Byl to mladík hloubavý, citlivý a rozervaný. Díky své první velké lásce Anně Holinové poznává další umělce, se kterými může své pocity sdílet. Jejich vztah pár let vydržel, ale oba v něm dospěli a zjistili, že každý směřuje jiným směrem. Aneb jak to tak často u celebrit bývá – rozcházíme se, ale naše vzájemná láska a respekt zůstává. Není za tím nikdo třetí. Tak určitě.
Jenomže my víme, že někdy v té době už Neruda začíná nyvě pokukovat po vdané paničce Karolině Mužákové alias Světlé. Světlá je deprimována ztrátou jediného dítěte a manželskou nepohodou, Neruda si zase nevěří na literárním poli, a tak to tyto dvě zbloudilé duše dávají na korespondenční úrovni dohromady. Touží po sobě slovy, ale jejich svazek fyzického zpečetění nedojde. Světlá je totiž manželovi podle všeho tělesně věrná, svůj duševní úlet si užívá čistě na platonické rovině. Sex spolu prý údajně neměli. Ale kdoví, jak to celé bylo ve skutečnosti.
Jednou se Neruda dostal do finančního srabu a hrozilo mu vězení pro dlužníky. Světlá tajně prodala rodinnou památku, aby mu z něj pomohla. Bohužel drbny kolem ní to roznesly po celé Praze, takže se to nakonec domákl i její manžel. A tak končí jedna lovestory. Od té doby totiž Světlá Nerudu všude ignorovala.
Poslední ověřenou ženou v jeho životě je mladinká Terezie Macháčková. Intenzivní vztah skončil dívčinou smrtí – zemřela na tuberkulózu. I tento svazek je založen spíš na dopisech než na osobním kontaktu. Také tento svazek byl prý údajně platonický…
Čím to asi bylo, že Neruda s žádnou ze svých osudových žen neskončil v posteli? Možná, kdyby tomu tak bylo, by si je přestal idealizovat… Kdyby je viděl bez šminek, po ránu neučesané, neéterické, bez filtru, ale jen lidské, by se na tu svou rozervanost dokázal naštvat a nezůstal by navždy osamělým, avšak excelentním básníkem.
