Když nemůže na pódium, přišel zazpívat alespoň na balkon. Na akci s názvem Zpívání z balkonu v pražských Vršovicích dorazil minulou sobotu v nové bílé bundě. „Tu jsem dostal do Lucinky,“ hlásil mezi dveřmi. Odzpíval dva vánoční songy a rychle spěchal domů. „Nechci holky nechat dlouho samotné,“ vysvětloval.
Bohuši, jak to teď u vás doma probíhá?
„Skvěle. Lucinka se na miminko moc těšila, učila se z videí a knížek a všechno výborně zvládá. Jde jí to od ruky, miminko je spokojený a vůbec nepláče! Už i sousedům to bylo divné a ptali se: Pane Matuši, kde máte to dítě, vždyť tady není nic slyšet! (směje se) I v noci se vyspíme, protože spinká i šest hodin v kuse.“
Jak se zapojujete do péče?
„Jsem Lucince pořád po ruce. Řekne mi: Podej plínku, tamto a támhleto. Tak to jsou věci, co zvládám. Ale ještě jsem sám nepřebaloval. Jen jsem koukal, jak na to. (směje se) Snažím se teď od holek držet trochu dál, protože jsem hodně venku s lidmi a nerad bych je nakazil. Ale zatím je všechno v pohodě.“
A co další rodičovské dovednosti, jako jsou koupání, oblékání?
„No to ještě ne, to se bojím, že bych ji zranil! Ona je tak malinká. Ale u koupání jsem byl. Naše holčička má moc ráda vodičku, takže se jí to líbí a užívá si to.“
Jaký je to pro vás pocit, být táta?
„Úžasný! Cítím se, jako bych měl pořád Vánoce! Nikdy jsem si to nedovedl představit, ale to člověk nepozná dřív, než se mu narodí dítě. Určitě mě to hodně změnilo.“
Proč jste vybrali zrovna jméno Natálka?
„Já ji původně chtěl pojmenovat Mája, jako poctu Karlu Gottovi a Karlu Svobodovi a jejich hitu Včelka Mája. To ale Lucinka zrušila. Chtěla Aničku, ale když se to všichni dozvěděli, tak vymyslela Natálku. Někde jsem pak řekl, že se bude jmenovat jako jedna naše zpěvačka, a na internetu se objevilo, že ji pojmenovávám po Natálce Grossové. To vůbec nebyla pravda, překroutili to, a bylo toho víc.“
Například?
„Nemám moc dobrý mediální obraz a vím to. Všichni řeší náš věkový rozdíl, ale na tom přece nezáleží. Naštěstí to hodně lidí nečte. Po pár takových článcích jsem přijel celý nešťastný za tátou do Písku a zjistil jsem, že neviděl ani jeden takový článek. Byl jsem za to rád.“
A co vaše maminka, podporuje vás?
„Je skvělá! Chodí k nám docela často, raduje se z holčičky a moc nám pomáhá. I když mně už je čtyřicet sedm, maminka má teprve šedesát pět let. Taky mě čekala v sedmnácti. Takže ta se ničemu nediví a maximálně nám vychází vstříc.“
Maminka vás s Natálkou může porovnat. Jste si podobní?
„Strašně! Maminka říkala, že kam mě jako dítě dali, tam jsem ležel. Moc jsem nebrečel. A Natálka to má taky tak. Je moc hodná. Nedávno jsem se od mámy dozvěděl, že jsem se jako dítě prý bál much a obtížnýho hmyzu. Když mi přistála moucha na ruce, tak jsem hrozně vyváděl. Tak to ještě uvidíme, zda to Natálka zdědila.“
Komu je podobná?
„Mně! Nejdřív to tak nevypadalo, ale jde mi čím dál víc do podoby. Má černý vlásky a zatím modrý očička. Když se narodila, byla veliká, měla padesát centimetrů a čtyři kila.“
Jak jí říkáte?
„Já Natynko! A někdy i Bohoušku, protože je podobná jako já!“ (směje se)
Máme tu konec roku. Jak jste ho prožíval?
„Docela v klidu, protože jsem se těšil na miminko. Chápu, že je světová krize a podle toho se musíme všichni zařídit. Tak zatím žiju, jak se dá. Naštěstí jsem měl něco našetřeno, tak jsem to zvládal. Ale kvůli koroně jsem přišel o víc jak stovku koncertů. Jenom za prosinec mi zrušili vystoupení za půl milionu. Pokud se to nezlepší, budu si brzo asi hledat nějakou jinou práci.“
Jakou?
„Mám kamaráda na Kladně, který by mě když tak zaměstnal jako přidavače u zedníků. Takže je možné, že to po Novém roce využiju.“
A co kominík, vaše původní profese?
„To už by nešlo, k tomu bych se nemohl vrátit. Já se na kominíka sice vyučil, ale nikdy jsem ho nedělal. Byl jsem předtím na vojenské škole a na kominíka mě šoupli. Hned, jak jsem z něj odešel, šel jsem na konzervatoř a celý život už se věnoval jenom zpívání.“
VIDEO: Zpěvák Bohuš Matuš (47) o tom, jak s ním otěhotněla Lucinka (17): Snažili jsme se během karantény!
Zpěvák Bohuš Matuš (46) o tom, jak s ním otěhotněla Lucinka (17): Snažili jsme se během karantény! Petr Macek, Lukáš Červený
