7°C
Patříte mezi nejhranější české písničkáře. Jaký je to pocit?
„Je to fajn. Člověk je radši, když píše písničky, které mají u lidí odezvu natolik, že se udrží v rádiích, než kdyby psal písně do šuplíku a odezvu to nemělo.“
Vy ale nepíšete písně jen pro sebe, ale také pro kolegy.
„Stále dokola si říkám, že už si toho nebudu tolik nabírat, ale pak se vždycky od někoho nechám přemluvit. Jsou tam ale i dlouhodobé spolupráce. Třeba se Slzou, tam to funguje tak dobře, že se to člověku nechce opouštět. Něco bych měl taky dělat se Sebastianem nebo kapelou The Tap Tap.“
Co byl Váš první úspěch?
„Většina lidí si nás všimla až s písní Anděl. Celý ten song byla narážka na nejmenovaného sbormistra, o němž prosakovaly kauzy o zneužívání dívek. První věta, kterou jsem měl napsanou a ve finále v písni vlastně není, byla: Řídit andělský sbor je lepší než porno. Když jsem ji pak viděl jako celek, tak jsem usoudil, že bude lepší, když to bude obecně o zneužívání moci než o jedné kauze.“
Máte dvě děti – šestiletou Alici a pětiletého Mikuláše. Jaký jste podle Vás otec?
„To je velmi těžké posoudit, rodina je pro mne velmi důležitá. Někdy si připadám, že jsem až velmi úzkostný táta. Sám jsem jako dítě měl autonehodu, o to větší strach asi mám, aby se něco podobného nestalo mým dětem. Ale taky jsem rozmazlovací typ. Máme doma tunu hraček a samy děti říkají, že jsme ‚hračkobohatí‘.“
Prý se i s rodinou hodláte přestěhovat do Španělska?
„Považuji se za Evropana a dnešní doba je skvělá v tom, že se člověk může pohybovat napříč světem a mít kamarády všude. Hrozně bych byl rád, aby to moje děti vnímaly taky tak. Proto je důležité, aby uměly cizí řeči. Učí se anglicky, taky španělsky. Myslím, že jim prospěje, když se budou učit v cizím jazyce, třeba ve Španělsku.“
Bylo to lehké rozhodnutí jít za teplem a sluníčkem, přitom tu ale zanechat kamarády a sociální vazby?
„Ještě úplně rozhodnutí nejsme. Zatím pendlujeme mezi Českem a Španělskem. Uvidíme, jak se povede zařídit se školou, abychom si mohli dovolit tam trávit třeba půl roku v kuse. Zatím tam jezdíme na krátké úseky, aby si děti zvykly. Ono je sice krásné trávit čas někde, kde je teplo a slunce, na druhou stranu ale člověk zjistí, že tam nikoho nezná, a dokud si tam nevytvoří kamarády, tak se mu tam natrvalo nechce.“
Navíc ve Španělsku ne všichni mluví anglicky.
„Angličtina tam moc nefunguje. Nějak se domluvím ve španělštině, ale jen základy – třeba filmy si zatím nepustím. Ale i s manželkou se učíme poctivě. Ale je pravda, že čím je člověk starší, tím hůř se učí.“
Proč právě Španělsko?
„Volba to byla velmi náhodná. Jednou jsme jeli na to konkrétní místo na dovolenou a začali jsme se tam vracet. Když jsme tam byli už počtvrté, tak jsme začali koketovat s myšlenkou se tam usadit a něco si pronajmout nebo si koupit byt. Je to dobré i jako investice do budoucna. Jednoduché rozhodování to nebylo. Přece jen jsem si musel spoustu peněz půjčit. Ale vyhrálo, že to místo máme tak rádi, že se tam chceme vracet.“
Znamená to, že začnete víc zpívat v angličtině, nebo zůstanete u češtiny?
„Zatím si neumím představit, že bych zpíval v jiném jazyce než v mateřštině. Sice jsem to už zkusil, ale najednou mi přijde, jako by to zpíval jiný interpret. Výhledově by mě bavilo si něco zkusit ve španělštině. Ale zatím na to nemám jazykově a stává se, že jiná řeč změní zpěvákovi hlas – a nebyl bych to já. Takže to třeba budu dělat v budoucnu jen pro radost.“
Všeobecně panuje představa, že v hudební branži jsou velké peníze, tak proč jste si na byt musel půjčovat?
„Nemůžu si stěžovat, že bych vydělával málo. Na druhou stranu hodně koncertujeme, máme velké výdaje, nakupuje se nová aparatura... Zatím se mi daří na vydané desce víc utratit než vydělat. Na té poslední jsem přetáhl rozpočet o trojnásobek, než jsem dostal od vydavatelské společnosti. Takže mě vyšla zhruba na milion, protože jsem to chtěl mít podle sebe. Nemít dva videoklipy, ale rovnou šest!“
Startujete nové turné, jak bude vypadat?
„Snažíme se, aby to na pódiu vypadalo hezky. Po osvětlovačích chci, aby podpořili atmosféru koncertu, než aby lidem přivodili epileptický záchvat. Někdo prodává koncert na to, že skvěle zpívá, někdo na to, že je zajímavá osobnost. Nevím, jestli bych tomu ještě říkal koncert, ale považuji to za legitimní. My tím, že hrajeme všechno živě, neprogramujeme světla a efekty. Vlastně ani nechci odvádět pozornost od textů.“
