Studoval jste vojenskou školu, potom jste se vyučil kominíkem, hned nato jste absolvoval Ježkovu konzervatoř v Praze a skončil jste v legendárním Semaforu. Zní to celkem neskutečně.

„Miloval jsem hory a v Liptovském Mikuláši jsou moc krásné, takže to byl důvod, proč jsem tam začal studovat protiletadlovou obranu. A že to byla děsná dálka z Písku, kde jsem žil. A komíny jsem se učil vymetat, abych si vydělal na rohlík s máslem. Jinak jsem byl snad už od narození blázen do zpěvu. Za takový pořádný vstup do showbyznysu ale děkuji Karlu Svobodovi a roku 1996. To jsem byl ještě v Semaforu a přišel za mnou Tomáš Trapl. Že prý nemohou sehnat dalšího kněze do muzikálu Dracula. Tak jsem šel na konkurz a asi z patnácti lidí Karel Svoboda vybral právě mě. Měl jsem strašnou radost a zároveň jsem se bál. Bylo mi třiadvacet let a zpíval jsem v největším muzikálu u nás.“

A tím začala vaše spolupráce s Karlem Svobodou a také velké přátelství.

„Tehdy ještě ne. To jsem se potkal na kafi s Filipem Renčem a on: Předveď se mi! Točil zrovna film Rebelové. Tak jsem se mu předvedl a on mě pro film nechal nazpívat Stín katedrál, který kdysi Karel Svoboda napsal pro Václava Neckáře. Po premiéře filmu ke mně potom přišel skladatel s tím, že vůbec netušil, že takhle zpívám, a že by rád se mnou spolupracoval. Když potom psal muzikál Monte Cristo, chtěl mi dát roli Morcerfa. Potom ale názor změnil, že prý mám na to příliš romantický tenor, a tak jsem skončil s Albertem. Svoboda pro mě prostě za každou cenu hledal roli, chtěl mě ve své stáji a dostat na výsluní. Já mu byl za to moc vděčný a nabídky od druhých jsem samozřejmě začal okamžitě odmítat.“

S Karlem Svobodou jste také natočil svoje první dvě desky.

„Pro tu první mi dokonce složil osm písniček. Včetně ústřední písně k seriálu Rodinná pouta, kterou mě nechal nazpívat, a nebo velmi krásnou a zároveň obrovsky těžkou píseň Spoutaný. A potom mi Karel řekl: A zbytek písniček si na tu desku vyber sám, dáme tam, co se ti líbí. No a já miloval Waldu Matušku a Karla Gotta, a tak speciálně pro mě Karel udělal v novém hávu Slavíky z Madridu a Gottovu Musíš být jenom má.

A byl to legendární skladatel, kdo vás seznámil s Karlem Gottem?

„Ne, ne. To jsem jednou zpíval v hotelu InterContinental na nějaké akci, kde byl i Karel Gott. Tam za mnou sám přišel a šokoval mě slovy: Ahoj. Na Nově jsme si řekli, že se pokusíme objevit talent. Pro mě jsi to ty! No a na slavnostním udílení Slavíků jsem jako Gottem objevený talent už zpíval svoji písničku Podzimní. A za rok jsem se díky tomu posunul v této soutěži ze 42. na 5. místo. Hned nato přišla moje první deska od Karla Svobody a já dostal bronzového Slavíka! Byl jsem třetí za Karlem Gottem. Neuvěřitelné! V témže roce jsem byl i třetí v TýTý.“

Takže dva slavní Karlové vás dostali na výsluní, vkládali do vás naděje, a vy jste si to potom sám šmahem všechno pokazil.

„Sám, sám, nevím, jestli zas tak úplně sám. Neměl jsem hit, který by se hrál v rádiích. Začalo se o mně říkat, že jsem homosexuál. To všechno hrálo proti mně.“

Tvrzení, že jste homosexuál nebo absence hitu v rádiích ale přece nebylo to hlavní, co vás trápilo.

„To ne. V televizi se také objevila SuperStar. Já bral za vystoupení 40 tisíc, oni, superstáři, byli o dost levnější, takže měli všude přednost. Přestal jsem mít prostě kšefty. Nabídky se najednou nehrnuly.“

Byl jste z toho nešťastný a řešení jste hledal v trávě a alkoholu. To vás především semlelo.

„Máte pravdu, blbě se to ale přiznává. Copak marjána, tu hulili v muzikálu všichni, já jsem k tomu ale začal pít ještě vodku. A že hodně. A tak jsem začal blbnout. Producent František Janeček mi třeba tehdy nabídl krásnou vysněnou roli v Bídnících, já si s ním plácl, a potom se na to vykašlal. No, byl to masakr. Ostuda.“

V té době jste se rozkmotřil i s Karlem Svobodou.

„Ano. Domlouval mi. Pořád mi říkal, že mu volají lidi a mluví proti mně. Nechci je jmenovat. Byl jsem z toho strašně nešťastnej. A jednoho dne mě to už tak naštvalo, že jsem zběhl k jiné nahrávací firmě. Nabídla mi totiž milion za to, že u ní nahraju svoji desku.“

A vyplatilo se vám to?

„Vůbec ne. Ten milion za to nestál. Karel Svoboda se na mě logicky naštval a byl konec. Lituju toho strašně moc. Neměl jsem to dělat, zklamal jsem ho, když ale já měl tak strašné období...“

A jak se díval na váš momentální způsob života Karel Gott?

„Moc hezky taky ne. Hrál jsem hodně v muzikálech a Karel Gott chodil na premiéry. A když mě na nich potkal, hned mi vpálil, jak ho vždycky moc rozčílí, když se dozví, co vyvádím. A ať s tím pitím okamžitě přestanu. Že takhle se kantiléna dělat nedá.“

Pokud vím, tak Slavík vás považoval za svého jediného možného nástupce. Mně osobně říkal, že jenom vy máte použitelný hlas o rozsahu dvou a půl oktávy. Tedy že bravurně zvládáte vysoké C a také A. A to už je něco.

„Vždyť já vím. Karel říkal, že mám krásný hlas a že máme mnoho společného. Že jsem pro kantilénu jako stvořený. Musím ale přestat pít a kouřit. Měl o mě takový zájem! Dodnes se stydím, protože to moje řádění mi vydrželo dlouhých sedm let. Nakonec jsem ale na naléhání Karla Gotta dal. Zachránil mi život.“

Jak tomu mám rozumět?

„Zpíval jsem v muzikálu Antoinetta, královna Francie, kde hrály i Karlovy dcerky Charlotte s Nelly. Měl jsem tam hodně těžký party a po premiéře za mnou přišel Karel a moc mě pochválil. Řekl jsem mu, že už nepiju a hodlám skoncovat i s hulením. Byl moc rád. A smál se, že určitě ztloustnu tak dvacet kilo, když přestanu hulit. A že mi stejně nevěří. Já ale opravdu přestal, i když jsem ztloustl, jak říkal, a musel jsem se smažit dlouho v posilovně. Byl to prostě on, Karel, který mě vzpamatoval a nastartoval můj nový život. Po té premiéře mi hned zařídil schůzku s Františkem Janečkem. Omluvil jsem se mu moc za Bídníky, doktor to vzal a nabídl mi krásnou roli Raoula ve Fantomovi Opery. Rozjel jsem to znovu, začal mít kšefty a doteď se mi daří. V říjnu v Divadle Broadway startujeme po letech opět s Katem Mydlářem, kde mám hlavní roli. A další hlavní role mě napřesrok čeká v obnovené premiéře Plesu upírů u doktora Janečka v GoJa Music Hall.“

A měl z vás Slavík radost, když viděl, že jste šel do sebe?

„Myslím, že ano. Dokonce mi několikrát volal, to už byl nemocný, jestli bych nevystoupil jako host na jeho koncertech. Strašně mě štve, že jsem to neudělal. Měl jsem ale jako naschvál v ten termín vždycky nějaký závazek. Vlastně jsem mu zazpíval až na jeho osmdesátinách v Divadle Na Jezerce. Pozval mě tam a prý, že mne bude pozorně poslouchat z křesla, které tam bude mít. Zpíval jsem mu tehdy Lady Carneval a předal mu i mikrofon. Vypadal moc potěšeně a bavil se s námi potom se všemi s chutí až do tří do rána. Já tehdy vůbec, ale vůbec netušil, jak je na tom moc špatně.“

Dal jste Karlovi tehdy nějaký dárek, anebo jste vyslyšel jeho přání, ať všichni přijdou bez dárku?

„Dal jsem mu taková perníková srdíčka. Jemu, Ivance, Charlottce, Nellince. Z marcipánu na nich stálo Srdce nehasnou. Taková drobnost, mně to přišlo ale vhodný, a hlavně to bylo opravdu od srdce.“

Budete zpívat v prosinci v O2 areně na Poctě Karlu Gottovi?

„Ivanka mi napsala a nabídla mi to. Jsem za to vážně velmi šťastný. Budu zpívat Karlovu velmi těžkou píseň V máji, kterou miloval. Napsal ji slavný italský zpěvák Jimmy Fontana jako Il Mondo, tedy Svět, a Karlovi učarovala už v roce 1965. Párkrát jsem ji měl už někde zpívat, protože Gottovy písně občas zpívám, ale nikdy jsem do toho nešel. Nějak jsem se bál. Rozsahově je napsaná přímo pro vynikajícího tenora a Karel ji zpíval tak lehce a krásně. No, už na ní pracuju. Už ji zkouším a pilně cvičím. Můj mladší bratr Jan mi v době pandemie doma zřídil takové malé hudební studio, tak mám k tomu fajn podmínky. A naštěstí mám v Praze pronajaté celé jedno patro v domku se zahradou, takže nikoho ani neruším.“

Co dělá váš bratr Jan?

„Je to devětadvacetiletý písecký rapper, a tak teď zkouším i já jednu písničku v tomto stylu. Chtěl jsem taky udělat radost mým kamarádům, hlavně Vladimírovi Nerušilovi, revivalovi Waldemara Matušky, tak jsme mu s bratrem vytvořili album jeho vlastních písní a textů. Mám z toho radost. Rád bych v tom studiu vytvořil ale i něco pořádného svého.“

Říkáte mladší bratr, vy jich máte víc?

„Mám ještě Petra, který je o dva roky mladší než já. S manželkou se jim před čtyřmi měsíci narodil překrásný Jonáš, jenže ona ho i s ním opustila. Běhá si teď prostě někde po světě a on je z toho dost nešťastný. Byl tu teď u mě, a tak jsem mu chtěl zvednout náladu. Nazpíval jsem mu ve studiu Stokrát chválím čas. Na chvilku, myslím, mu to pomohlo. A vidíte, už jsme zase u Karla Gotta.“

Když vás Slavík provázel, jak je z vašeho povídání patrné, takřka celým životem, tak není divu.

„Není. Věřil mi, vkládal do mě naděje, a i když jsem ho klamal, tak mě nezavrhl. Dal jsem si teď za úkol, že až mu budu zpívat v té O2 areně, tak na mě bude pyšný. Dám do toho všechno. Úplně se vyždímám. Už teď mi to nedá a ráno se ve vykachličkované koupelně, kde to rezonuje, rozezpívávám: Jen v máji, má píseň moji lásku hájí, však srpek na nebi ji krájí, měsíc jen budu tvůj...“

VIDEO: Bohuš Matuš se svým klipem a písní

Video
délka: 03:58.62

Bohuš Matuš přichází s novým klipem a písní: Útočí s ní na Lucernu. Youtube.cz

Fotogalerie
58 fotografií