Život Amortové, dcery známého sochaře Václava Amorta, nabral dramatických obrátek za 2. světové války. Aktivně se účastnila protifašistického odboje, pak ji ale zatkli nacisté a 1,5 roku ji věznili. Dělali na ní pokusy s umělým oplodněním. Nemohla mít kvůli tomu děti, zahořkla a po válce trauma ventilovala nenávistí k jiným.

Politická činnost Amortové nakonec zastínila její herectví – a ráda uplatňovala svoji moc. „Nenávisti k lidem a traumatu války se nikdy nezbavila,“ vzpomínala na kolegyni třeba herečka Antonie Hegerliková (†89). A kolegové jí to vraceli stejnou mincí. Přestože se jí báli, za zády jí posměšně říkali "Rudá Twiggy". Rudá podle jejího komunistického přesvědčení, Twiggy podle vyzáblé britské módní ikony, jíž byla korpulentní a nevzhledná Amortová pravým opakem.

Před kamerou se přiliš často neobjevovala, aktivní byla v divadle a v rozhlasu. Z významějších rolí před kamerou stojí za zmínku Ves v pohraničí (1948), Proti všem (1957), Třicet případů majora Zemana (1974), Nejmladší z rodu Hamrů (1975) či komedie Hop – a je tu lidoop (1977).

Válečný stihomam Amortové se projevoval i na divadelních prknech. „Hráli jsme nějakou válečnou hru a používali na jevišti petardy. Když Amortová rány uslyšela a úplně propadla panice, že se venku bojuje,“ dodávala Hegerliková.

Podlé té měla Amortová i druhou stranu, kterou ale mnoho lidí nevidělo. „Coby bezdětná adoptovala chlapce, o kterého se moc hezky starala,“ prozradila jednu z mála věcí, která se ze soukromí Amortové ví. Jejím manželem byl herec Karel Beníško, jehož nakonec přežila o deset let. Sama zemřela 14. března 1985.

Fotogalerie
10 fotografií