Pavle, nejdřív prozraďte: Co jste si přál do nového roku?

„Mít se skvěle, skvěle, skvěle – a ať už jde virus do p*dele! Čekám na očkování. Připravovali to odborníci, ale bohužel se jim do toho teď pletou politici.“

Covidu se ale zatím úspěšně vyhýbáte?

„Mám za sebou asi dvanáct testů a pokaždé jsem byl negativní. Myslím ale, že mám díky otužování dobrou imunitu.“

Otužování je teď velmi populární mezi vašimi kolegy. Co byste jim poradil?

„Že s otužováním se začíná v létě, v zimě by je to mohlo stát život. Teď je to móda, tak se tím začali chlubit. Ale není na tom nic moc k chlubení. A nechápu, proč se koupou ve Vltavě.“

Proč?

„Tam jsem se koupal jednou kvůli filmu Bába z ledu a ta voda tam tak smrdí! Rozhodně bych do ní dobrovolně nelezl.“

Kraťasy nosíte, i když je venku na nule. To není přece normální.

„Jsou to zimní kraťasy. Jednou mi omrzly uši, ale to bylo minus třicet! A nohy mi ještě neomrzly. Otužuju se od dětství. Vyrůstal jsem na Šumavě, pořád jsme lítali venku. Taky co doma, tam po nás chtěli, abychom uklízeli, a to nás nebavilo. Chytali jsme v mrazech pstruhy, spadl jsem do pivovarského rybníka, propadl se se mnou led. Myslíte si, že jsem se šel domů převléknout? Ne, ty tepláky se na mně zlomily.“

Máte zřejmě dobrý termoregulační systém!

„Jsme součástí přírody, ale z té jsme se vyčlenili. Když si necháš pružný termoregulační systém, tak pružně reaguje. Chodím v kraťasech a ráno se chodím u nás na vesnici koupat. I v zimě. Takže v létě mi není hic a v zimě zima. Mám rád teplo, a proto to vlastně dělám.“

Ke zdravému životnímu stylu patří i zdravé jídlo.

„Asi ano. Já mám ale rád buřty a uzeniny!“

A zasáhl vás covid po pracovní stránce?

„Nestěžuju si. Mám důchod a točil jsem na Slovensku, tam jsem dokonce dostal normální peníze – eura. Jsou na tom lidé podstatně hůř. Nedovedu si představit, že bych dělal v pohostinství nebo provozoval fitko. No a teď mám roli v seriálu Sestřičky, tak to je přece bezvadný.“

Koho tam hrajete?

„Inženýra ekonomie, poměrně vzdělaného člověka. Jmenuju se Cach. Určitě mám i křestní jméno, ale neshodli jsme se na něm. Říkají mi tedy Břetislave, ale i Bořivoj, a dokonce i pane doktore. Děláme v tom divákovi binec. Musíme to vyřešit.“

A copak ten váš Cach v seriálu vyvádí?

„Pomáhá, anebo možná naopak komplikuje, to se ještě neví, vyšetřování Nadi Hartmanové, kterou hraje Daniela Kolářová. S tou jsem se před kamerou potkal po čtyřiceti letech. A naše seznámení jsem jí raději vůbec nepřipomínal, protože to pro ni zřejmě bylo trauma. Podle mě nic tak blbýho do té doby nezažila.“

Povídejte!

„Seznamoval nás opravdu svérázným způsobem režisér Hynek Bočan při natáčení filmu Pytláci. Já jsem tam hrál takového podivného člověka, tatínka mi hrál Josef Somr a maminku, která mě měla ve třinácti, Jana Hlaváčová. A na konci toho filmu jsme s Danou skončili spolu. Jenomže ta poslední scéna se točila jako úplně první a Hynek Bočan nás strčil rovnou do postele. Přišel jsem v županu do ateliéru, Dana už tam čekala, držela si deku pod bradou, byla celá nervózní. Sotva jsme se představili, strčil mě k ní. Od té doby jsme se neviděli. Až tady.“

V Sestřičkách je vaší hereckou partnerkou i Dana Syslová. S tou se znáte také tak dlouho?

„S Danou se sice potkáváme na různých natáčeních, ale neznáme se zase tak dlouho. Před patnácti lety jsme se potkali při natáčení poprvé. Předtím nikdy, vlastně jednou, kdysi v klubu ABC v dobách, kdy jsme to táhli noční Prahou, kdy byly na Václaváku otevřené buď jen stánky s buřty, nebo jeden nonstop, kde dobře vařili, nebo divadelní kluby.“

Teď natáčíte s ortézou. Co se vám stalo?

„Uklouzl jsem na ledu a neměl jsem koledu. Takže díky tomu se ani psi neseběhli... Ne, vážně, při procházce jsem skutečně upadl na ledu. Vykloubil jsem si rameno a narazil zápěstí. To rameno jsem měl u čtvrtého žebra. Měl jsem připoutanou ruku k tělu a mám to zamaskovaný, aby mi na to netáhlo.“

Jak se to řeší při natáčení?

„Pomáhají mi do kostýmu a hraju s tím. Zapracovali jsme do děje, že jsem upadl na ledu.“

A jinak, jak jde život?

„Celkem v pohodě. Jsem doma, dodělali mi sluneční elektrárnu, budu soběstačný s elektřinou. Nosím roušku, dodržuju odstup a chovám se vstřícně k ostatním lidem. Když přijdu domů, umyju si ruce, jak mě naučila moje máma. Jsem na to zvyklý."

Fotogalerie
31 fotografií