7°C
Roli nakonec dostal slovenský herec Michal Dočolomanský (†66). Tehdy se stal idolem dívek a dam. Ihned se do něj napříč Československem zamilovaly. Sotva však, chuděrky, mohly tušit, že má raději chlapce.
To Láďa Štaidl byl jiná liga, žádné sukni nedal pokoj, účinkování ve filmu by jistě lépe zúročil… Jenže se tak nestalo, slavný muzikant si ale rozhodně nestýskal. Navíc na straně poražených byla další zvučná jména.
Předně je třeba připomenout, že roli původně psali pro Roberta Redforda (84), ovšem agent slavného herce promptně režiséra Oldřicha Lipského a scenáristu Jiřího Brdečku usadil. Na honorář by padla patrně značná část státního rozpočtu, byť socialistického! Hollywoodské megastar Redfordovi se námět moc líbil? Natáčení v Praze herce nesmírně lákalo, ale cenu určil agent. Dočolomanský s honorářem 30 tisíc korun za celý film, to byla sranda!
VIDEO: Ladislav Štaidl (†75): Seznam jeho slavných milenek!
Ladislav Štaidl (†75): Seznam jeho slavných milenek! Mall.tv
Málo se ovšem ví, že role byla zamýšlena také pro Jiřího Kodeta! Neúspěšným v konkurzu byl také Jaromír Hanzlík, tehdy rovněž velká hvězda. Co jméno, to pojem.
Nedopadl Redford, a tak se tvůrci rozhodli uspořádat casting. A toho se zúčastnil i Ladislav Štaidl. Neváhal si zakoupit drahou letenku a kvůli konkurzu na otočku letět do Prahy z NSR, kde měl turné s Karlem Gottem. „Nám neřekl ani slovo. Už ani nevím, co si vymyslel, když na den zmizel. Láďa to úzkostlivě tajil, věděl, že by nás tím fakt pobavil a měl by to dlouho na talíři,“ vzpomíná sboristka Štaidlova orchestru Vlasta Kahovcová (77). Jedním dechem také dodává, že Štaidl by bezpochyby šviháckého amerického detektiva zahrál líp, měl noblesu, vystupování, byl vážně velký světák. „A Karlovi to už vůbec nemohl říct. Nejdřív by se mu strašně chechtal, pak by mu vyčetl, že se nesoustředí na koncert a bude večer unavený.“ A úplně největší průšvih by prý byl, kdyby tu roli náhodou opravdu dostal. „To by mu Karel záviděl a bylo by s ním k nevydržení,“ dodává se smíchem Vlasta Kahovcová.
Gott vždy toužil po hlavní roli ve filmu - a tohle by jeho žárlivost neunesla. Kahovcová se Štaidlem společně s Jitkou Zelenkovou a Jarmilou Gerlovou na Gottově turné tehdy v roce 1976 samozřejmě byla. Jediný, kdo věděl o tom, že si Štaidl brousí zuby na Cartera, byla Láďova tehdejší milenka Zelenková. Ale nic neprozradila. „Musíte si uvědomit, že Láďa byl poté, co se prosadil jako sólový zpěvák svou a Borovcovou písní Mží ti do vlasů, obrovským idolem českých a slovenských dívek a žen. Takovou hvězdou, že ho režisér Oldřich Lipský sám pozval spolu s Jaromírem Hanzlíkem na casting,“ píše Zelenková ve své knize Sem tam.
Trému na konkurzu tehdy Štaidl zažíval společně s Naďou Konvalinkovou. „Na konkurz přijel i Láďa Štaidl. Zrovna koncertoval s Gottem ve Frankfurtu nad Mohanem, ale koupil si letenku a přiletěl, jenže měl ještě větší trému než já. Chodil, chudák, ruka-noha stejná strana, ohryzek mu poskakoval, já jsem ho uklidňovala, když jsem viděla, jak trpí, a tím pádem jsem se uklidnila sama,“ vzpomíná Konvalinková, která nakonec roli Květušky získala.
Zajímavé je, že se Lipský s Brdečkou rozhodli pro Kodeta, ušily se po něho kostýmy, upravovaly repliky, aby mu »šly pěkně do pusy«, udělaly kamerové zkoušky, když vtom přišlo nařízení shora, že v žádném případě! Kodet, nikdy! „Jeho tzv. západní původ byl nepřijatelný pro hlavní dramaturgy. Kodet měl špatné stranické posudky, pro celý Barrandov tak byl nevhodnou osobou. Pro režim byl těžko překousnutelným oříškem. Mluvil proti režimu, choval se jako zápaďák a tím vším bil do očí,“ říká Theodor Pištěk, kostýmní výtvarník, který má mj. Oscara za Formanova Amadea.
Nerozpakuje se říct, že byl zákazem Kodeta přímo zhnusen. „Když nám ho zakázali, bylo to pro všechny opravdu velké zklamání. Pro Cartera byl Kodet ideální figurou. Dočolomanský to američanství hrál, to Kodet byl Američan jak ulitý. S Kodetem by byl ten film jinej, lepší, bylo by to živelný. Dočolomanský byl moc divadelní. To už ten Štaidl, který sice nikdy nehrál, by byl lepší, protože to zápaďáctví a gentlemanství z něj přímo sálalo. Ladislav Štaidl byl stejně jako Jiří Kodet aristokratem tělem i duší. A to ten film potřeboval,“ konstatuje Pištěk, který potom, a opravdu velmi nerad, kvůli Dočolomanskému musel nechat Kodetův kostým přešít.
