„Byli jsme s Karlem vrstevníci i přátelé. Zažili jsme spolu neuvěřitelná 60. léta. A nejen s Karlem, byla to celá plejáda umělců mé generace. Nikdy jsme se s Karlem nebavili o smrti. Žil tak jako já, myslel si, že bude žít sto let,“ prozradil v rozhovoru pro slovenský magazín Nový Čas o Slavíkovi Juraj Jakubisko, muž, jenž dal vzniknout například historickému dramatu Bathory, eroticky laděné komedii Post Coitum nebo dnes již legendární Tisícročné včele. „Budu upřímný, když se říkalo, že se vyléčil z rakoviny, trošku jsem znejistěl. S mnoha mými kamarády jsme zažili chvíli, že jsme oslavovali, že se vyléčili. Cítili se fantasticky a pak to z ničeho nic přišlo. Nemoc se jim zákeřně vrátila…“
A přesně to se stalo osudné Karlu Gottovi. Přestože se jednu dobu zdálo, že vážnou chorobu překonal, ona udeřila s mnohem větší silou. Agresivní formě akutní leukémie už jeho tělo nedokázalo vzdorovat. „Je to podivné, ale 1. října večer jsem si maloval a stala se mi velmi zvláštní věc. Kreslil jsem si mechanismus lidského bytí v podobě ženské tváře. Večer jsem diář odložil a druhý den jsem se dozvěděl, že večer Karel zemřel. Zjistil jsem, že ta žena, co jsem maloval, je mu podobná,“ líčí. Podvědomě tak vytvořil Mistrův portrét! „Tak jsem ho dokreslil, dopsal Karlovo jméno a datum, kdy odešel. Bylo to všechno velmi mystické.“
S Gottem ho totiž nespojovalo jenom pouto přátelské, ale i to tvůrčí. Oba to táhlo k mnoha formám umění – oba rádi malovali i zpívali. Tím se prý Jakubiskovi kdysi dávno podařilo přivést Karla do rozpaků. „Je známo, že jako mladý chlapec chtěl být malířem, ale na výtvarnou školu ho nepřijali a stal se z něj zpěvák. Jednou jsem mu ze žertu řekl: ‚Karle, ty máš takové štěstí, že já jsem se nedal na zpěv, ale na filmovou režii! Protože u nás v Kojšově všichni zpívají a jsou fantastičtí zpěváci. Kdybych se byl vykašlal na film a zpíval, tak bys, člověče, měl velkého konkurenta!‘ Karel se na mě zadíval a řekl to své pověstné: ‚Skutečně?‘“
VIDEO: Jakubisko točí Perinbabu 2! Na plátno vrátí i mrtvé herce!
