V úterý večer v Nemocnici Pod Petřínem podlehl Vorlíček rakovině plic. V rozhovoru o svém onemocnění ale mluvil jako o ničem dramatickém...
Tak co byste, pane režisére, popřál vaší „Janince Píďalce", jak jí říkáte?
„Když Janinka (Jana Brejchová) natáčela jako Píďalka Olověný chléb, bylo jí třináct a já byl u toho. Už tehdy jsem věděl, že se z ní klube velká herecká hvězda. Kolik že jí bude, sedmdesát devět? Moc vás prosím, nepište o tom! To je věk, který se už vůbec neslaví a v případě žen raději ani nezmiňuje a už vůbec se k němu negratuluje. Takže s tímhle mě vynechte, pár vzpomínek vám řeknu ale rád. Je totiž na co vzpomínat.“
A jak se máte vy?
„Ale nestěžuju si. Žiju a pracuju. Teď mi to střídavý počasí nedělá ale vůbec dobře a je zima, nemůžu chodit ven. Ono mi to ale zrovna dneska stejně moc nechodí. Jsem rád, když udělám pár kroků.“
A zdraví jinak slouží?
„Jsem zdravý, ale zároveň tak trochu nemocný. Nic ale dramatického. Občas zajedu do nějaký nemocnice nebo zavolám lékaři. Kolikrát už na mě mají vztek, že je obtěžuju s blbostmi. Když se ale člověk potřebuje na něco zeptat, tak co má dělat?“
A co takhle doma děláte, když nechodíte ven?
„Pracuju pořád na něčem. Teď mám v plánu film s tematikou z let šedesátých. Samozřejmě že půjde opět o propojení reálného a nereálného světa a budou tam fantastické prvky a filmové triky. Víc o tom ale mluvit nebudu, protože je to všechno ve fázi příprav. Nejdůležitější jsou přípravy a peníze! Ty musím taky někde sehnat... Můžete mi znovu říct, kdy vyjde to povídání o Janě? Zapsal jsem si to, ale nemohu to po sobě přečíst. Slepnu. Na jedno oko už téměř vůbec nevidím a to druhý se rapidně horší.“
A byl jste s tím u doktora?
„Byl. Není mi pomoci. Je to nějaký rozpad sítnice, který se nedá léčit.“
Makulární degenerace, kterou trpěl i oscarový režisér Miloš Forman?!
„Myslím, že se to tak jmenuje. A můžu vám říct, že tohle mě trápí ze všeho nejvíc. Nic nepřečtu, ani to, co si sám napíšu. Tohle mně otravuje život strašně.“
To chápu. A kdo se o vás teď vůbec stará?
„Kdo, kdo? Já přece! A mám také dvě dcery. Střídají se v péči o mě. Dokonce mi i vyvařují a hlídají mě, což není vždycky až tak příjemné. Jsou ale pečlivý, hodný holky.“
A co vám vyvařují?
„Všechno, já mám ale nejradši českou kuchyni. Léta jsem chodil na oběd tady kousek do restaurace U Řezníka, oni mi ji ale zavřeli. A že tam vařili výborně! Tady kolem už nic podobného není, tak už nechodím nikam.“
A co kdybychom vás vzali na oběd do Klokočné, kde vaří šéfkuchař Jaroslav Sapík? Tam jsou samé české dobroty!
„A mají tam řízky? Ale vepřové?“
To víte, že ano. Dokonce telecí.
„Jo? Vídeňské? Tak to pojedu! Dám si španělskýho ptáčka s rýží i řízek, malé pivo a potom kapku červeného. A mohla by se mnou jet moje dcera, abych vám nebyl na obtíž? Říkáte, že je tam rybník? Tak to bych se mohl kolem trochu projít. Těším se na výlet...“
Výlet se nekonal
S Václavem Vorlíčkem jsme se domluvili, kdy pro něj a jeho dceru přijedeme. Všechno si zapisoval. Potom ještě několikrát zavolal zpátky, kam že to pojedeme a kdy přijedeme, protože to nemohl po sobě přečíst.
Den před výletem jsme museli ale u Jaroslava Sapíka všechno zrušit. Ozvala se režisérova starší dcera Kateřina (66), že se tatínek omlouvá, ale nedošlo mu, že by tu cestu nezvládl. A že nás prosí, ať výlet odložíme o pár týdnů.
Potom se ještě ozval sám pan režisér se slovy: „Doufám, že jste ten výlet odložili a nezrušili. Já se těším!“ Od úterního večera je bohužel jasné, že už velmistra českého filmu nepohostíme...
Tajemství Václava Vorlíčka (†88): Jaké své filmy neměl rád a proč?
Tajemství Václava Vorlíčka (†88): Jaké své filmy neměl rád a proč? Blesk TV
