„Měl výborný smysl pro humor. Byl ojedinělý typ herce a při obsazování rolí mi teď často chybí,“ vzpomínal na něj před smrtí režisér Václav Vorlíček (†88), který ho měl snad ve všech svých filmech. Bohužel, hercův život nabral tragický obrat po smrti ženy Zdeňky v roce 1989. Uzavřel se do sebe a pomalu a jistě chřadl a pustl.

K osamění se brzy přidala i Alzheimerova choroba. „On byl bez jakýchkoliv příbuzných a poté, co onemocněl, stáhl se do sebe a nikomu to neřekl, dlouho to nikdo nevěděl. Zažil asi krušné poslední chvíle života, protože nikdo ho dlouho nepostrádal. A i když se poté všichni dozvěděli, že je nemocný, nikdo mu nepomohl, neměli důvod. I já jsem se to dozvěděl dodatečně,“ litoval Vorlíček.

Po manželčině smrti tak Dítě ještě pár let zůstal ve svém smíchovském bytě, kde jej na konci 90. let »objevila« i média. Tehdy Dítě poskytl i své poslední rozhovory. „Určitě dvacet let se mnou nikdo rozhovor nedělal, všichni na mě zapomněli,“ přivítal v zanedbaném stavu roku 1999 novináře. Prý už jen dožíval a jedl, co dům dal, zatímco jen vzpomínal na lepší okamžiky.

Kvůli neúnosnému stavu se krátce poté dostal do léčebny dlouhodobě nemocných v Kralupech nad Vltavou. Tam ve čtyřlůžkovém pokoji už jen smutně hleděl z okna. Skonal 11. prosince 2001...

V myslích svých kolegů však, navzdory všemu, bude vždy oním prvorepublikovým elegánem. „Vzpomínám na to, jak se o něm říkalo, že je velice šetřivý, měl striktní rozpočet a ten dodržoval. Jenže on takhle šetřil proto, aby si někdy jindy užíval. Jednou za čas potom vyjel do Španělska, do Holandska a tam si žil jako Kristián!“ říká Dalimil Klapka (86).

Fotogalerie
20 fotografií