"Luděk Munzar je již na druhém břehu, pomodleme se za jeho duši. Byl to dobrý člověk a výborný herec," napsal dopoledne na sociální síť fotograf Jan Josef Rosenberg.

"Nezlobte se, ale v tuto chvíli nebudu nic říkat," reagovala na smrt svého otce pro web Extra.cz jeho dcera Bára Munzarová, na kterou nyní spadly veškeré povinnosti a starosti se zařizováním pohřbu. 

Na sociálních sítích reagovala také vnučka Luďka Munzara Anička (16), která se se smutnou událostí vyrovnává po svém. Poslala vzkaz svým fanouškům a přátelům s tím, že se na pár dnů odpojuje od sociálních sítí. 

Luděk Munzar žil v modřanské vile se svou manželkou Janou Hlaváčovou (80) a dcerou Bárou (47), která si v létě na zahradě domu vzala svého dlouholetého přítele Martina Trnavského (48). Byl to jeden z posledních momentů, kdy veřejnost měla možnost hereckou legendu spatřit. K oltáři svou dceru Báru vedl již ve velkých bolestech. 

Svatba proběhla formou zahradní slavnosti, kam novomanželé sezvali asi na dvacet hostů. Volba místa obřadu nejspíše souvisela se zdravotním stavem zejména Jany Hlaváčové, která již téměř neopouští dům. Podzim života jí ztěžuje Parkinsonova choroba, která jí velmi omezuje pohyb. Za družičku při letní svatbě šla mamince dcera Anička, kterou má z prvního manželství s hercem Jiřím Dvořákem

Herecký bard

Munzar se narodil v Nové Včelnici na Jindřichohradecku, dětství však prožil ve východních Čechách. Absolvoval Vyšší hospodářskou školu v Hradci Králové, poté studoval herectví na pražské DAMU. Po škole byl jednu sezónu v angažmá Městského divadla v Mladé Boleslavi, již v říjnu 1957 se stal členem činohry Národního divadla v Praze. Zde vytvořil řadu významných rolí, například Merkucia v Romeovi a Julii, Mefistofela ve Faustovi, Jindřicha V. v Shakespearově stejnojmenné hře či Agamemnona v Orestei.

Velké uplatnění našel v televizi i u filmu, často po boku své manželky Jany Hlaváčové. Herecký koncert rozehráli třeba v životopisném filmu o Leoši Janáčkovi Lev s bílou hřívou. Munzar hrál například i ve filmu podle Kunderova Žertu, k dalším jeho filmům patří Dědeček automobil či Srpnová neděle.

Televizním divákům utkvěl především v titulní roli posledního Dietlova seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře či v dramatizaci Falladova románu Ubohý pan Kufalt. V televizních dokumentech zajímavě provázel diváky po rozhlednách, vyprávěl o věkovitých stromech a pramenech řek. V posledních letech ho zaměstnala řada seriálů - Náměstíčko, Příkopy, Hraběnky nebo Místo v životě. Často vystupoval v rozhlasových hrách.

V roce 2012 získal cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. V letech 1995 a 2000 byl odměněn cenou Františka Filipovského za mistrovství v dabingu.

Fotogalerie
30 fotografií