finální rozhodnutí, že po 17 měsících odjedete znovu do Finska?

„Loni na podzim, toužila jsem se vrátit k Timovi, proto jsem za ním před Vánocemi odjela. Osud to tak chtěl, osud souhlasil. Když jsem se měla vrátit do Prahy, tak jsem zaspala letadlo, což se ukázalo, že to bylo štěstí v neštěstí, poněvadž týden nato jsme měli setkání na úřadě, kde nám řekli, že pro nás mají hezký a moderní státní byt. Kdybych se tam nedostavila, tak bychom ten byt nedostali. Městský úřad chtěl vidět, jestli nejsme nějaká individua.“ (směje se)

Dobře, chcete být znovu s Timem, ale proč opět Finsko?

„Kvůli klidu, životnímu stylu, je tam úplně jiné životní tempo, už mi není 20 nebo 30, tady lidé jedou až do důchodu obrovským tempem. Klobouk dolů… Zjistila jsem za ten rok a čtvrt, že mi vyhovuje skandinávský pomalý životní styl. A ten klid.“

Co by vám na to všechno asi řekl táta…