8°C
Slavná autorka Babičky se narodila 4. února 1820 a jako Barborka Panklová vyrůstala na panství vévodkyně Kateřiny Zaháňské, kde její rodiče sloužili. Už jako sedmnáctileté jí našli ženicha, o patnáct let staršího komisaře finanční stráže Josefa Němce (1805 – 1879). Manželství se ale příliš nevyvedlo, historici jej od počátku popisují jako nešťastné.
Němcová byla krásná žena a lásku, kterou nenašla u manžela, hledala v náruči jiných mužů. Když byl Němec povýšen a přeložen do Prahy, seznámila se tu s mladým básníkem Václavem Bolemírem Nebeským (1818 – 1882). Ten ji přesvědčil, aby začala psát česky, a na jeho přímluvu také roku 1943 vyšla její první báseň v časopise Květy. Jenže románek dlouho netrval, Nebeský ho sám ukončil a odešel studovat do Vídně.
Rozdělila bratrstvo
Na konci 40. let 19. století Němcová i její manžel vstoupili do Českomoravského bratrstva, založeného utopistou Františkem Matoušem Klácelem. Společenství bylo založeno na principech bratrské a sesterské lásky. Němcová to vzala doslova a jejím dalším milencem se stal jeho člen, přírodovědec Jan Helcelet (1812 – 1876). Klácel to těžce nesl, protože byl do divy také zamilovaný, a bratrstvo se rozpadlo.
Znovu se literátka zamilovala do o jedenáct let mladšího medika Hanuše Jurenky. Němcové v tu dobu bylo 34 let. Není divu, že hochovi rodiče románek neschvalovali a donutili ho odejít do Polska, aby na svůdnici zapomněl. Pak už místo lásek Němcovou trápilo spíše strádání. Zemřela 21. ledna 1862 v Praze ve věku pouhých 41 let.
Koho nejvíc milovala?
Ač měla Němcová spoustu milenců, hlubší vztah s nikým z nich nenavázala a pro většinu z nich znamenala jen chvilkové rozptýlení. „Měla jsem ctitele nejednoho, jeden měl ducha, který mne zaujal, onen tělo, ten srdce, onen rozum, ale konečně jsem přece v nich neviděla, po čem jsem toužila. Mně by se každý muž zprotivil, kdyby ustavičně byl okolo mě,“ psala roku 1857 manželovi.
Tomu porodila syny Hynka, Karla, dceru Theodoru a nejmladšího syna Jaroslava. K jejich otci sice měla problematický vztah, své děti však bezmezně milovala. Velmi ji zasáhla smrt nejstaršího Hynka, který v patnácti letech podlehl tuberkulóze.
Hádky a bití
Jestli měla Němcová se svým manželem něco společného, byl to zápal pro vlastenectví. Ten Němcovi dost škodil v jeho státní kariéře, jeho nadřízení ho neustále sledovali a často překládali. Proto se rodina musela často stěhovat. Příjmy měl nízké a pro rodinu často nestačily. Oba manžele sledovala tajná policie.
Němcová a její manžel si spolu ale ve většině věcí nerozuměli už od začátku a její románky vztahu také neprospěly. Měli mezi sebou ale i mnoho dalších sporů, třeba ohledně budoucnosti jejich dětí. Po jedné hádce zbil Josef Němec manželku tak, že musela hledat pomoc na policii.
Následovalo usmiřování a další hádky, které vyústily v útěk Němcové od manžela. Vrátila se k němu až těsně před svou smrtí kvůli finanční nouzi a nemoci. Lékaři nyní usuzují, že ji zabila tuberkulóza v kombinaci s rakovinou a celkovým strádáním.
Němcová měla za života ze své literární tvorby jen drobné příjmy. Jejím nejznámějším a nejkrásnějším dílem je bezesporu Babička (1855), kterou autorka psala po úmrtí syna. Hlavní hrdinkou je její vlastní babička Magdaléna Novotná.
Babička je na vysoké úrovni i jazykově. Němcová češtinu kultivovala a obohatila o lidové výrazy. Dílo Babička bylo přeloženo do mnoha světových jazyků a dočkalo se i mnoha výtvarných, divadelních a filmových zpracování.
