Římskokatolický kostel Panny Marie Sněžné praskal ve švech. Na 1500 lidí postávalo na rokycanském náměstí před kostelem a pak se tlačili v průvodu k rakvi, jen aby se mohli naposledy rozloučit se světově známou romskou zpěvačkou Věrou Bílou (†64). Zdrcení příbuzní lkali nad tradičně otevřenou rakví. Do ní jí za teskného doprovodu živé kapely házeli květy, peníze, cigarety.

Rozloučení s muzikou

Na poslední cestu hrála hvězdě cimbálovka Giňovci, tedy kapela složená z Věřiných bratrů, bratranců, synovců a prasynovců. Ty pravé »pohřební cigánské« vydrželi hrát obdivuhodně dlouho. Nejdříve v kostele, pak si umělci na chvíli odpočinuli a následoval maraton hraní, když vyprovázeli auto s rakví v otevřeném kufru přes náměstí. Při samotném ukládání rakve pokračovali a na místě vydrželi i dlouho poté, co většina lidí odešla.

Nechtěla ji pustit

Nejhůře snášela loučení Věřina sestra Helena. Od zesnulé se nehnula ani na krok, hladila ji a držela za ruku. To rozplakalo i ty, kteří se do té doby drželi. Jenže před mší se měla rakev zavřít, což kvůli sestře nešlo. Nakonec ji museli téměř odtrhnout dva příbuzní, kteří ji pak před kostelem křísili studenou vodou. Slavné sestře byla vždy ve všem nápomocná. S obrovským sebezapřením a díky podpoře rodiny zvládla i cestu na hřbitov a zbytek loučení s milovanou.

Přišli i kolegové

Na pohřeb přišlo i mnoho hudebníků. Loučili se členové skupiny Kale i Benga. Na obřad přišla i Monika Bagárová (24). Jan Bendig (25), se kterým Věra ještě v únoru natočila úspěšný song Mek som adaj, se nad rakví zastavil a promluvil. „Až přijdete domů, pusťte si její písničku, zazpívejte a zatancujte si, protože Věra se ráda bavila. Já bych chtěl ještě jednou poděkovat. Věro, bylo mi ctí, odpočívej v pokoji,“ řekl zdrceně.

Přivezly je autobusy

Velká část truchlících se z náměstí přesunula i na vzdálený hřbitov. Některé sem přivezly dva autobusy, které zaparkovaly za hřbitovní zdí, jiní to vzali po svých. Neodradilo je ani sobotní velmi teplé počasí kolem 21 stupňů. Poslechli si slova faráře a přihodili do hrobu poslední bankovky »na cestu«. Bližší rodina pokračovala na kar, ostatní se rozjeli domů.

Problémy s rakví

Kvůli objemné postavě zpěvačky byla rakev vyrobena na míru. Byla z dubového dřeva a tak obrovská a těžká, že šest mužů mělo co dělat, aby ji těsně protáhli bočním vchodem do kostela bez poškození dveří.

Řekli o ní:

Alexandra Tancošová (36), Rokycany: „Věru jsem znala osobně. Byly jsme dobré kamarádky. Nejhezčí vzpomínku mám na oslavu narozenin před sedmi lety. Překrásně tam zpívala.“

Alexandra Tancošová (36), Rokycany: „Věru jsem znala osobně. Byly jsme dobré kamarádky. Nejhezčí vzpomínku mám na oslavu narozenin před sedmi lety. Překrásně tam zpívala.“

Emil Tancoš (37), Rokycany: „Ona mě znala odmalička. Byla to dobrá ženská se skvělým smyslem pro humor, nezkazila žádnou legraci. Co měla na srdci, to na jazyku.“

Emil Tancoš (37), Rokycany: „Ona mě znala odmalička. Byla to dobrá ženská se skvělým smyslem pro humor, nezkazila žádnou legraci. Co měla na srdci, to na jazyku.“

Žaneta Cicková (26), Plzeň: „Přijeli jsme i s celou rodinou, je to tradice. My jsme Romové a držíme při sobě. A její hudbu máme všichni moc rádi.“

Žaneta Cicková (26), Plzeň: „Přijeli jsme i s celou rodinou, je to tradice. My jsme Romové a držíme při sobě. A její hudbu máme všichni moc rádi.“

Milan Demeter (44), Praha: „Známe se odmalička. Hraju na kytaru a zpívám se skupinou Bengas. Měli jsme spolu moc koncertů. Odešla moc brzo, ale hlavně, že se netrápila.“

Milan Demeter (44), Praha: „Známe se odmalička. Hraju na kytaru a zpívám se skupinou Bengas. Měli jsme spolu moc koncertů. Odešla moc brzo, ale hlavně, že se netrápila.“

Gizela Legičová (61), Holoubkov: „Byla to moje známá už dobrých 18 let. Když jsme se potkaly, tak jsme si pokecaly. Chtěli jsme se s manželem ještě naposledy rozloučit.“

Gizela Legičová (61), Holoubkov: „Byla to moje známá už dobrých 18 let. Když jsme se potkaly, tak jsme si pokecaly. Chtěli jsme se s manželem ještě naposledy rozloučit.“

Růžina Daňková (44), Rokycany: „Bydlela jsem s ní dva měsíce. Zablbly jsme si, na chodbě nám vždycky zpívala. To už byla nemocná a nemohla moc chodit. Ale pořád to byla paní zpěvačka.“ 

 

Růžina Daňková (44), Rokycany: „Bydlela jsem s ní dva měsíce. Zablbli jsme si, na chodbě nám vždycky zpívala. To už byla nemocná a nemohla moc chodit. Ale pořád to byla paní zpěvačka.“

Emil Voráč (57), Karlovy Vary: „Znali jsme se 40 let. Její tatínek mi hrál na svatbě a s Věrou jsme byli přátelé. Ona nikdy nikoho nekritizovala, nikoho nikdy nepomlouvala.“ 

Emil Voráč (57), Karlovy Vary: „Znali jsme se 40 let. Její tatínek mi hrál na svatbě a s Věrou jsme byli přátelé. Ona nikdy nikoho nekritizovala, nikoho nikdy nepomlouvala.“
 

Jitka Ladičová (55), Rokycany: „Byla moje sestřenice. Když byl její manžel zavřený, tak vždycky řekla: Jitko, napiš Ferimu. Tak jsem mu psala zamilovaně, samé lásko a miláčku, ať má radost.“ 

Jitka Ladičová (55), Rokycany: „Byla moje sestřenice. Když byl její manžel zavřený, tak vždycky řekla: Jitko, napiš Ferimu. Tak jsem mu psala zamilovaně, samé lásko a miláčku, ať má radost.“
 

Emil Pupan Niko (57), Rokycany: „Hrál jsem s ní na baskytaru v Kale 25 let. Dělali jsme naše vlastní skladby a prorazili. Největším úspěchem byl Hollywood Bowl – nejslavnější scéna na světě. Tu jsme vyprodali.“ 

Emil Pupan Niko (57), Rokycany: „Hrál jsem s ní na baskytaru v Kale 25 let. Dělali jsme naše vlastní skladby a prorazili. Největším úspěchem byl Hollywood Bowl – nejslavnější scéna na světě. Tu jsme vyprodali.“

Emilie Milenková (57), Sýrovice: „Osobně jsem ji neznala, ale mám moc ráda její hudbu. Myslím, že je tady právě i spousta lidí jako já, co ji neznala přímo, ale stejně ji měli rádi a chtěli se rozloučit.“

Emilie Milenková (57), Sýrovice: „Osobně jsem ji neznala, ale mám moc ráda její hudbu. Myslím, že je tady právě i spousta lidí jako já, co ji neznala přímo, ale stejně ji měli rádi a chtěli se rozloučit.“

Fotogalerie
96 fotografií